Skip to main content

Text 19

Sloka 19

Devanagari

Dévanágarí

श्रीभगवानुवाच
वेदाहं ते व्यवसितं हृदि राजन्यबालक ।
तत्प्रयच्छामि भद्रं ते दुरापमपि सुव्रत ॥ १९ ॥

Text

Verš

śrī-bhagavān uvāca
vedāhaṁ te vyavasitaṁ
hṛdi rājanya-bālaka
tat prayacchāmi bhadraṁ te
durāpam api suvrata
śrī-bhagavān uvāca
vedāhaṁ te vyavasitaṁ
hṛdi rājanya-bālaka
tat prayacchāmi bhadraṁ te
durāpam api suvrata

Synonyms

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — the Personality of Godhead said; veda — know; aham — I; te — your; vyavasitam — determination; hṛdi — within the heart; rājanya-bālaka — O son of the King; tat — that; prayacchāmi — I shall give you; bhadram — all good fortune; te — unto you; durāpam — although it is very difficult to obtain; api — in spite of; su-vrata — one who has taken a pious vow.

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; veda — znám; aham — Já; te — tvou; vyavasitam — odhodlanost; hṛdi — v srdci; rājanya-bālaka — ó synu krále; tat — tím; prayacchāmi — obdaruji tě; bhadram — hodně štěstí; te — tobě; durāpam — přestože je to velice obtížné získat; api — ačkoliv; su-vrata — ten, kdo složil zbožný slib.

Translation

Překlad

The Personality of Godhead said: My dear Dhruva, son of the King, you have executed pious vows, and I also know the desire within your heart. Although your desire is very ambitious and very difficult to fulfill, I shall favor you with its fulfillment. All good fortune unto you.

Nejvyšší Pán pravil: Můj milý Dhruvo, synu krále, splnil jsi zbožné sliby a Já znám i přání, které se skrývá ve tvém srdci. Ačkoliv je tvá touha neskromná a je obtížné ji splnit, dám ti vše, po čem dychtíš. Přeji ti, abys byl šťasten.

Purport

Význam

The Lord is so merciful to His devotee that He immediately said to Dhruva Mahārāja, “Let there be all good fortune for you.” The fact is that Dhruva Mahārāja was very much afraid in his mind, for he had aspired after material benefit in discharging his devotional service and this was hampering him from reaching the stage of love of God. In the Bhagavad-gītā (2.44) it is said, bhogaiśvarya-prasaktānām: those who are addicted to material pleasure cannot be attracted to devotional service. It was true that at heart Dhruva Mahārāja wanted a kingdom that would be far better than Brahmaloka. This was a natural desire for a kṣatriya. He was also only five years old, and in his childish way he desired to have a kingdom far greater than his father’s, grandfather’s or great-grandfather’s. His father, Uttānapāda, was the son of Manu, and Manu was the son of Lord Brahmā. Dhruva wanted to excel all these great family members. The Lord knew Dhruva Mahārāja’s childish ambition, but how was it possible to offer Dhruva a position more exalted than Lord Brahmā’s?

Pán je ke Svým oddaným tak milostivý, že Dhruvovi Mahārājovi ihned řekl: “Buď šťastný.” Dhruvu Mahārāje v mysli sužovaly velké obavy, neboť při vykonávání oddané služby toužil po hmotném prospěchu, což mu bránilo dosáhnout stádia lásky k Bohu. Bhagavad-gītā (2.44) praví: bhogaiśvarya-prasaktānām — toho, kdo má sklony k hmotnému požitku, nemůže oddaná služba přitahovat. Je pravda, že Dhruva Mahārāja v srdci toužil po království, které by bylo mnohem větší než Brahmaloka. To je typická touha kṣatriyi. Navíc byl jen pětileté dítě, a tomu odpovídalo jeho dětinské přání mít větší království, než je otcovo, dědovo a pradědovo. Jeho otec Uttānapāda byl synem Manua a Manu byl synem Pána Brahmy. Dhruva si umínil, že všechny tyto vznešené členy své rodiny předčí, a Pán o jeho dětinských touhách věděl. Jak ale bylo možné poskytnout Dhruvovi vyšší postavení, než má Pán Brahmā?

The Lord assured Dhruva Mahārāja that Dhruva would not be bereft of the Lord’s love. He encouraged Dhruva not to be worried that he childishly had material desires and at the same time had the pure aspiration to be a great devotee. Generally, the Lord does not award a pure devotee material opulence, even though he may desire it. But Dhruva Mahārāja’s case was different. The Lord knew that he was such a great devotee that in spite of having material opulence he would never be deviated from love of God. This example illustrates that a highly qualified devotee can have the facility of material enjoyment and at the same time execute love of God. This, however, was a special case for Dhruva Mahārāja.

Pán Dhruvu Mahārāje ujistil o Své lásce. Povzbudil ho, aby se netrápil, že měl dětinské hmotné touhy a současně čisté úmysly stát se velkým oddaným Pána. Pán Svému čistému oddanému obvykle neposkytuje hmotné bohatství, a to ani tehdy, když po něm oddaný touží. V případě Dhruvy Mahārāje tomu však bylo jinak. Pán věděl, že Dhruva Mahārāja je tak velký oddaný, že ho ani hmotné bohatství nikdy neodvede od lásky k Bohu. Vysoce kvalifikovaný oddaný tedy může mít možnost hmotného požitku a současně milovat Boha. To však byl výjimečný případ Dhruvy Mahārāje.