Skip to main content

Text 52

Sloka 52

Devanagari

Dévanágarí

अभ्यर्चितस्त्वया नूनं भगवान्‌प्रणतार्तिहा । यदनुध्यायिनो धीरा मृत्युं जिग्यु: सुदुर्जयम् ॥ ५२ ॥

Text

Verš

abhyarcitas tvayā nūnaṁ
bhagavān praṇatārti-hā
yad-anudhyāyino dhīrā
mṛtyuṁ jigyuḥ sudurjayam
abhyarcitas tvayā nūnaṁ
bhagavān praṇatārti-hā
yad-anudhyāyino dhīrā
mṛtyuṁ jigyuḥ sudurjayam

Synonyms

Synonyma

abhyarcitaḥ — worshiped; tvayā — by you; nūnam — however; bhagavān — the Supreme Personality of Godhead; praṇata-ārti-hā — who can deliver His devotees from the greatest danger; yat — whom; anudhyāyinaḥ — constantly meditating upon; dhīrāḥ — great saintly persons; mṛtyum — death; jigyuḥ — conquered; sudurjayam — which is very, very difficult to overcome.

abhyarcitaḥ — uctívaný; tvayā — tebou; nūnam — nicméně; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; praṇata-ārti- — vysvobozující Své oddané z největšího nebezpečí; yat — kdo; anudhyāyinaḥ — neustále meditují o; dhīrāḥ — velcí světci; mṛtyum — smrt; jigyuḥ — porazili; sudurjayam — kterou je velmi obtížné překonat.

Translation

Překlad

Dear Queen, you must have worshiped the Supreme Personality of Godhead, who delivers His devotees from the greatest danger. Persons who constantly meditate upon Him surpass the course of birth and death. This perfection is very difficult to achieve.

Drahá královno, nepochybně jsi uctívala Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který vysvobozuje Své oddané z největšího nebezpečí. Ti, kdo o Něm neustále meditují, překonávají zrození a smrt, což je dokonalost, které je velmi obtížné dosáhnout.

Purport

Význam

Dhruva Mahārāja was the lost child of Queen Sunīti, but during his absence she always meditated upon the Supreme Personality of Godhead, who is able to rescue His devotee from all dangers. While Dhruva Mahārāja was absent from his home, not only did he undergo severe austerities in the forest of Madhuvana, but at home also his mother prayed to the Supreme Lord for his safety and good fortune. In other words, the Lord was worshiped by both the mother and the son, and both were able to achieve the supreme benediction from the Supreme Lord. The word sudurjayam, an adjective which indicates that no one can conquer death, is very significant. When Dhruva Mahārāja was away from his home, his father thought that he was dead. Ordinarily a king’s son only five years old and away from home in the forest would certainly be supposed dead, but by the mercy of the Supreme Personality of Godhead, not only was he saved, but he was blessed with the highest perfection.

Během nepřítomnosti svého ztraceného syna Dhruvy Mahārāje nepřestala královna Sunīti meditovat o Nejvyšším Pánu, který může zachránit Své oddané z každého nebezpečí. V době, kdy byl Dhruva Mahārāja pryč z domova, podstupoval tvrdou askezi v lese Madhuvanu a jeho matka se navíc doma modlila k Nejvyššímu Pánu, aby ho ochránil od všeho zlého. Jak syn, tak matka tedy uctívali Pána a oba od Něho mohli získat to nejvyšší požehnání. Přídavným jménem sudurjayam se zde zdůrazňuje, že nikdo nedokáže zvítězit nad smrtí. Když Dhruva Mahārāja nebyl doma, jeho otec si myslel, že je mrtvý. Za normálních okolností by královský syn ve věku pouhých pěti let v lese zahynul, avšak milostí Nejvyšší Osobnosti Božství nejen přežil, ale navíc byl požehnán nejvyšší dokonalostí.