Text 10
Sloka 10
Devanagari
Dévanágarí
Text
Verš
Synonyms
Synonyma
bhagavān — Lord Brahmā; api — moreover; bhārata — O King Parīkṣit; tat — by them; upanīta — brought forward; arhaṇaḥ — worshipable paraphernalia; sūkta — according to Vedic etiquette; vākena — by language; atitarām — highly; udita — praised; guṇa-gaṇa — qualities; avatāra — because of the descent; su-jayaḥ — whose glories; priyavratam — unto Priyavrata; ādi-puruṣaḥ — the original person; tam — unto him; sa-daya — with compassion; hāsa — smiling; avalokaḥ — whose looking; iti — thus; ha — certainly; uvāca — said.
bhagavān — Pán Brahmā; api — navíc; bhārata — ó králi Parīkṣite; tat — jimi; upanīta — přinesené; arhaṇaḥ — předměty pro uctívání; sūkta — podle védské etikety; vākena — jazykem; atitarām — vysoce; udita — velebili; guṇa-gaṇa — vlastnosti; avatāra — při příležitosti sestoupení; su-jayaḥ — jehož sláva; priyavratam — Priyavratovi; ādi-puruṣaḥ — původní osoba; tam — jemu; sa-daya — se soucitem; hāsa — usmívající se; avalokaḥ — jehož pohled; iti — takto; ha — jistě; uvāca — pravil.
Translation
Překlad
My dear King Parīkṣit, because Lord Brahmā had finally descended from Satyaloka to Bhūloka, Nārada Muni, Prince Priyavrata and Svāyambhuva Manu came forward to offer him objects of worship and to praise him in highly qualified language, according to Vedic etiquette. At that time, Lord Brahmā, the original person of this universe, felt compassion for Priyavrata and, looking upon him with a smiling face, spoke to him as follows.
Můj milý králi Parīkṣite, jelikož Pán Brahmā nakonec sestoupil ze Satyaloky na Bhūrloku, Nārada Muni, princ Priyavrata a Svāyambhuva Manu před něho předstoupili, aby mu obětovali předměty pro uctívání a velebili ho vznešenými slovy podle védské etikety. Pán Brahmā, původní osoba tohoto vesmíru, tehdy pocítil s Priyavratou soucit. S úsměvem na tváři na něho pohlédl a promluvil k němu následovně.
Purport
Význam
That Lord Brahmā descended from Satyaloka to see Priyavrata indicates that the matter was very serious. Nārada Muni had come to advise Priyavrata about the value of spiritual life, knowledge, renunciation and bhakti, and Lord Brahmā knew that Nārada’s instructions were very impressive. Therefore unless Lord Brahmā personally went to Gandhamādana Hill to request Priyavrata, Lord Brahmā knew that Prince Priyavrata would not accept his father’s order. Brahmā’s purpose was to break Priyavrata’s determination. Therefore Brahmā first looked upon Priyavrata with compassion. His smile and compassionate features also indicated that although Brahmā would request Priyavrata to accept household life, Priyavrata would not be out of touch with devotional service. By the blessings of a Vaiṣṇava, everything is possible. This is described in Bhakti-rasāmṛta-sindhu as kṛpā-siddhi, or perfection attained simply by the blessings of a superior person. One usually becomes liberated and perfect by executing the regulative principles set down in the śāstras. Nonetheless, many persons have achieved perfection simply by the blessings of a spiritual master or superior.
To, že Pán Brahmā sestoupil ze Satyaloky, aby se setkal s Priyavratou, svědčí o tom, že se jednalo o velice vážnou záležitost. Nārada Muni předtím přišel za Priyavratou, aby ho poučil o hodnotě duchovního života, poznání, odříkání a bhakti, a Pán Brahmā věděl, že Nāradovy pokyny byly velice působivé. Bylo mu proto jasné, že nepřijde-li na horu Gandhamādana prince osobně požádat, aby přijal nařízení svého otce, Priyavrata je jistě nepřijme. Záměrem Brahmy bylo zlomit Priyavratovo odhodlání, a proto na něho nejprve soucitně pohlédl. Jeho úsměv a soucitná gesta také naznačily, že i když prince požádá, aby přijal život hospodáře, Priyavratu to neodloučí od oddané služby. S požehnáním vaiṣṇavy je možné cokoliv. To popisuje Bhakti-rasāmṛta-sindhu jako kṛpā-siddhi, dokonalost dosaženou pouhým požehnáním výše postaveného. Obvykle se živá bytost osvobodí a stane se dokonalou dodržováním usměrňujících zásad, které jsou dány v śāstrách. Mnoho osob však dosáhlo dokonalosti jednoduše požehnáním duchovního mistra či jiné autority.
Priyavrata was the grandson of Lord Brahmā, and as joking competition sometimes takes place between grandson and grandfather, in this case also Priyavrata was determined to remain in meditation, whereas Brahmā was determined that he rule the universe. Thus Lord Brahmā’s affectionate smile and glance meant, “My dear Priyavrata, you have decided not to accept household life, but I have decided to convince you that you must accept it.” Actually, Brahmā had come to praise Priyavrata for his high standard of renunciation, austerity, penance and devotion so that he would not be deviated from devotional service, even though he would accept household life.
Priyavrata byl vnukem Pána Brahmy, a tak jako mezi každým vnukem a dědem někdy dochází k žertovnému soutěžení, byl v tomto případě Priyavrata odhodlán setrvat v meditaci, zatímco Brahmā byl odhodlán ho přesvědčit, že se musí ujmout vesmírné vlády. Brahmův láskyplný úsměv a pohled tedy znamenaly: “Můj milý Priyavrato, rozhodl ses nepřijmout život hospodáře, ale já jsem se rozhodl tě přesvědčit, že ho musíš přijmout.” Brahmā ve skutečnosti přišel pochválit Priyavratu za jeho vysoký standard odříkání, askeze a oddanosti, tak aby se ani po přijetí života hospodáře neodchýlil od oddané služby.
In this verse, one important word is sūkta-vākena (by Vedic hymns). In the Vedas, there is the following prayer to Lord Brahmā: hiraṇyagarbhaḥ samavartatāgre bhūtasya jātaḥ patir eka āsīt. Brahmā was received with the appropriate Vedic hymns, and because he was welcomed according to the Vedic etiquette, he was very pleased.
V tomto verši je důležitý výraz sūkta-vākena (“védskými hymny”). Ve Vedách se nachází tato modlitba k Pánu Brahmovi: hiraṇya-garbhaḥ samavartatāgre bhūtasya jātaḥ patir eka āsīt. Brahmā byl přivítán recitací náležitých védských hymnů, a jelikož uvítání odpovídalo védské etiketě, byl velice spokojen.