Text 9

Sloka 9

Devanagari

Dévanágarí

ब्राह्मण उवाच
त्वयोदितं व्यक्तमविप्रलब्धं
भर्तु: स मे स्याद्यदि वीर भार: ।
गन्तुर्यदि स्यादधिगम्यमध्वा
पीवेति राशौ न विदां प्रवाद: ॥ ९ ॥

Text

Verš

brāhmaṇa uvāca
tvayoditaṁ vyaktam avipralabdhaṁ
bhartuḥ sa me syād yadi vīra bhāraḥ
gantur yadi syād adhigamyam adhvā
pīveti rāśau na vidāṁ pravādaḥ

Synonyms

Synonyma

brāhmaṇaḥ uvāca — the learned brāhmaṇa (Jaḍa Bharata) spoke; tvayā — by you; uditam — explained; vyaktam — very clearly; avipralabdham — without contradictions; bhartuḥ — of the bearer, the body; saḥ — that; me — mine; syāt — it would have been; yadi — if; vīra — O great hero (Mahārāja Rahūgaṇa); bhāraḥ — a load; gantuḥ — of the mover, also the body; yadi — if; syāt — it had been; adhigamyam — the object to be obtained; adhvā — the path; pīvā — very stout and strong; iti — thus; rāśau — in the body; na — not; vidām — of the self-realized persons; pravādaḥ — subject matter for discussion.

brāhmaṇaḥ uvāca — učený brāhmaṇa (Jaḍa Bharata) pravil; tvayā — tebou; uditam — vysvětlené; vyaktam — velice jasně; avipralabdham — bez rozporů; bhartuḥ — nosiče, těla; saḥ — to; me — mé; syāt — bylo by; yadi — kdyby; vīra — ó velký hrdino (Mahārāji Rahūgaṇo); bhāraḥ — náklad; gantuḥ — toho, kdo se pohybuje (rovněž těla); yadi — kdyby; syāt — bylo; adhigamyam — cíl, jehož má být dosaženo; adhvā — cesta; pīvā — velmi zdatné a silné; iti — takto; rāśau — v těle; na — ne; vidām — seberealizovaných; pravādaḥ — námět pro diskusi.

Translation

Překlad

The great brāhmaṇa Jaḍa Bharata said: My dear King and hero, whatever you have spoken sarcastically is certainly true. Actually these are not simply words of chastisement, for the body is the carrier. The load carried by the body does not belong to me, for I am the spirit soul. There is no contradiction in your statements because I am different from the body. I am not the carrier of the palanquin; the body is the carrier. Certainly, as you have hinted, I have not labored carrying the palanquin, for I am detached from the body. You have said that I am not stout and strong, and these words are befitting a person who does not know the distinction between the body and the soul. The body may be fat or thin, but no learned man would say such things of the spirit soul. As far as the spirit soul is concerned, I am neither fat nor skinny; therefore you are correct when you say that I am not very stout. Also, if the object of this journey and the path leading there were mine, there would be many troubles for me, but because they relate not to me but to my body, there is no trouble at all.

Velký brāhmaṇa Jaḍa Bharata pravil: Můj milý králi a hrdino, vše, co jsi tak sarkasticky řekl, je bezpochyby pravda. Nejedná se o pouhá káravá slova, neboť nosičem je ve skutečnosti tělo. Náklad, který nese tělo, nepatří mně, protože já jsem duše. Tvé výroky si neodporují, jelikož se liším od těla. Já nejsem nosičem těchto nosítek; je jím tělo. Nenamáhal jsem se nosit královská nosítka, jak jsi naznačil, protože jsem od těla odpoutaný. Řekl jsi, že nejsem zdatný a silný, a z těchto slov vyplývá, že ten, kdo je vyslovil, nezná rozdíl mezi tělem a duší. Tělo může být tlusté či tenké, ale žádný učený člověk by takové věci neřekl o duši. Co se týče duše, nejsem tlustý ani hubený; proto máš pravdu, když říkáš, že nejsem příliš zdatný. Kdyby cíl této výpravy a cesta, která k němu vede, byly mé, měl bych mnoho problémů; jelikož však nemají vztah ke mně, ale k mému tělu, žádný problém zde nenastává.

Purport

Význam

In Bhagavad-gītā it is stated that one who is advanced in spiritual knowledge is not disturbed by the pains and pleasures of the material body. The material body is completely separate from the spirit soul, and the pains and pleasures of the body are superfluous. The practice of austerity and penance is meant for understanding the distinction between the body and the soul and how the soul can be unaffected by the pleasures and pains of the body. Jaḍa Bharata was actually situated on the platform of self-realization. He was completely aloof from the bodily conception; therefore he immediately took this position and convinced the King that whatever contradictory things the King had said about his body did not actually apply to him as a spirit soul.

V Bhagavad-gītě je řečeno, že toho, kdo má pokročilé duchovní poznání, nerozrušují bolesti a radosti hmotného těla. Hmotné tělo je zcela oddělené od duše, a jeho bolesti a radosti jsou něčím přebytečným. Praktikování askeze je určené pro pochopení rozdílu mezi tělem a duší a také toho, jak může duše zůstat neovlivněná radostmi a bolestmi těla. Jaḍa Bharata se nacházel na úrovni seberealizace. Byl zcela odpoutaný od tělesného pojetí, a proto okamžitě zaujal toto postavení a přesvědčil krále, že ať už řekl král o jeho těle cokoliv sporného, nic z toho se nevztahovalo na něho jako na duši.