Text 35
Sloka 35
Devanagari
Dévanágarí
Text
Verš
māno me bhikṣito bata
īśvarāt kṣīṇa-puṇyena
phalī-kārān ivādhanaḥ
māno me bhikṣito bata
īśvarāt kṣīṇa-puṇyena
phalī-kārān ivādhanaḥ
Synonyms
Synonyma
svārājyam — His devotional service; yacchataḥ — from the Lord, who was willing to offer; mauḍhyāt — by foolishness; mānaḥ — material prosperity; me — by me; bhikṣitaḥ — was asked for; bata — alas; īśvarāt — from a great emperor; kṣīṇa — reduced; puṇyena — whose pious activities; phalī-kārān — broken particles of husked rice; iva — like; adhanaḥ — a poor man.
svārājyam — Jeho oddanou službu; yacchataḥ — od Pána, který byl ochotný nabídnout; mauḍhyāt — z hlouposti; mānaḥ — hmotná prosperita; me — mnou; bhikṣitaḥ — byla požadována; bata — běda; īśvarāt — od mocného vládce; kṣīṇa — snížené; puṇyena — jehož zbožné činy; phalī-kārān — rozlámaná zrnka loupané rýže; iva — jako; adhanaḥ — chudák.
Translation
Překlad
Because of my state of complete foolishness and paucity of pious activities, although the Lord offered me His personal service, I wanted material name, fame and prosperity. My case is just like that of the poor man who, when he satisfied a great emperor who wanted to give him anything he might ask, out of ignorance asked only a few broken grains of husked rice.
Ačkoliv mi Pán nabídl osobní službu, já jsem kvůli své naprosté hlouposti a nedostatku zbožných činností chtěl hmotnou proslulost a blahobyt. Choval jsem se stejně jako chudák, který z nevědomosti požádal jen o pár rozlámaných zrnek loupané rýže, ačkoliv mu mocný vládce, který s ním byl spokojen, chtěl dát cokoliv, oč si řekne.
Purport
Význam
In this verse the word svārājyam, which means “complete independence,” is very significant. A conditioned soul does not know what complete independence is. Complete independence means situation in one’s own constitutional position. The real independence of a living entity, who is part and parcel of the Supreme Personality of Godhead, is to remain always dependent on the Supreme Lord, just like a child who plays in complete independence, guided by his parents, who watch over him. The independence of the conditioned soul does not mean to fight with the obstacles offered by māyā, but to surrender to Kṛṣṇa. In the material world, everyone is trying to become completely independent simply by fighting against the obstacles offered by māyā. This is called the struggle for existence. Real independence is to be reinstated in the service of the Lord. Anyone who goes to the Vaikuṇṭha planets or Goloka Vṛndāvana planet is freely offering his service to the Lord. That is complete independence. Just contrary to this is material overlordship, which we wrongly take to be independence. Many great political leaders have tried to establish independence, but due to such so-called independence the people’s dependence has only increased. The living entity cannot be happy trying to be independent in the material world. One has to surrender, therefore, unto the lotus feet of the Lord and engage in his original, eternal service.
V této sloce má velký význam slovo svārājyam, “naprostá nezávislost”. Podmíněná duše neví, co to znamená. Naprostá nezávislost je stav v našem původním, přirozeném postavení. Skutečnou nezávislostí živé bytosti, která je nedílnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství, je vždy záviset na Nejvyšším Pánu, podobně jako dítě je naprosto nezávislé, když si hraje pod dohledem svých rodičů. Nezávislost podmíněné duše neznamená bojovat s překážkami, které klade māyā, ale odevzdat se Kṛṣṇovi. V hmotném světě se každý snaží získat naprostou nezávislost pouhým zápasem s překážkami, které připravuje māyā. To se nazývá boj o přežití. Opravdová nezávislost je znovu se vrátit do služby Pánu. Každý, kdo přichází na vaikuṇṭhské planety nebo na Goloku Vṛndāvanu, nabízí ze svobodné vůle Pánovi svou službu — to je naprostá nezávislost. Je v přímém protikladu k hmotnému panování, jež za nezávislost mylně považujeme. Mnoho slavných politických vůdců chtělo a chce ustanovit nezávislost, ale kvůli této takzvané nezávislosti jen vzrůstá lidská závislost. Živá bytost nemůže být šťastná, dokud usiluje o nezávislost v hmotném světě. Proto se musí odevzdat lotosovým nohám Pána a zaměstnat se ve své původní, věčné službě.
Dhruva Mahārāja regrets that he wanted material opulence and greater prosperity than that of his great-grandfather, Lord Brahmā. His begging from the Lord was like a poor man’s asking a great emperor for a few grains of broken rice. The conclusion is that anyone who is engaged in the loving service of the Lord should never ask for material prosperity from the Lord. The awarding of material prosperity simply depends on the stringent rules and regulations of the external energy. Pure devotees ask the Lord only for the privilege of serving Him. This is our real independence. If we want anything else, it is a sign of our misfortune.
Dhruva Mahārāja nyní lituje, že chtěl hmotné bohatství a větší blahobyt, než měl jeho praděd, Pán Brahmā. Jeho žebrání u Pána bylo na stejné úrovni, jako když chudák žádá na mocném vládci pár rozlámaných zrnek rýže. Ten, kdo s láskou oddaně slouží Pánu, by od Něho nikdy neměl žádat hmotné bohatství. Hmotné postavení každého z nás závisí na přísných zákonech vnější energie Pána. Čistí oddaní prosí Pána pouze o jedinou výsadu — aby Mu mohli neustále sloužit. V tom spočívá podstata naší skutečné nezávislosti. Chceme-li něco jiného, svědčí to o našem nešťastném postavení.