Skip to main content

Text 3

Sloka 3

Devanagari

Dévanágarí

न तस्य तत्त्वग्रहणाय साक्षाद्वरीयसीरपि वाच: समासन् । स्वप्ने निरुक्त्या गृहमेधिसौख्यंन यस्य हेयानुमितं स्वयं स्यात् ॥ ३ ॥

Text

Verš

na tasya tattva-grahaṇāya sākṣād
varīyasīr api vācaḥ samāsan
svapne niruktyā gṛhamedhi-saukhyaṁ
na yasya heyānumitaṁ svayaṁ syāt
na tasya tattva-grahaṇāya sākṣād
varīyasīr api vācaḥ samāsan
svapne niruktyā gṛhamedhi-saukhyaṁ
na yasya heyānumitaṁ svayaṁ syāt

Synonyms

Synonyma

na — not; tasya — of him (a student studying the Vedas); tattva-grahaṇāya — for accepting the real purpose of Vedic knowledge; sākṣāt — directly; varīyasīḥ — very exalted; api — although; vācaḥ — words of the Vedas; samāsan — sufficiently became; svapne — in a dream; niruktyā — by example; gṛha-medhi-saukhyam — happiness within this material world; na — not; yasya — of him who; heya-anumitam — concluded to be inferior; svayam — automatically; syāt — become.

na — ne; tasya — jeho (studenta Ved); tattva-grahaṇāya — pro přijetí skutečného smyslu védského poznání; sākṣāt — přímo; varīyasīḥ — velmi vznešená; api — ačkoliv; vācaḥ — slova Ved; samāsan — jsou dostatečná; svapne — ve snu; niruktyā — příkladem; gṛha-medhi-saukhyam — štěstí v tomto hmotném světě; na — ne; yasya — toho, kdo; heya-anumitam — došel k závěru, že je podřadné; svayam — automaticky; syāt — stane se.

Translation

Překlad

A dream becomes automatically known to a person as false and immaterial, and similarly one eventually realizes that material happiness in this life or the next, on this planet or a higher planet, is insignificant. When one realizes this, the Vedas, although an excellent source, are insufficient to bring about direct knowledge of the truth.

O snu člověk automaticky ví, že byl iluzorní a nedůležitý, a stejně tak si nakonec uvědomí, že hmotné štěstí v tomto či v příštím životě, na této či na nějaké vyšší planetě, je zanedbatelné. Když toto realizuje, nebudou mu Vedy pro získání přímého poznání pravdy stačit, přestože jsou jedinečným pramenem.

Purport

Význam

In Bhagavad-gītā (2.45), Kṛṣṇa advised Arjuna to become transcendental to the material activities impelled by the three material modes of nature (traiguṇya-viṣayā vedā nistraiguṇyo bhavārjuna). The purpose of Vedic study is to transcend the activities of the three modes of material nature. Of course in the material world the mode of goodness is accepted as the best, and one can be promoted to the higher planetary systems by being on the sattva-guṇa platform. However, that is not perfection. One must come to the conclusion that even the sattva-guṇa platform is also not good. One may dream that he has become a king with a good family, wife and children, but immediately at the end of that dream he comes to the conclusion that it is false. Similarly, all kinds of material happiness are undesirable for a person who wants spiritual salvation. If a person does not come to the conclusion that he has nothing to do with any kind of material happiness, he cannot come to the platform of understanding the Absolute Truth, or tattva jñāna. Karmīs, jñānīs and yogīs are after some material elevation. The karmīs work hard day and night for some bodily comfort, and the jñānīs simply speculate about how to get out of the entanglement of karma and merge into the Brahman effulgence. The yogīs are very much addicted to the acquisition of material perfection and magical powers. All of them are trying to be materially perfect, but a devotee very easily comes to the platform of nirguṇa in devotional service, and consequently for the devotee the results of karma, jñāna and yoga become very insignificant. Therefore only the devotee is on the platform of tattva jñāna, not the others. Of course the jñānī’s position is better than that of the karmī but that position is also insufficient. The jñānī must actually become liberated, and after liberation he may be situated in devotional service (mad-bhaktiṁ labhate parām).

V Bhagavad-gītě (2.45) Kṛṣṇa radil Arjunovi, aby byl transcendentální hmotným činnostem, ke kterým dávají podnět tři kvality hmotné přírody (traiguṇya-viṣayā vedā nistraiguṇyo bhavārjuna). Cílem studia Ved je překonat činnosti tří hmotných kvalit. V hmotném světě je kvalita dobra samozřejmě považována za nejlepší, a kdo se nachází na úrovni sattva-guṇy, může dosáhnout vyšších planetárních soustav. To však není dokonalost. Je třeba dojít k závěru, že ani úroveň sattva-guṇy není dobrá. Člověk může snít, že se stal králem se spořádanou rodinou, maželkou a dětmi, ale jakmile sen skončí, zjistí, že se jednalo o iluzi. Pro toho, kdo chce získat duchovní osvobození, jsou všechny druhy hmotného štěstí nežádoucí. Ten, kdo nepochopil, že s žádným druhem hmotného štěstí nemá nic společného, nemůže dospět na úroveň pochopení Absolutní Pravdy (tattva-jñāna). Karmī, jñānī i yogīni usilují o určité hmotné zlepšení své situace. Karmī ve dne v noci těžce pracují pro tělesné pohodlí a jñānī pouze spekulují, jak se vyprostit ze zajetí karmy a splynout se září Brahmanu. Yogīny zase velice přitahuje dosažení hmotné dokonalosti a magických sil. Ti všichni se snaží být po hmotné stránce dokonalí, ale oddaný zaměstnaný oddanou službou velice snadno dospěje na úroveň nirguṇy, a výsledky karmy, jñāny i yogy jsou pro něho proto zanedbatelné. Na úrovni tattva-jñāna je tedy jedině oddaný. Jñānī je samozřejmě v lepším postavení než karmī, ale ani to nestačí; nejprve musí být skutečně osvobozen, a poté se bude moci zapojit do oddané služby (mad-bhaktiṁ labhate parām).