Skip to main content

Text 43

Sloka 43

Devanagari

Dévanágarí

यो दुस्त्यजान्दारसुतान् सुहृद्राज्यं हृदिस्पृश: । जहौ युवैव मलवदुत्तमश्लोकलालस: ॥ ४३ ॥

Text

Verš

yo dustyajān dāra-sutān
suhṛd rājyaṁ hṛdi-spṛśaḥ
jahau yuvaiva malavad
uttamaśloka-lālasaḥ
yo dustyajān dāra-sutān
suhṛd rājyaṁ hṛdi-spṛśaḥ
jahau yuvaiva malavad
uttamaśloka-lālasaḥ

Synonyms

Synonyma

yaḥ — the same Jaḍa Bharata who was formerly Mahārāja Bharata, the son of Mahārāja Ṛṣabhadeva; dustyajān — very difficult to give up; dāra-sutān — the wife and children or the most opulent family life; suhṛt — friends and well-wishers; rājyam — a kingdom that extended all over the world; hṛdi-spṛśaḥ — that which is situated within the core of one’s heart; jahau — he gave up; yuvā eva — even as a young man; mala-vat — like stool; uttama-śloka-lālasaḥ — who was so fond of serving the Supreme Personality of Godhead, known as Uttamaśloka.

yaḥ — tento Jaḍa Bharata, který byl dříve Mahārājem Bharatou, synem Mahārāje Ṛṣabhadeva; dustyajān — čeho je těžké se vzdát; dāra-sutān — manželky a dětí, toho nejhonosnějšího rodinného života; suhṛt — přátel a příznivců; rājyam — království, které se rozpínalo po celém světě; hṛdi-spṛśaḥ — to, co se nachází v hloubi srdce; jahau — vzdal se; yuvā eva — už jako mladý muž; mala-vat — jako výkaly; uttama-śloka-lālasaḥ — který tak rád sloužil Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jenž je známý jako Uttamaśloka.

Translation

Překlad

While in the prime of life, the great Mahārāja Bharata gave up everything because he was fond of serving the Supreme Personality of Godhead, Uttamaśloka. He gave up his beautiful wife, nice children, great friends and an enormous empire. Although these things were very difficult to give up, Mahārāja Bharata was so exalted that he gave them up just as one gives up stool after evacuating. Such was the greatness of His Majesty.

Velký Mahārāja Bharata se v rozkvětu mládí vzdal všeho, protože nadevše rád sloužil Uttamaślokovi, Nejvyšší Osobnosti Božství. Vzdal se své krásné ženy, hodných dětí, velkých přátel a obrovské říše. Vzdát se těchto věcí je velice obtížné, ale Mahārāja Bharata byl na takové úrovni, že je opustil stejně, jako člověk opustí svůj trus poté, co se vykálí. Taková byla vznešenost Jeho Veličenstva.

Purport

Význam

The name of God is Kṛṣṇa, because He is so attractive that the pure devotee can give up everything within this material world on His behalf. Mahārāja Bharata was an ideal king, instructor and emperor of the world. He possessed all the opulences of the material world, but Kṛṣṇa is so attractive that He attracted Mahārāja Bharata from all his material possessions. Yet somehow or other, the King became affectionate to a little deer and, falling from his position, had to accept the body of a deer in his next life. Due to Kṛṣṇa’s great mercy upon him, he could not forget his position, and he could understand how he had fallen. Therefore in the next life, as Jaḍa Bharata, Mahārāja Bharata was careful not to spoil his energy, and therefore he presented himself as a deaf and dumb person. In this way he could concentrate on his devotional service. We have to learn from the great King Bharata how to become cautious in cultivating Kṛṣṇa consciousness. A little inattention will retard our devotional service for the time being. Yet any service rendered to the Supreme Personality of Godhead is never lost: svalpam apy asya dharmasya trāyate mahato bhayāt (Bg. 2.40). A little devotional service rendered sincerely is a permanent asset. As stated in Śrīmad-Bhāgavatam (1.5.17):

Bůh se jmenuje Kṛṣṇa, protože je tak přitažlivý, že čistý oddaný se pro Něho dokáže vzdát všeho v tomto hmotném světě. Mahārāja Bharata byl ideální král, učitel a vládce lidstva. Vlastnil veškeré bohatství hmotného světa, ale Kṛṣṇa je tak přitažlivý, že Mahārāje Bharatu od všeho jeho hmotného vlastnictví odlákal k Sobě. Král přesto z nějakého důvodu našel zalíbení v malém jelínkovi, poklesl ze svého postavení a musel v příštím životě přijmout tělo jelena. Díky nesmírné Kṛṣṇově milosti na své postavení nezapomněl a uvědomoval si, jak poklesl. V dalším životě si proto jako Jaḍa Bharata dával velký pozor, aby nemrhal svou energií, a vydával se za hluchého a němého. Tak se mohl soustředit na svou oddanou službu. Od slavného krále Bharaty se musíme učit, jak být při rozvoji vědomí Kṛṣṇy opatrní. Malá nepozornost může naši oddanou službu načas zbrzdit. Žádná služba Nejvyšší Osobnosti Božství přesto není nikdy ztracena. Svalpam apy asya dharmasya trāyate mahato bhayāt (Bg. 2.40). I trocha upřímné oddané služby je trvalým kladem. Śrīmad-Bhāgavatam (1.5.17) uvádí:

tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo ’tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto ’bhajatāṁ sva-dharmataḥ
tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo 'tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto 'bhajatāṁ sva-dharmataḥ

Somehow or other, if one is attracted to Kṛṣṇa, whatever he does in devotional service is a permanent asset. Even if one falls down due to immaturity or bad association, his devotional assets are never lost. There are many examples of this — Ajāmila, Mahārāja Bharata, and many others. This Kṛṣṇa consciousness movement is giving everyone a chance to engage in devotional service for at least some time. A little service will give one an impetus to advance and thus make one’s life successful.

Když je člověk jakýmkoliv způsobem přitahován ke Kṛṣṇovi, pak každá oddaná služba, kterou vykoná, je trvalým kladem. I když kvůli nezralosti nebo špatné společnosti poklesne, to, čeho dosáhl v oddané službě, se mu nikdy neztratí. Existuje pro to mnoho příkladů — Ajāmila, Mahārāja Bharata a mnozí další. Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy dává každému příležitost zaměstnat se alespoň na nějaký čas oddanou službou. Každá trocha služby bude člověku podnětem k pokroku, a jeho život tak bude úspěšný.

In this verse the Lord is described as Uttamaśloka. Uttama means “the best,” and śloka means “reputation.” Lord Kṛṣṇa is full in six opulences, one of which is reputation. Aiśvaryasya samagrasya vīryasya yaśasaḥ śriyaḥ (Viṣṇu Purāṇa 6.5.47). Kṛṣṇa’s reputation is still expanding. We are spreading the glories of Kṛṣṇa by pushing forward this Kṛṣṇa consciousness movement. Kṛṣṇa’s reputation, five thousand years after the Battle of Kurukṣetra, is still expanding throughout the world. Every important individual within this world must have heard of Kṛṣṇa, especially at the present moment, due to the Kṛṣṇa consciousness movement. Even people who do not like us and want to suppress the movement are also somehow or other chanting Hare Kṛṣṇa. They say, “The Hare Kṛṣṇa people should be chastised.” Such foolish people do not realize the true value of this movement, but the mere fact that they want to criticize it gives them a chance to chant Hare Kṛṣṇa, and this is its success.

V tomto verši je Pán označen jako Uttamaśloka. Uttama znamená “nejlepší” a śloka znamená “věhlas”. Pán Kṛṣṇa oplývá v plné míře šesti vznešenými vlastnostmi a sláva je jednou z nich. Aiśvaryasya samagrasya vīryasya yaśasaḥ śriyaḥ. Kṛṣṇova sláva stále roste. My šíříme Kṛṣṇův věhlas prosazováním tohoto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Kṛṣṇova sláva se i dnes, pět tisíc let po bitvě na Kurukṣetře, šíří po celém světě. Každý významný člověk již jistě o Kṛṣṇovi slyšel; zvláště nyní, díky hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Dokonce i lidé, kteří nás nemají v oblibě a chtějí hnutí potlačit, také v nějaké souvislosti vyslovují Hare Kṛṣṇa. Říkají: “Tomu hnutí Hare Kṛṣṇa musíme učinit přítrž!” Tito hlupáci si neuvědomují skutečnou hodnotu tohoto hnutí, ale samotná jejich snaha ho kritizovat jim dává příležitost vyslovovat Hare Kṛṣṇa, a tím je úspěšná.