Skip to main content

Text 2

Sloka 2

Devanagari

Dévanágarí

यस्यामु ह वा एते षडिन्द्रियनामान: कर्मणा दस्यव एव ते । तद्यथा पुरुषस्य धनं यत्किञ्चिद्धर्मौपयिकं बहुकृच्छ्राधिगतं साक्षात्परमपुरुषाराधनलक्षणो योऽसौ धर्मस्तं तु साम्पराय उदाहरन्ति । तद्धर्म्यं धनं दर्शनस्पर्शनश्रवणास्वादनावघ्राणसङ्कल्पव्यवसायगृहग्राम्योपभोगेन कुनाथस्याजितात्मनो यथा सार्थस्य विलुम्पन्ति ॥ २ ॥

Text

Verš

yasyām u ha vā ete ṣaḍ-indriya-nāmānaḥ karmaṇā dasyava eva te; tad yathā puruṣasya dhanaṁ yat kiñcid dharmaupayikaṁ bahu-kṛcchrādhigataṁ sākṣāt parama-puruṣārādhana-lakṣaṇo yo ’sau dharmas taṁ tu sāmparāya udāharanti; tad-dharmyaṁ dhanaṁ darśana-sparśana-śravaṇāsvādanāvaghrāṇa-saṅkalpa-vyavasāya-gṛha-grāmyopabhogena kunāthasyājitātmano yathā sārthasya vilum-panti.
yasyām u ha vā ete ṣaḍ-indriya-nāmānaḥ karmaṇā dasyava eva te; tad yathā puruṣasya dhanaṁ yat kiñcid dharmaupayikaṁ bahu-kṛcchrādhigataṁ sākṣāt parama-puruṣārādhana-lakṣaṇo yo ’sau dharmas taṁ tu sāmparāya udāharanti; tad-dharmyaṁ dhanaṁ darśana-sparśana-śravaṇāsvādanāvaghrāṇa-saṅkalpa-vyavasāya-gṛha-grāmyopabhogena kunāthasyājitātmano yathā sārthasya vilum-panti.

Synonyms

Synonyma

yasyām — in which; u ha — certainly; — or; ete — all these; ṣaṭ-indriya-nāmānaḥ — who are named the six senses (the mind and the five knowledge-acquiring senses); karmaṇā — by their activity; dasyavaḥ — the plunderers; eva — certainly; te — they; tat — that; yathā — as; puruṣasya — of a person; dhanam — the wealth; yat — whatever; kiñcit — something; dharma-aupayikam — which is a means to religious principles; bahu-kṛcchra-adhigatam — earned after much hard labor; sākṣāt — directly; parama-puruṣa-ārādhana-lakṣaṇaḥ — whose symptoms are worship of the Supreme Lord by performance of sacrifices and so on; yaḥ — which; asau — that; dharmaḥ — religious principles; tam — that; tu — but; sāmparāye — for the benefit of the living entity after death; udāharanti — the wise declare; tat-dharmyam — religious (relating to the prosecution of the varṇāśrama-dharma); dhanam — wealth; darśana — by seeing; sparśana — by touching; śravaṇa — by hearing; āsvādana — by tasting; avaghrāṇa — by smelling; saṅkalpa — by determination; vyavasāya — by a conclusion; gṛha — in the material home; grāmya-upabhogena — by material sense gratification; kunāthasya — of the misguided conditioned soul; ajita-ātmanaḥ — who has not controlled himself; yathā — just as; sārthasya — of the living entity interested in sense gratification; vilumpanti — they plunder.

yasyām — v čem; u ha — jistě; — nebo; ete — všichni tito; ṣaṭ-indriya-nāmānaḥ — kteří se jmenují šest smyslů (mysl a pět poznávacích smyslů); karmaṇā — svými činnostmi; dasyavaḥ — lupiči; eva — jistě; te — oni; tat — té; yathā — jako; puruṣasya — osoby; dhanam — majetek; yat — cokoliv; kiñcit — něco; dharma-aupayikam — co je prostředkem k dodržování náboženských zásad; bahu-kṛcchra-adhigatam — vydělané těžkou prací; sākṣāt — přímo; parama-puruṣa-ārādhana-lakṣaṇaḥ — jejíž příznaky jsou uctívání Nejvyššího Pána vykonáváním obětí a tak dále; yaḥ — co; asau — to; dharmaḥ — náboženské zásady; tam — to; tu — ale; sāmparāye — ve prospěch živé bytosti po smrti; udāharanti — moudří prohlašují; tat-dharmyam — zbožné (spojené s praktikováním varṇāśrama-dharmy); dhanam — bohatství; darśana — díváním se; sparśana — dotýkáním se; śravaṇa — posloucháním; āsvādana — chutnáním; avaghrāṇa — čicháním; saṅkalpa — odhodláním; vyavasāya — vyvozením; gṛha — v hmotném domově; grāmya-upabhogena — hmotným smyslovým požitkem; kunāthasya — svedené podmíněné duše; ajita-ātmanaḥ — která se neumí ovládat; yathā — jako; sārthasya — živé bytosti, která má zájem o smyslový požitek; vilumpanti — loupí.

Translation

Překlad

In the forest of material existence, the uncontrolled senses are like plunderers. The conditioned soul may earn some money for the advancement of Kṛṣṇa consciousness, but unfortunately the uncontrolled senses plunder his money through sense gratification. The senses are plunderers because they make one spend his money unnecessarily for seeing, smelling, tasting, touching, hearing, desiring and willing. In this way the conditioned soul is obliged to gratify his senses, and thus all his money is spent. This money is actually acquired for the execution of religious principles, but it is taken away by the plundering senses.

Neovládnuté smysly jsou jako lupiči v lese hmotné existence. Podmíněná duše může vydělat nějaké peníze na rozvoj vědomí Kṛṣṇy, ale neovládnuté smysly ji o tyto peníze bohužel připraví prostřednictvím smyslového požitku. Smysly jsou lupiči, protože nutí zbytečně utrácet za dívání se, čichání, chutnání, dotýkání se, poslouchání, toužení a chtění. Takto je podmíněná duše nucena smysly uspokojovat, a na to utratí všechny své peníze. Tyto peníze ve skutečnosti získala pro následování náboženských zásad, ale loupeživé smysly jí je seberou.

Purport

Význam

Pūrva janmārjitā vidyā pūrva janmārjitaṁ dhanaṁ agre dhāvati dhāvati. By following the principles of the varṇāśrama-dharma, one attains a better position in the material world. One may be rich, learned, beautiful or highborn. One who has all these assets should know that they are all meant for the advancement of Kṛṣṇa consciousness. Unfortunately, when a person is misguided he misuses his high position for sense gratification. Therefore the uncontrolled senses are considered plunderers. The good position one attains by executing religious principles is wasted as the plundering senses take it away. By executing religious principles under the laws of varṇaśrama-dharma, one is placed in a comfortable position. One may very easily use his assets for the further advancement of Kṛṣṇa consciousness. One should understand that the wealth and opportunity one gets in the material world should not be squandered in sense gratification. They are meant for the advancement of Kṛṣṇa consciousness. This Kṛṣṇa consciousness movement is therefore teaching people to control the mind and five knowledge-acquiring senses by a definite process. One should practice a little austerity and not spend money on anything other than the regulative life of devotional service. The senses demand that one see beautiful things; therefore money should be spent for decorating the Deity in the temple. Similarly, the tongue has to taste good food, which should be bought and offered to the Deity. The nose can be utilized in smelling the flowers offered to the Deity, and the hearing can be utilized by listening to the vibration of the Hare Kṛṣṇa mantra. In this way the senses can be regulated and utilized to advance Kṛṣṇa consciousness. Thus a good position might not be spoiled by material sense gratification in the form of illicit sex, meat-eating, intoxication and gambling. One spoils an opulent position in the material world by driving cars, spending time in nightclubs or tasting abominable food in restaurants. In these ways, the plundering senses take away all the assets that the conditioned soul has acquired with great difficulty.

Pūrva-janmārjitā vidyā pūrva-janmārjitaṁ dhanaṁ agre dhāvati dhāvati. Následováním zásad varṇāśrama-dharmy dosáhne člověk lepšího postavení v hmotném světě; může být bohatý, učený, krásný nebo mít vznešený původ. Ten, kdo má tyto přednosti, by měl vědět, že jsou všechny určeny pro rozvoj vědomí Kṛṣṇy. Když je však člověk svedený, naneštěstí zneužije svého vysokého postavení k uspokojování smyslů. Neovládnuté smysly jsou proto považovány za lupiče. Dobrá pozice získaná dodržováním náboženských zásad je promarněna, jakmile se jí zmocní loupeživé smysly. Následováním náboženských zásad podle zákonů varṇāśrama-dharmy se živá bytost dostane do uspokojivého postavení. Tehdy může snadno využít svých předností k dalšímu rozvoji vědomí Kṛṣṇy. Měla by vědět, že bohatství a příležitost, které dostává v hmotném světě, nemá promrhat na smyslový požitek, neboť jsou určeny k rozvoji vědomí Kṛṣṇy. Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy proto učí lidi ovládat mysl a pět poznávacích smyslů přesně daným procesem. Je třeba vynaložit trochu úsilí a neutrácet peníze na nic jiného než na usměrněný život oddané služby. Smysly chtějí, abychom se dívali na pěkné věci — proto máme utrácet peníze na zdobení Božstva v chrámu. Stejně tak jazyk musí chutnat dobrá jídla, jež byla přinesena a obětována Božstvu. Nosem lze přičichávat k obětovaným květinám a ušima lze poslouchat Hare Kṛṣṇa mantru. Tak mohou být smysly usměrněny a použity k rozvoji vědomí Kṛṣṇy. Dobré postavení pak nemůže být zničeno hmotným uspokojováním smyslů formou nedovoleného sexu, jedení masa, požívání omamných látek a hazardování. Člověk maří své výhodné postavení v hmotném světě jízdami v automobilech, trávením času v nočních klubech či konzumací odporných jídel v restauracích. Loupeživé smysly takto obírají podmíněnou duši o všechny přednosti, které s velkými potížemi získala.