Text 6
Sloka 6
Devanagari
Dévanágarí
Text
Verš
Synonyms
Synonyma
aho — alas; kaṣṭam — how troublesome it is; bhrātaḥ — my dear brother; vyaktam — clearly; uru — very much; pariśrāntaḥ — fatigued; dīrgham — a long; adhvānam — path; ekaḥ — alone; eva — certainly; ūhivān — you have carried; su-ciram — for a long time; na — not; ati-pīvā — very strong and stout; na — nor; saṁhanana-aṅgaḥ — having a firm, tolerant body; jarasā — by old age; ca — also; upadrutaḥ — disturbed; bhavān — yourself; sakhe — my friend; no eva — not certainly; apare — the other; ete — all these; saṅghaṭṭinaḥ — co-workers; iti — thus; bahu — very much; vipralabdhaḥ — sarcastically criticized; api — although; avidyayā — by nescience; racita — manufactured; dravya-guṇa-karma-āśaya — in a combination of material elements, material qualities, and the results of past activities and desires; sva-carama-kalevare — in the body, which is moved by the subtle elements (mind, intelligence and ego); avastuni — in such physical things; saṁsthāna-viśeṣe — having a particular disposition; aham mama — I and mine; iti — in this way; anadhyāropita — not interposed; mithyā — false; pratyayaḥ — belief; brahma-bhūtaḥ — who was self-realized, standing on the Brahman platform; tūṣṇīm — being silent; śibikām — the palanquin; pūrva-vat — as before; uvāha — carried.
aho — běda; kaṣṭam — jak je to těžké; bhrātaḥ — můj milý bratře; vyaktam — zřetelně; uru — velice; pariśrāntaḥ — unavený; dīrgham — dlouhou; adhvānam — cestu; ekaḥ — sám; eva — jistě; ūhivān — nesl jsi; su-ciram — po dlouhou dobu; na — ne; ati-pīvā — příliš silný a zdatný; na — ani; saṁhanana-aṅgaḥ — máš pevné, odolné tělo; jarasā — stářím; ca — také; upadrutaḥ — soužený; bhavān — ty; sakhe — můj příteli; no eva — jistě ne; apare — druzí; ete — všichni tito; saṅghaṭṭinaḥ — spolupracovníci; iti — takto; bahu — velice; vipralabdhaḥ — jízlivě kritizoval; api — ačkoliv; avidyayā — nevědomostí; racita — vytvořené; dravya-guṇa-karma-āśaya — v kombinaci hmotných prvků, hmotných vlastností a výsledků minulých činností a tužeb; sva-carama-kalevare — v těle, kterým hýbou jemnohmotné prvky (mysl, inteligence a ego); avastuni — k takovým hmotným věcem; saṁsthāna-viśeṣe — měl zvláštní sklon; aham mama — já a moje; iti — takto; anadhyāropita — nezasahoval; mithyā — falešná; pratyayaḥ — víra; brahma-bhūtaḥ — který byl seberealizovaný, na úrovni Brahmanu; tūṣṇīm — mlčel; śibikām — nosítka; pūrva-vat — jako předtím; uvāha — nesl.
Translation
Překlad
King Rahūgaṇa told Jaḍa Bharata: How troublesome this is, my dear brother. You certainly appear very fatigued because you have carried this palanquin alone without assistance for a long time and for a long distance. Besides that, due to your old age you have become greatly troubled. My dear friend, I see that you are not very firm, nor very strong and stout. Aren’t your fellow carriers cooperating with you?
Král Rahūgaṇa řekl Jaḍa Bharatovi: Jak je to těžké, můj milý bratře! Jsi jistě velice unavený, neboť již dlouhou dobu a dalekou cestu neseš tato nosítka sám, bez cizí pomoci. Kromě toho jsi již starý a máš velké potíže. Můj milý příteli, vidím, že tvé tělo není příliš odolné, a nejsi ani silný a zdatný. Což s tebou ostatní nosiči nespolupracují?
Purport
Význam
In this way the King criticized Jaḍa Bharata with sarcastic words, yet despite being criticized in this way, Jaḍa Bharata had no bodily conception of the situation. He knew that he was not the body, for he had attained his spiritual identity. He was neither fat, lean nor thin, nor had he anything to do with a lump of matter, a combination of the five gross and three subtle elements. He had nothing to do with the material body and its two hands and legs. In other words, he had completely realized his spiritual identity [ahaṁ brahmāsmi]. He was therefore unaffected by this sarcastic criticism from the King. Without saying anything, he continued carrying the palanquin as before.
Takto ho král kritizoval jízlivými slovy, ale Jaḍa Bharata bez ohledu na kritiku nehodnotil situaci na základě tělesného pojetí. Věděl, že není toto tělo, neboť již dosáhl své duchovní totožnosti. Nebyl tlustý ani hubený a neměl nic společného s kusem hmoty, který je kombinací pěti hrubých a tří jemných prvků. S hmotným tělem a jeho dvěma rukama a nohama ho nic nepojilo, neboť již plně realizoval svou duchovní totožnost (ahaṁ brahmāsmi). Králova jízlivá kritika se ho proto nedotkla. Aniž by cokoliv řekl, nesl nosítka jako předtím.
Jaḍa Bharata was completely liberated. He did not even care when the dacoits attempted to kill his body; he knew that he certainly was not the body. Even if the body were killed, he would not have cared, for he was thoroughly convinced of the proposition found in Bhagavad-gītā (2.20): na hanyate hanyamāne śarīre. He knew that he could not be killed even if his body were killed. Although he did not protest, the Supreme Personality of Godhead in His agent could not tolerate the injustice of the dacoits; therefore he was saved by the mercy of Kṛṣṇa, and the dacoits were killed. In this case, while carrying the palanquin, he also knew that he was not the body. This body was very strong and stout, in sound condition and quite competent to carry the palanquin. Due to his being freed from the bodily conception, the sarcastic words of the King did not at all affect him. The body is created according to one’s karma, and material nature supplies the ingredients for the development of a certain type of body. The soul the body covers is different from the bodily construction; therefore anything favorable or mischievous done to the body does not affect the spirit soul. The Vedic injunction is asaṅgo hy ayaṁ puruṣaḥ: the spirit soul is always unaffected by material arrangements.
Jaḍa Bharata byl zcela osvobozený. Nevšímal si ani toho, že se lupiči pokoušeli zabít jeho tělo — dobře věděl, že není tímto tělem. Nevadilo by mu ani, kdyby bylo tělo zabito, neboť byl plně přesvědčený o skutečnosti, kterou popisuje Bhagavad-gītā (2.20): na hanyate hanyamāne śarīre. Věděl, že nemůže být zabit, ani kdyby bylo zabito jeho tělo. Ačkoliv sám neprotestoval, Nejvyšší Pán v podobě Svého zástupce nemohl tolerovat nespravedlivost lupičů; proto byl Jaḍa Bharata milostí Kṛṣṇy zachráněn a lupiči byli zabiti. Také v tomto případě — když nesl krále — věděl, že není tímto tělem. Jeho tělo bylo velice silné, zdravé a plně schopné nést nosítka. Jelikož byl osvobozený od tělesného pojetí, králova jízlivá slova se ho vůbec nedotkla. Tělo živé bytosti je vytvořené podle její karmy a hmotná příroda dodává složky potřebné pro rozvoj určitého druhu těla. Duše, kterou tělo pokrývá, se liší od tělesné schránky; proto nic příznivého ani zlého pro tělo duši neovlivní. Vedy uvádějí: asaṅgo hy ayaṁ puruṣaḥ — duše není nikdy ovlivněná hmotnými změnami.