Text 8
Sloka 8
Devanagari
Dévanágarí
Text
Verš
Synonyms
Synonyma
evam — in this way; bahu — much; abaddham — nonsensical; api — although; bhāṣamāṇam — talking; nara-deva-abhimānam — King Rahūgaṇa, who thought himself the ruler; rajasā — by the material mode of passion; tamasā — as well as by the mode of ignorance; anuviddhena — being increased; madena — by madness; tiraskṛta — who rebuked; aśeṣa — innumerable; bhagavat-priya-niketam — devotees of the Lord; paṇḍita-māninam — considering himself a very learned scholar; saḥ — that; bhagavān — spiritually most powerful (Jaḍa Bharata); brāhmaṇaḥ — a fully qualified brāhmaṇa; brahma-bhūta — fully self-realized; sarva-bhūta-suhṛt-ātmā — who was thus the friend of all living entities; yoga-īśvara — of the most advanced mystic yogīs; caryāyām — in the behavior; na ati-vyutpanna-matim — unto King Rahūgaṇa, who was not actually experienced; smayamānaḥ — slightly smiling; iva — like; vigata-smayaḥ — who was relieved from all material pride; idam — this; āha — spoke.
evam — tak; bahu — mnoho; abaddham — nesmyslů; api — ačkoliv; bhāṣamāṇam — říkal; nara-deva-abhimānam — král Rahūgaṇa, který se považoval za vládce; rajasā — hmotnou kvalitou vášně; tamasā — jakož i kvalitou nevědomosti; anuviddhena — rostoucí; madena — šílenstvím; tiraskṛta — který káral; aśeṣa — nesčetní; bhagavat-priya-niketam — oddaní Pána; paṇḍita-māninam — a považoval se za velkého učence; saḥ — ten; bhagavān — duchovně velice mocný (Jaḍa Bharata); brāhmaṇaḥ — plně kvalifikovaný brāhmaṇa; brahma-bhūtaḥ — zcela seberealizovaný; sarva-bhūta-suhṛt-ātmā — který byl proto přítelem všech živých bytostí; yoga-īśvara — z nejpokročilejších mystických yogīnů; caryāyām — chováním; na ati-vyutpanna-matim — králi Rahūgaṇovi, který ve skutečnosti nebyl zkušený; smayamānaḥ — s nepatrným úsměvem; iva — jako; vigata-smayaḥ — ten, kdo se zbavil veškeré hmotné pýchy; idam — toto; āha — pravil.
Translation
Překlad
Thinking himself a king, King Rahūgaṇa was in the bodily conception and was influenced by material nature’s modes of passion and ignorance. Due to madness, he chastised Jaḍa Bharata with uncalled-for and contradictory words. Jaḍa Bharata was a topmost devotee and the dear abode of the Supreme Personality of Godhead. Although considering himself very learned, the King did not know about the position of an advanced devotee situated in devotional service, nor did he know his characteristics. Jaḍa Bharata was the residence of the Supreme Personality of Godhead; he always carried the form of the Lord within his heart. He was the dear friend of all living beings, and he did not entertain any bodily conception. He therefore smiled and spoke the following words.
Král Rahūgaṇa, který se považoval za krále, žil v tělesném pojetí a byl pod vlivem hmotných kvalit vášně a nevědomosti. Ve svém šílenství tedy káral Jaḍa Bharatu nemístnými a rozporuplnými slovy. Jaḍa Bharata byl prvotřídním oddaným a milovaným sídlem Nejvyšší Osobnosti Božství. Přestože se král považoval za velice učeného, neznal postavení ani vlastnosti pokročilého oddaného, zaměstnaného oddanou službou. Jaḍa Bharata byl sídlem Nejvyšší Osobnosti Božství, neboť ve svém srdci neustále nosil podobu Pána. Byl drahým přítelem všech živých bytostí a neměl žádné tělesné pojetí. Usmál se tedy a pronesl následující slova.
Purport
Význam
The distinction between a person in the bodily conception and a person beyond the bodily conception is presented in this verse. In the bodily conception, King Rahūgaṇa considered himself a king and chastised Jaḍa Bharata in so many unwanted ways. Being self-realized, Jaḍa Bharata, who was fully situated on the transcendental platform, did not at all become angry; instead, he smiled and began to deliver his teachings to King Rahūgaṇa. A highly advanced Vaiṣṇava devotee is a friend to all living entities, and consequently he is a friend to his enemies also. In fact, he does not consider anyone to be his enemy. Suhṛdaḥ sarva-dehinām. Sometimes a Vaiṣṇava becomes superficially angry at a nondevotee, but this is good for the nondevotee. We have several examples of this in Vedic literature. Once Nārada became angry with the two sons of Kuvera, Nalakūvara and Maṇigrīva, and he chastised them by turning them into trees. The result was that later they were liberated by Lord Śrī Kṛṣṇa. The devotee is situated on the absolute platform, and when he is angry or pleased, there is no difference, for in either case he bestows his benediction.
Zde je vyložen rozdíl mezi tím, kdo žije v tělesném pojetí, a tím, kdo toto pojetí překonal. Král Rahūgaṇa se v tělesném pojetí považoval za krále a mnoha nežádoucími způsoby Jaḍa Bharatu káral. Jaḍa Bharata byl seberealizovaný, dokonale situovaný na transcendentální úrovni, a proto se vůbec nehněval; místo toho se usmál a začal králi Rahūgaṇovi předávat své učení. Vysoce pokročilý vaiṣṇava, oddaný, je přítelem všech živých bytostí, a tedy i svých nepřátel. Ve skutečnosti nikoho za nepřítele nepovažuje. Suhṛdaḥ sarva-dehinām. Někdy se zdánlivě rozhněvá na neoddaného, ale tomu to přinese jen prospěch. Ve védské literatuře to dokládají různé příklady. Jednou se například Nārada rozhněval na dva Kuverovy syny, Nalakūvaru a Maṇigrīvu, a potrestal je tím, že je proměnil ve stromy. Výsledkem ovšem bylo, že je později osvobodil Pán Śrī Kṛṣṇa. Oddaný se nachází na absolutní úrovni a není rozdíl mezi tím, zda se hněvá nebo je potěšen, protože v obou případech dává požehnání.