Skip to main content

Text 6

Sloka 6

Devanagari

Dévanágarí

दु:खं सुखं व्यतिरिक्तं च तीव्रंकालोपपन्नं फलमाव्यनक्ति । आलिङ्‌ग्य मायारचितान्तरात्मास्वदेहिनं संसृतिचक्रकूट: ॥ ६ ॥

Text

Verš

duḥkhaṁ sukhaṁ vyatiriktaṁ ca tīvraṁ
kālopapannaṁ phalam āvyanakti
āliṅgya māyā-racitāntarātmā
sva-dehinaṁ saṁsṛti-cakra-kūṭaḥ
duḥkhaṁ sukhaṁ vyatiriktaṁ ca tīvraṁ
kālopapannaṁ phalam āvyanakti
āliṅgya māyā-racitāntarātmā
sva-dehinaṁ saṁsṛti-cakra-kūṭaḥ

Synonyms

Synonyma

duḥkham — unhappiness due to impious activities; sukham — happiness due to pious activities; vyatiriktam — illusion; ca — also; tīvram — very severe; kāla-upapannam — obtained in the course of time; phalam — the resultant action; āvyanakti — creates; āliṅgya — embracing; māyā-racita — created by material nature; antaḥ-ātmā — the mind; sva-dehinam — the living being himself; saṁsṛti — of the actions and reactions of material existence; cakra-kūṭaḥ — which deceives the living entity into the wheel.

duḥkham — neštěstí způsobené bezbožnými činnostmi; sukham — štěstí pocházející ze zbožných činností; vyatiriktam — iluzi; ca — také; tīvram — silnou; kāla-upapannam — získanou časem; phalam — výslednou reakci; āvyanakti — vytváří; āliṅgya — sevření; māyā-racita — stvořené hmotnou přírodou; antaḥ-ātmā — mysl; sva-dehinam — samotná živá bytost; saṁsṛti — akcí a reakcí hmotné existence; cakra-kūṭaḥ — která vláká živou bytost do koloběhu.

Translation

Překlad

The materialistic mind covering the living entity’s soul carries it to different species of life. This is called continued material existence. Due to the mind, the living entity suffers or enjoys material distress and happiness. Being thus illusioned, the mind further creates pious and impious activities and their karma, and thus the soul becomes conditioned.

Materialistická mysl zahaluje duši živé bytosti a přenáší ji do různých životních druhů. To se nazývá pokračující hmotná existence. Živá bytost kvůli mysli trpí hmotným neštěstím nebo si užívá hmotného štěstí. Mysl, která je takto ovlivněna iluzí, vytváří další zbožné a bezbožné činnosti a jejich karmu, a tak se duše stává podmíněnou.

Purport

Význam

Mental activities under the influence of material nature cause happiness and distress within the material world. Being covered by illusion, the living entity eternally continues conditioned life under different designations. Such living entities are known as nitya-baddha, eternally conditioned. On the whole, the mind is the cause of conditioned life; therefore the entire yogic process is meant to control the mind and the senses. If the mind is controlled, the senses are automatically controlled, and therefore the soul is saved from the reactions of pious and impious activity. If the mind is engaged at the lotus feet of Lord Kṛṣṇa (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ), the senses are automatically engaged in the Lord’s service. When the mind and senses are engaged in devotional service, the living entity naturally becomes Kṛṣṇa conscious. As soon as one always thinks of Kṛṣṇa, he becomes a perfect yogī, as confirmed in Bhagavad-gītā (yoginām api sarveṣāṁ mad-gatenāntarātmanā). This antarātmā, the mind, is conditioned by material nature. As stated here, māyā-racitāntarātmā sva-dehinaṁ saṁsṛti-cakra-kūṭaḥ: the mind, being most powerful, covers the living entity and puts him in the waves of material existence.

Mentální činnosti pod vlivem hmotné přírody způsobují štěstí a neštěstí v hmotném světě. Živá bytost zahalená iluzí věčně pokračuje v podmíněném životě pod různými označeními. Takové živé bytosti se nazývají nitya-baddha, věčně podmíněné. Mysl je, celkově vzato, příčinou podmíněného života; celý jógový proces je proto určen k ovládnutí mysli a smyslů. Je-li ovládnutá mysl, jsou automaticky ovládnuté i smysly, a tak je duše zachráněna před reakcemi za zbožné a bezbožné jednání. Když mysl spočívá u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ), smysly automaticky slouží Pánu. Jsou-li mysl a smysly zaměstnány oddanou službou, živá bytost si začíná být přirozeně vědoma Kṛṣṇy. Jakmile někdo neustále myslí na Kṛṣṇu, stane se dokonalým yogīnem, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (yoginām api sarveṣāṁ mad-gatenāntarātmanā). Tato mysl, antarātmā, je podmíněná hmotnou přírodou. Māyā-racitāntarātmā sva-dehinaṁ saṁsṛti-cakra-kūṭaḥ — mysl, která je velice mocná, zahaluje živou bytost a vrhá ji do vln hmotné existence.