Skip to main content

Text 23

Sloka 23

Devanagari

Dévanágarí

इति ह वाव स जगतीपतिरीश्वरेच्छयाधिनिवेशितकर्माधिकारोऽखिलजगद्ब‍न्धध्वंसनपरानुभावस्य भगवत आदिपुरुषस्याङ्‌घ्रियुगलानवरतध्यानानुभावेन परिरन्धितकषायाशयोऽवदातोऽपि मानवर्धनो महतां महीतलमनुशशास ॥ २३ ॥

Text

Verš

iti ha vāva sa jagatī-patir īśvarecchayādhiniveśita-karmādhikāro ’khila-jagad-bandha-dhvaṁsana-parānubhāvasya bhagavata ādi-puruṣasyāṅghri-yugalānavarata-dhyānānubhāvena parirandhita-kaṣāyāśayo ’vadāto ’pi māna-vardhano mahatāṁ mahītalam anuśaśāsa.
iti ha vāva sa jagatī-patir īśvarecchayādhiniveśita-karmādhikāro ’khila-jagad-bandha-dhvaṁsana-parānubhāvasya bhagavata ādi-puruṣasyāṅghri-yugalānavarata-dhyānānubhāvena parirandhita-kaṣāyāśayo ’vadāto ’pi māna-vardhano mahatāṁ mahītalam anuśaśāsa.

Synonyms

Synonyma

iti — thus; ha vāva — indeed; saḥ — he; jagatī-patiḥ — the emperor of the whole universe; īśvara-icchayā — by the order of the Supreme Personality of Godhead; adhiniveśita — completely engaged; karma-adhikāraḥ — in material affairs; akhila-jagat — of the entire universe; bandha — bondage; dhvaṁsana — destroying; para — transcendental; anubhāvasya — whose influence; bhagavataḥ — of the Supreme Personality of Godhead; ādi-puruṣasya — the original person; aṅghri — on the lotus feet; yugala — two; anavarata — constant; dhyāna-anubhāvena — by meditation; parirandhita — destroyed; kaṣāya — all the dirty things; āśayaḥ — in his heart; avadātaḥ — completely pure; api — although; māna-vardhanaḥ — just to give honor; mahatām — to superiors; mahītalam — the material world; anuśaśāsa — ruled.

iti — takto; ha vāva — vskutku; saḥ — on; jagatī-patiḥ — vládce celého vesmíru; īśvara-icchayā — na nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství; adhiniveśita — plně zaměstnaný; karma-adhikāraḥ — hmotnými záležitostmi; akhila-jagat — celého vesmíru; bandha — připoutanost; dhvaṁsana — ničící; para — transcendentální; anubhāvasya — Jehož vliv; bhagavataḥ — Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství; ādi-puruṣasya — původní osoby; aṅghri — o lotosových nohách; yugala — dvou; anavarata — neustálou; dhyāna-anubhāvena — meditací; parirandhita — zničil; kaṣāya — všechny nečistoty; āśayaḥ — ve svém srdci; avadātaḥ — zcela čistý; api — ačkoliv; māna-vardhanaḥ — jen aby projevil úctu; mahatām — nadřízeným; mahītalam — hmotnému světu; anuśaśāsa — vládl.

Translation

Překlad

Following the order of the Supreme Personality of Godhead, Mahārāja Priyavrata fully engaged in worldly affairs, yet he always thought of the lotus feet of the Lord, which are the cause of liberation from all material attachment. Although Priyavrata Mahārāja was completely freed from all material contamination, he ruled the material world just to honor the orders of his superiors.

Na nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství se Mahārāja Priyavrata plně zaměstnal světskými záležitostmi, ale přesto neustále myslel na lotosové nohy Pána, které přinášejí osvobození od veškerých hmotných pout. I když byl zcela prostý hmotného znečištění, vládl hmotnému světu, jen aby uctil pokyny svých nadřízených.

Purport

Význam

The words māna-vardhano mahatām (“just to show honor to superiors”) are very significant. Although Mahārāja Priyavrata was already a liberated person and had no attraction for material things, he engaged himself fully in governmental affairs just to show respect to Lord Brahmā. Arjuna had also acted in the same way. Arjuna had no desire to participate in political affairs or the fighting at Kurukṣetra, but when ordered to do so by the Supreme Lord, Kṛṣṇa, he executed those duties very nicely. One who always thinks of the lotus feet of the Lord is certainly above all the contamination of the material world. As stated in Bhagavad-gītā:

Slova māna-vardhanaḥ mahatām (“jen aby projevil úctu nadřízeným”) jsou velice významná. Mahārāja Priyavrata byl již osvobozený a nepřitahovaly ho žádné hmotné věci, ale přesto se plně zaměstnal vládními záležitostmi, jen aby projevil úctu Pánu Brahmovi. Arjuna jednal také tak — nijak netoužil zasahovat do politiky nebo bojovat na Kurukṣetře, ale když mu to Nejvyšší Pán, Kṛṣṇa, nařídil, vykonával tyto povinnosti skutečně znamenitě. Ten, kdo neustále myslí na lotosové nohy Pána, je nepochybně povznesen nad veškeré znečištění hmotného světa. Bhagavad-gītā uvádí:

yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ
yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ

“Of all yogīs, he who always abides in Me with great faith, worshiping Me in transcendental loving service, is most intimately united with Me in yoga and is the highest of all.” (Bg. 6.47) Mahārāja Priyavrata, therefore, was a liberated person and was among the highest of yogīs, yet superficially he became the emperor of the universe in accordance with the order of Lord Brahmā. Showing respect to his superior in this way was another of his extraordinary qualifications. As stated in Śrīmad-Bhāgavatam (6.17.28):

“Ze všech yogīnů je ten, který se ke Mně neustále upíná s velkou vírou a uctívá Mě transcendentální láskyplnou službou, se Mnou nejdůvěrněji spojen prostřednictvím yogy a je ze všech největší.” (Bg. 6.47) Mahārāja Priyavrata byl tedy osvobozený a patřil mezi největší yogīny, ale přesto se v souladu s pokynem Pána Brahmy stal navenek vládcem vesmíru. To, že tímto způsobem projevoval úctu svým nadřízeným, byla další z jeho neobyčejných kvalifikací. Śrīmad-Bhāgavatam (6.17.28) uvádí:

nārāyaṇa-parāḥ sarve
na kutaścana bibhyati
svargāpavarga-narakeṣv
api tulyārtha-darśinaḥ
nārāyaṇa-parāḥ sarve
na kutaścana bibhyati
svargāpavarga-narkeṣv
api tulyārtha-darśinaḥ

A devotee who is actually advanced is not afraid of anything, provided he has the opportunity to execute the order of the Supreme Personality of Godhead. This is the proper explanation of why Priyavrata engaged in worldly affairs although he was a liberated person. Also, only because of this principle does a mahā-bhāgavata, who has nothing to do with the material world, come down to the second platform of devotional service to preach the glories of the Lord all over the world.

Skutečně pokročilý oddaný se nebojí ničeho, může-li plnit nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství. Tím je náležitě vysvětleno, proč se Priyavrata zaobíral světskými záležitostmi, přestože byl osvobozený. Jedině z tohoto důvodu také sestupuje mahā-bhāgavata — který nemá s hmotným světem nic společného — na druhou úroveň oddané služby, aby kázal slávu Pána po celém světě.