Text 24
Sloka 24
Devanagari
Dévanágarí
Text
Verš
Synonyms
Synonyma
atha — thereafter; ca — also; duhitaram — the daughter; prajāpateḥ — of one of the prajāpatis entrusted with increasing population; viśvakarmaṇaḥ — named Viśvakarmā; upayeme — married; barhiṣmatīm — Barhiṣmatī; nāma — named; tasyām — in her; u ha — as it is celebrated; vāva — wonderful; ātma-jān — sons; ātma-samāna — exactly equal to him; śīla — character; guṇa — quality; karma — activities; rūpa — beauty; vīrya — prowess; udārān — whose magnanimity; daśa — ten; bhāvayām babhūva — he begot; kanyām — daughter; ca — also; yavīyasīm — the youngest of all; ūrjasvatīm — Ūrjasvatī; nāma — named.
atha — poté; ca — také; duhitaram — dceru; prajāpateḥ — jednoho z Prajāpatiů pověřených zvyšováním počtu obyvatelstva; viśvakarmaṇaḥ — jménem Viśvakarmā; upayeme — oženil se s; barhiṣmatīm — Barhiṣmatī; nāma — jménem; tasyām — s ní; u ha — jak je oslavováno; vāva — úžasné; ātma-jān — syny; ātma-samāna — přesně takové, jako byl on; śīla — charakter; guṇa — vlastnosti; karma — činnosti; rūpa — krása; vīrya — chrabrost; udārān — jejichž velkodušnost; daśa — deset; bhāvayām babhūva — zplodil; kanyām — dceru; ca — také; yavīyasīm — ze všech nejmladší; ūrjasvatīm — Ūrjasvatī; nāma — jménem.
Translation
Překlad
Thereafter, Mahārāja Priyavrata married Barhiṣmatī, the daughter of the prajāpati named Viśvakarmā. In her he begot ten sons equal to him in beauty, character, magnanimity and other qualities. He also begot a daughter, the youngest of all, named Ūrjasvatī.
Poté se Mahārāja Priyavrata oženil s Barhiṣmatī, dcerou Prajāpatiho Viśvakarmy, s níž zplodil deset synů, kteří se mu vyrovnali krásou, charakterem, velkodušností a dalšími vlastnostmi. Zplodil také dceru, jež byla ze všech nejmladší a jmenovala se Ūrjasvatī.
Purport
Význam
Mahārāja Priyavrata not only carried out the order of Lord Brahmā by accepting the duties of government, but also married Barhiṣmatī, the daughter of Viśvakarmā, one of the prajāpatis. Since Mahārāja Priyavrata was fully trained in transcendental knowledge, he could have returned home and conducted the business of government as a brahmacārī. Instead, however, when he returned to household life, he accepted a wife also. The principle is that when one becomes a gṛhastha he must live perfectly in that order, which means he must live peacefully with a wife and children. When Caitanya Mahāprabhu’s first wife died, His mother requested Him to marry for a second time. He was twenty years old and was going to take sannyāsa at the age of twenty-four, yet by the request of His mother, He married. “As long as I am in household life,” He told His mother, “I must have a wife, for household life does not mean staying in a house. Real household life means living in a house with a wife.”
Mahārāja Priyavrata nejenže přijal vládní povinnosti, aby splnil nařízení Pána Brahmy, ale také se oženil s Barhiṣmatī, dcerou Viśvakarmy, jednoho z Prajāpatiů. Jelikož získal dokonalé transcendentální poznání, mohl se vrátit domů a vládnout jako brahmacārī. Místo toho však po návratu k životu v domácnosti přijal také manželku. Zásadou je, že když se někdo stane gṛhasthou, musí žít v tomto stavu příkladně; to znamená pokojně žít se svou manželkou a dětmi. Když Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi zemřela první žena, matka Ho požádala, aby se oženil podruhé. Bylo Mu dvacet let a ve věku dvaceti čtyř let měl přijmout sannyās, ale přesto se na žádost Své matky znovu oženil. Řekl jí: “Dokud jsem hospodář, musím mít manželku, protože život hospodáře neznamená žít doma. Skutečný život hospodáře znamená žít v domě s manželkou.”
Three words in this verse are very significant — u ha vāva. These words are used to express wonder. Priyavrata Mahārāja had taken a vow of renunciation, but accepting a wife and begetting children have nothing to do with the path of renunciation; these are activities on the path of enjoyment. It was a source of great wonder, therefore, that Priyavrata Mahārāja, who had followed the path of renunciation, had now accepted the path of enjoyment.
Tři slova jsou zde velice významná — u ha vāva. Tato slova se používají pro vyjádření úžasu. Priyavrata Mahārāja složil slib odříkání, ale přijmout manželku a plodit děti nemá s cestou odříkání nic společného — jsou to činnosti spojené s cestou požitku. To, že Priyavrata Mahārāja, který kráčel cestou odříkání, nyní přijal cestu požitku, tedy vyvolávalo velký úžas.
Sometimes we are criticized because although I am a sannyāsī I have taken part in the marriage ceremonies of my disciples. It must be explained, however, that since we have started a Kṛṣṇa conscious society and since a human society must also have ideal marriages, to correctly establish an ideal society we must take part in marrying some of its members, although we have taken to the path of renunciation. This may be astonishing to persons who are not very interested in establishing daiva-varṇāśrama, the transcendental system of four social orders and four spiritual orders. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura, however, wanted to reestablish daiva-varṇāśrama. In daiva-varṇāśrama there cannot be acknowledgement of social status according to birthright because in Bhagavad-gītā it is said that the determining considerations are guṇa and karma, one’s qualities and work. It is this daiva-varṇāśrama that should be established all over the world to continue a perfect society for Kṛṣṇa consciousness. This may be astonishing to foolish critics, but it is one of the functions of a Kṛṣṇa conscious society.
Někdy jsme kritizováni, neboť přestože jsem sannyāsī, zúčastňuji se svatebních obřadů svých žáků. Musíme však vysvětlit, že jelikož jsme začali vytvářet společnost vědomou si Kṛṣṇy a v lidské společnosti musí také existovat ideální manželství, musíme se v zájmu náležitého ustanovení takové ideální společnosti podílet na oddávání některých jejích členů, přestože jsme přijali cestu odříkání. Ti, kdo nemají příliš velký zájem o ustanovení daiva-varṇāśramy, transcendentálního systému čtyř společenských řádů a čtyř duchovních stavů, se tomu mohou divit. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura si ovšem přál obnovit daiva-varṇāśramu. V tomto systému nelze nikomu přiznat společenské postavení na základě dědičného práva, neboť v Bhagavad-gītě je řečeno, že určujícími hledisky jsou guṇa a karma, vlastnosti a činnosti. Daiva-varṇāśrama je přesně tím, co je třeba postupně vyvinout na celém světě, aby bylo umožněno šíření vědomí Kṛṣṇy. Hloupé kritiky to možná udiví, ale toto je jedna z úloh společnosti, která si je vědomá Kṛṣṇy.