Skip to main content

Text 21

Sloka 21

Devanagari

Dévanágarí

भगवानपि मनुना यथावदुपकल्पितापचिति: प्रियव्रतनारदयोरविषममभिसमीक्षमाणयोरात्मसमवस्थानमवाङ्‍मनसं क्षयमव्यवहृतं प्रवर्तयन्नगमत् ॥ २१ ॥

Text

Verš

bhagavān api manunā yathāvad upakalpitāpacitiḥ priyavrata-nāradayor aviṣamam abhisamīkṣamāṇayor ātmasam avasthānam avāṅ-manasaṁ kṣayam avyavahṛtaṁ pravartayann agamat.
bhagavān api manunā yathāvad upakalpitāpacitiḥ priyavrata-nāradayor aviṣamam abhisamīkṣamāṇayor ātmasam avasthānam avāṅ-manasaṁ kṣayam avyavahṛtaṁ pravartayann agamat.

Synonyms

Synonyma

bhagavān — the most powerful Lord Brahmā; api — also; manunā — by Manu; yathāvat — as deserved; upakalpita-apacitiḥ — being worshiped; priyavrata-nāradayoḥ — in the presence of Priyavrata and Nārada; aviṣamam — without aversion; abhisamīkṣamāṇayoḥ — looking on; ātmasam — just suitable for his position; avasthānam — to his abode; avāk-manasam — beyond the description of mind and words; kṣayam — the planet; avyavahṛtam — extraordinarily situated; pravartayan — departing; agamat — returned.

bhagavān — nejmocnější Pán Brahmā; api — také; manunā — Manuem; yathāvat — jak si zasluhoval; upakalpita-apacitiḥ — uctěn; priyavrata-nāradayoḥ — v přítomnosti Priyavraty a Nārady; aviṣamam — bez nelibosti; abhisamīkṣamāṇayoḥ — kteří hleděli na; ātmasam — jak odpovídalo jeho postavení; avasthānam — do svého sídla; avāk-manasam — jež mysl a slova nedovedou popsat; kṣayam — planeta; avyavahṛtam — neobyčejně umístěná; pravartayan — odebírající se; agamat — vrátil se.

Translation

Překlad

Lord Brahmā was then worshiped by Manu, who respectfully satisfied him as well as he could. Priyavrata and Nārada also looked upon Brahmā with no tinges of resentment. Having engaged Priyavrata in accepting his father’s request, Lord Brahmā returned to his abode, Satyaloka, which is indescribable by the endeavor of mundane mind or words.

Pána Brahmu potom uctil Manu, který se ho zdvořile snažil uspokojit, jak nejlépe dovedl. Také Priyavrata a Nārada hleděli na Brahmu bez jediné stopy nelibosti. Poté, co Pán Brahmā přiměl Priyavratu, aby přijal žádost svého otce, vrátil se na Satyaloku, do svého sídla, které nelze popsat světskou myslí a slovy.

Purport

Význam

Manu was certainly very satisfied that Lord Brahmā had persuaded his son Priyavrata to take the responsibility for ruling the world. Priyavrata and Nārada were also very satisfied. Although Brahmā had forced Priyavrata to accept the management of worldly affairs, thus breaking his vow to remain brahmacārī and completely engage in devotional service, Nārada and Priyavrata did not look upon Brahmā with resentment. Nārada was not at all sorry that he had been frustrated in making Priyavrata a disciple. Both Priyavrata and Nārada were exalted personalities who knew how to respect Lord Brahmā. Therefore instead of looking upon Brahmā with resentment, they very feelingly offered him their respect. Lord Brahmā then returned to his celestial abode, known as Satyaloka, which is described here as being impeccable and being unapproachable by words.

Manu byl nepochybně velice spokojený, že Pán Brahmā přesvědčil jeho syna Priyavratu, aby se ujal zodpovědnosti za vládu nad světem. Priyavrata a Nārada byli také velice spokojeni a nehleděli na Brahmu s nelibostí, přestože Priyavratu přiměl ujmout se správy světských záležitostí a porušit tak slib, že zůstane brahmacārīnem a zaměstná se plně oddanou službou. Nārada nikterak nelitoval, že nemohl učinit Priyavratu svým žákem. Oba byli vznešenými osobnostmi a věděli, jak mají Pána Brahmu ctít. Místo aby na něho tedy pohlíželi s nelibostí, vroucně mu projevili úctu. Pán Brahmā se pak vrátil do svého nebeského sídla zvaného Satyaloka, o kterém je zde řečeno, že je dokonalé a nepopsatelné slovy.

It is stated in this verse that Lord Brahmā returned to his residence, which is as important as his own personality. Lord Brahmā is the creator of this universe and the most exalted personality within it. His lifetime is described in Bhagavad-gītā (8.17). Sahasra-yuga-paryantam ahar yad brahmaṇo viduḥ. The total duration of the four yugas is 4,300,000 years, and when that is multiplied a thousand times, it equals twelve hours in the life of Brahmā. Therefore we cannot factually comprehend even twelve hours of Brahmā’s life, to say nothing of the one hundred years that constitute his entire lifetime. How, then, can we understand his abode? The Vedic literatures describe that in Satyaloka there is no birth, death, old age or disease. In other words, since Satyaloka is situated next to Brahmaloka, or the Brahman effulgence, it is almost as good as Vaikuṇṭhaloka. Lord Brahmā’s abode is practically indescribable from our present status. Therefore it has been described as avāṅ-manasa-gocara, or beyond the description of our words and the imagination of our minds. Śrīmad-Bhāgavatam (2.2.26-27) thus describes the abode of Lord Brahmā: yad dvai parārdhyaṁ tad u pārameṣṭhyaṁ na yatra śoko na jarā na mṛtyur nārtir na codvegaḥ. “In Satyaloka, which is situated many millions and billions of years away, there is no lamentation, nor is there old age, death, anxiety or the influence of enemies.” (SB. 2.2.26—27)

Tento verš říká, že se Pán Brahmā vrátil do svého sídla, které je stejně důležité jako on sám. Pán Brahmā je stvořitelem tohoto vesmíru a také jeho nejvznešenější osobností. Bhagavad-gītā (8.17) popisuje délku jeho života: sahasra-yuga-paryantam ahar yad brahmaṇo viduḥ. Čtyři yugy trvají celkem 4 300 000 let a jejich tisícinásobek se rovná dvanácti hodinám života Brahmy. Neumíme si tedy dost dobře představit ani jeho dvanáct hodin — o sto letech, které tvoří celý jeho život, ani nemluvě. Jak bychom potom mohli porozumět jeho sídlu? Védská literatura uvádí, že na Satyaloce neexistuje zrození, smrt, stáří ani nemoci. Jelikož se Satyaloka nachází hned vedle Brahmaloky neboli oblasti záře Brahmanu, téměř se vyrovná Vaikuṇṭhaloce. Toto sídlo Pána Brahmy je pro nás v našem současném postavení prakticky nepopsatelné, a proto ho zde označují slova avāṅ-manasa-gocara, “vymykající se možnostem našich slov a představivosti našich myslí”. Védská literatura ho popisuje takto: yad vai parārdhyaṁ tad upārameṣṭhyaṁ na yatra śoko na jarā na mṛtyur nārtir na codvegaḥ. “Na Satyaloce, která je od nás mnoho miliónů a miliard let vzdálená, neexistuje nářek ani stáří, smrt, úzkost či nepřátelé.”