Skip to main content

Text 41

Sloka 41

Devanagari

Dévanágarí

धर्मार्थकाममोक्षाख्यं य इच्छेच्छ्रेय आत्मन: ।
एकं ह्येव हरेस्तत्र कारणं पादसेवनम् ॥ ४१ ॥

Text

Verš

dharmārtha-kāma-mokṣākhyaṁ
ya icchec chreya ātmanaḥ
ekaṁ hy eva hares tatra
kāraṇaṁ pāda-sevanam
dharmārtha-kāma-mokṣākhyaṁ
ya icchec chreya ātmanaḥ
ekaṁ hy eva hares tatra
kāraṇaṁ pāda-sevanam

Synonyms

Synonyma

dharma-artha-kāma-mokṣa — the four principles religiosity, economic development, sense gratification and liberation; ākhyam — by the name; yaḥ — who; icchet — may desire; śreyaḥ — the goal of life; ātmanaḥ — of the self; ekam hi eva — only the one; hareḥ — of the Supreme Personality of Godhead; tatra — in that; kāraṇam — the cause; pāda-sevanam — worshiping the lotus feet.

dharma-artha-kāma-mokṣa — čtyři principy: náboženství, hospodářský rozvoj, uspokojování smyslů a osvobození; ākhyam — zvané; yaḥ — kdo; icchet — touží; śreyaḥ — cíl života; ātmanaḥ — vlastního já; ekam hi eva — jen jeden; hareḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; tatra — v tom; kāraṇam — příčina; pāda-sevanam — uctívání lotosových nohou.

Translation

Překlad

Any person who desires the fruits of the four principles religiosity, economic development, sense gratification and, at the end, liberation, should engage himself in the devotional service of the Supreme Personality of Godhead, for worship of His lotus feet yields the fulfillment of all of these.

Touží-li někdo po plodech čtyř principů lidského života (náboženství, hospodářského rozvoje, uspokojování smyslů a nakonec osvobození), musí se zapojit do oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství. Uctívání lotosových nohou Nejvyššího Pána zaručuje splnění všech těchto přání.

Purport

Význam

In Bhagavad-gītā it is said that only with the sanction of the Supreme Personality of Godhead can the demigods offer benedictions. Therefore, whenever any sacrifice is offered to a demigod, the Supreme Lord in the form of nārāyaṇa-śilā, or śālagrāma-śilā, is put forward to observe the sacrifice. Actually, the demigods cannot give any benediction without the sanction of the Supreme Lord. Nārada Muni, therefore, advised that even for religiosity, economic development, sense gratification or liberation, one should approach the Supreme Personality of Godhead, offer prayers and ask for the fulfillment of one’s desire at the lotus feet of the Lord. That is real intelligence. An intelligent person never goes to demigods to pray for anything. He goes directly to the Supreme Personality of Godhead, who is the cause of all benediction.

V Bhagavad-gītě je řečeno, že polobozi mohou dát svá požehnání jen se svolením Nejvyšší Osobnosti Božství. Když se tedy koná oběť ve prospěch nějakého poloboha, Nejvyšší Pán je přítomný jako nārāyaṇa-śilā či śālagrāma-śilā, aby dohlížel na její vykonávání. Bez Jeho svolení nemohou dát polobozi nikomu žádné požehnání. Nārada Muni proto říká, že na Nejvyšší Osobnost Božství je nutné se obrátit i co se týče náboženství, hospodářského rozvoje, smyslového požitku a osvobození, modlit se u Pánových lotosových nohou a žádat o vyplnění přání—to je skutečná inteligence. Inteligentní člověk nikdy neuctívá polobohy, ale obrací se přímo na Nejvyšší Osobnost Božství, zdroj všech požehnání.

As Lord Śrī Kṛṣṇa has said in Bhagavad-gītā, performance of ritualistic ceremonies is not actually religion. The real path of religion is to surrender at the lotus feet of the Lord. For one who is actually surrendered to the lotus feet of the Lord, there is no question of any separate endeavor for economic development. A devotee engaged in service to the Lord is not disappointed in the satisfaction of his senses. If he wants to satisfy his senses, Kṛṣṇa fulfills that desire. As far as liberation is concerned, any devotee fully engaged in the service of the Lord is already liberated; therefore there is no separate necessity for his liberation.

V Bhagavad-gītě Pán Śrī Kṛṣṇa prohlásil, že rituály nejsou skutečným náboženstvím. Opravdové náboženství znamená odevzdat se lotosovým nohám Pána. Kdo je zcela odevzdaný lotosovým nohám Pána, se o hospodářský rozvoj nestará. Oddaný zaměstnaný ve službě Pánu o nic nepřichází ani co se týče uspokojování smyslů. Pokud si přeje uspokojovat své smysly, Kṛṣṇa mu jeho touhu splní. A co se týče osvobození — každý, kdo se plně věnuje oddané službě Pánu, je již osvobozen, a nemusí se tedy snažit o osvobození nezávisle.

Nārada Muni therefore advised Dhruva Mahārāja to take shelter of Vāsudeva, Lord Kṛṣṇa, and engage himself in the way that his mother had advised, for that would help him fulfill his desire. In this verse Nārada Muni has especially stressed the devotional service of the Lord as the only way. In other words, even if one is full of material desires, he can continue his devotional service to the Lord, and all his desires will be fulfilled.

Nārada Muni proto Dhruvovi Mahārājovi doporučil, aby přijal útočiště u Vāsudeva, Pána Kṛṣṇy, a dělal vše, co mu poradila jeho matka. To mu pomůže ke splnění jeho přání. Nārada zde zvláště zdůrazňuje, že oddaná služba Pánu je jediná cesta. Jinými slovy, i když je člověk plný hmotných tužeb, může pokračovat v oddané službě Pánu a všechna jeho přání se mu splní.