Text 29

Sloka 29

Devanagari

Dévanágarí

परितुष्येत्ततस्तात तावन्मात्रेण पूरुष: ।
दैवोपसादितं यावद्वीक्ष्येश्वरगतिं बुध: ॥ २९ ॥

Text

Verš

parituṣyet tatas tāta
tāvan-mātreṇa pūruṣaḥ
daivopasāditaṁ yāvad
vīkṣyeśvara-gatiṁ budhaḥ

Synonyms

Synonyma

parituṣyet — one should be satisfied; tataḥ — therefore; tāta — my dear boy; tāvat — up to such; mātreṇa — quality; pūruṣaḥ — a person; daiva — destiny; upasāditam — offered by; yāvat — as; vīkṣya — seeing; īśvara-gatim — the process of the Supreme; budhaḥ — one who is intelligent.

parituṣyet — člověk by měl být spokojen; tataḥ — proto; tāta — drahý chlapče; tāvat — k této; mātreṇa — vlastnosti; pūruṣaḥ — osoba; daiva — osudem; upasāditam — udělené; yāvat — jako; vīkṣya — vidět; īśvara-gatim — cesta Nejvyššího; budhaḥ — ten, kdo je inteligentní.

Translation

Překlad

The process of the Supreme Personality of Godhead is very wonderful. One who is intelligent should accept that process and be satisfied with whatever comes, favorable or unfavorable, by His supreme will.

Jednání Nejvyšší Osobnosti Božství je podivuhodné a úžasné. Inteligentní člověk by to měl uznat a spokojit se se vším dobrým i zlým, co ho svrchovanou vůlí Pána potká.

Purport

Význam

The great sage Nārada instructed Dhruva Mahārāja that one should be satisfied in all circumstances. Everyone who is intelligent should know that because of our concept of bodily existence, we are subjected to suffering and enjoyment. One who is in the transcendental position, beyond the concept of bodily life, is considered to be intelligent. One who is a devotee especially accepts all reverses as gifts of the Supreme Lord. When a devotee is put into distress, he accepts this as God’s mercy and offers Him repeated obeisances with his body, mind and intellect. An intelligent person, therefore, should be always satisfied, depending on the mercy of the Lord.

Velký mudrc Nārada Dhruvovi Mahārājovi vysvětluje, že je třeba být za všech okolností spokojený. Inteligentní osoba si musí uvědomit, že kvůli našemu tělesnému pojetí života jsme vystaveni utrpení a požitku. Za inteligentního je považován ten, kdo je na transcendentální úrovni, mimo tělesné pojetí života. Zvláště oddaný přijímá všechny neúspěchy ve svém životě jako dary Nejvyššího Pána. Když se ocitne v nějakém neštěstí, přijímá to jako milost Boha a tělem, myslí a inteligencí se Pánovi opakovaně klaní. Inteligentní člověk by tedy měl být vždy spokojený a záviset na Pánově milosti.