Text 65

Sloka 65

Devanagari

Dévanágarí

राजोवाच
सुतो मे बालको ब्रह्मन् स्त्रैणेनाकरुणात्मना ।
निर्वासित: पञ्चवर्ष: सह मात्रा महान्कवि: ॥ ६५ ॥

Text

Verš

rājovāca
suto me bālako brahman
straiṇenākaruṇātmanā
nirvāsitaḥ pañca-varṣaḥ
saha mātrā mahān kaviḥ

Synonyms

Synonyma

rājā uvāca — the King replied; sutaḥ — son; me — my; bālakaḥ — tender boy; brahman — my dear brāhmaṇa; straiṇena — one who is too addicted to his wife; akaruṇā-ātmanā — one who is very hard of heart and without mercy; nirvāsitaḥ — is banished; pañca-varṣaḥ — although the boy is five years old; saha — with; mātrā — mother; mahān — great personality; kaviḥ — devotee.

rājā uvāca — král odpověděl; sutaḥ — syn; me — můj; bālakaḥ — jemný chlapec; brahman — můj drahý brāhmaṇo; straiṇena — kdo příliš lpí na své manželce; akaruṇā-ātmanā — kdo má tvrdé srdce a postrádá soucit; nirvāsitaḥ — vyhnaný; pañca-varṣaḥ — ačkoliv je mu pět let; saha — s; mātrā — matkou; mahān — velká osobnost; kaviḥ — oddaný.

Translation

Překlad

The King replied: O best of the brāhmaṇas, I am very much addicted to my wife, and I am so fallen that I have abandoned all merciful behavior, even to my son, who is only five years old. I have banished him and his mother, even though he is a great soul and a great devotee.

Král odpověděl: Ó nejlepší mezi brāhmaṇy, příliš lpím na své manželce a jsem tak pokleslý, že jsem pozbyl veškeré milosrdnosti. Byl jsem neúprosný dokonce i k vlastnímu synovi, kterému je teprve pět let. Přestože je velkou duší a věrným oddaným Pána, vykázal jsem ho z domu stejně jako jeho matku.

Purport

Význam

In this verse there are some specific words which are to be understood very carefully. The King said that since he was very much addicted to his wife, he had lost all his mercy. That is the result of becoming too affectionate toward women. The King had two wives; the first wife was Sunīti, and the second was Suruci. He was too attached to the second wife, however, so he could not behave well with Dhruva Mahārāja. That was the cause of Dhruva’s leaving home to perform austerities. Although as a father the King was affectionate toward his son, he minimized his affection for Dhruva Mahārāja because he was too much addicted to the second wife. Now he was repenting that both Dhruva Mahārāja and his mother, Sunīti, were practically banished. Dhruva Mahārāja went to the forest, and since his mother was being neglected by the King, she was therefore almost banished also. The King repented having banished his boy, for Dhruva was only five years old, and a father should not banish his wife and children or neglect their maintenance. Repentant over his neglect of both Sunīti and her son, he was morose, and his face appeared withered. According to Manu-smṛti, one should never desert his wife and children. In a case where the wife and children are disobedient and do not follow the principles of home life, they are sometimes given up. But in the case of Dhruva Mahārāja this was not applicable because Dhruva was very mannerly and obedient. Moreover, he was a great devotee. Such a person is never to be neglected, yet the King was obliged to banish him. Now he was very sorry.

V této sloce jsou jistá specifická slova, která je třeba správně pochopit. Král řekl, že z přílišné závislosti na své manželce ztratil veškerý soucit. Tak skončí člověk, který propadne ženám. Král měl dvě manželky: první se jmenovala Sunīti a druhá Suruci. Přílišná náklonnost k Suruci mu zabránila projevit vůči Dhruvovi Mahārājovi svůj cit. Proto se Dhruva rozhodl opustit domov, aby podstoupil askezi. Král měl stejně jako každý otec svého syna rád, ale jeho připoutanost k Suruci tuto lásku oslabila. Teď lituje, že Dhruvu Mahārāje i jeho matku Sunīti vlastně vyhnal. Dhruva Mahārāja odešel do lesa a Sunīti král opomíjel do té míry, že se to téměř rovnalo vyhnanství. Nyní se hluboce stydí, neboť otec nesmí vyhnat či zanedbávat svou manželku a děti, a Dhruvovi bylo pouhých pět let. Má výčitky svědomí a jeho obličej vypadá, jako by vyschl. Manu-smṛti otci zakazuje, aby ženu a děti opustil, kromě výjimečných případů, kdy žena a děti nenásledují pravidla rodinného života a jsou neposlušní. To se ovšem nevztahuje na Dhruvu Mahārāje, neboť ten se choval velmi způsobně a poslušně a navíc byl velký oddaný. Takovou osobu nelze zanedbávat, a přesto byl král nucen ho vyhnat. Nyní toho hluboce lituje.