Texts 42-43

Sloka 42-43

Devanagari

Dévanágarí

तं द‍ृष्ट्वोपवनाभ्याश आयान्तं तरसा रथात् । अवरुह्य नृपस्तूर्णमासाद्य प्रेमविह्वल: ॥ ४२ ॥ परिरेभेऽङ्गजं दोर्भ्यां दीर्घोत्कण्ठमना: श्वसन् । विष्वक्सेनाङ्‌घ्रिसंस्पर्शहताशेषाघबन्धनम् ॥ ४३ ॥

Text

Verš

taṁ dṛṣṭvopavanābhyāśa
āyāntaṁ tarasā rathāt
avaruhya nṛpas tūrṇam
āsādya prema-vihvalaḥ

parirebhe ’ṅgajaṁ dorbhyāṁ
dīrghotkaṇṭha-manāḥ śvasan
viṣvaksenāṅghri-saṁsparśa-
hatāśeṣāgha-bandhanam

Synonyms

Synonyma

tam — him (Dhruva Mahārāja); dṛṣṭvā — having seen; upavana — the small forest; abhyāśe — near; āyāntam — returning; tarasā — with great haste; rathāt — from the chariot; avaruhya — got down; nṛpaḥ — the King; tūrṇam — immediately; āsādya — coming near; prema — with love; vihvalaḥ — overwhelmed; parirebhe — he embraced; aṅga-jam — his son; dorbhyām — with his arms; dīrgha — for a long time; utkaṇṭha — anxious; manāḥ — the King, whose mind; śvasan — breathing heavily; viṣvaksena — of the Lord; aṅghri — by the lotus feet; saṁsparśa — being touched; hata — were destroyed; aśeṣa — unlimited; agha — material contamination; bandhanam — whose bondage.

tam — jeho (Dhruvu Mahārāje); dṛṣṭvā — když uviděl; upavana — lesík; abhyāśe — poblíž; āyāntam — vracet se; tarasā — spěšně; rathāt — z kočáru; avaruhya — seskočil; nṛpaḥ — král; tūrṇam — okamžitě; āsādya — přistoupil; prema — láskou; vihvalaḥ — zaplavený; parirebhe — objal; aṅga-jam — svého syna; dorbhyām — pažemi; dīrgha — dlouhou dobu; utkaṇṭha — plná úzkosti; manāḥ — král, jehož mysl; śvasan — těžce oddychoval; viṣvaksena — Pána; aṅghri — lotosovýma nohama; saṁsparśa — dotknutý; hata — bylo zničeno; aśeṣa — neomezené množství; agha — hmotného znečištění; bandhanam — jehož pouta.

Translation

Překlad

Upon seeing Dhruva Mahārāja approaching the neighboring small forest, King Uttānapāda with great haste got down from his chariot. He had been very anxious for a long time to see his son Dhruva, and therefore with great love and affection he went forward to embrace his long-lost boy. Breathing very heavily, the King embraced him with both arms. But Dhruva Mahārāja was not the same as before; he was completely sanctified by spiritual advancement due to having been touched by the lotus feet of the Supreme Personality of Godhead.

Poté, co král Uttānapāda uviděl Dhruvu Mahārāje poblíž nedalekého lesíka, seskočil spěšně z kočáru. Již dlouhou dobu si úzkostlivě přál vidět svého syna Dhruvu, a proto se mu s velkou láskou vydal naproti, aby ho obejmul. Udýchaný sevřel svého dávno ztraceného syna v náručí. Dhruva Mahārāja však nebyl stejný jako předtím — byl posvěcený vlivem duchovní realizace, získané dotekem lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství.