Text 9
Sloka 9
Devanagari
Dévanágarí
सद्य: सुप्त इवोत्तस्थौ ददृशे चाग्रतो मृडम् ॥ ९ ॥
Text
Verš
dakṣo rudrābhivīkṣitaḥ
sadyaḥ supta ivottasthau
dadṛśe cāgrato mṛḍam
dakṣo rudrābhivīkṣitaḥ
sadyaḥ supta ivottasthau
dadṛśe cāgrato mṛḍam
Synonyms
Synonyma
sandhīyamāne — being executed; śirasi — by the head; dakṣaḥ — King Dakṣa; rudra-abhivīkṣitaḥ — having been seen by Rudra (Lord Śiva); sadyaḥ — immediately; supte — sleeping; iva — like; uttasthau — awakened; dadṛśe — saw; ca — also; agrataḥ — in front; mṛḍam — Lord Śiva.
Translation
Překlad
When the animal’s head was fixed on the body of King Dakṣa, Dakṣa was immediately brought to consciousness, and as he awakened from sleep, the King saw Lord Śiva standing before him.
Když se hlava zvířete spojila s trupem krále Dakṣi, Dakṣa okamžitě procitl jako ze spánku a spatřil před sebou Pána Śivu.
Purport
Význam
The example given here is that Dakṣa got up as if he were awakened from deep sleep. In Sanskrit this is called supta ivottasthau. The meaning is that after a man awakens from sleep, he immediately remembers all the duties which he must execute. Dakṣa was killed, and his head was taken away and burned to ashes. His body was lying dead, but by the grace of Lord Śiva, as soon as the head of a goat was joined to the body, Dakṣa came back to consciousness again. This indicates that consciousness is also individual. Dakṣa actually took another body when he took on the head of a goat, but because consciousness is individual, his consciousness remained the same although his bodily condition changed. Thus bodily construction has nothing to do with the development of consciousness. Consciousness is carried with the transmigration of the soul. There are many instances of this in Vedic history, such as the case of Mahārāja Bharata. After quitting his body as a king, Mahārāja Bharata was transferred to the body of a deer, but he retained the same consciousness. He knew that although formerly he was King Bharata, he had been transferred to the body of a deer because of his absorption in thinking of a deer at the time of his death. In spite of his having the body of a deer, however, his consciousness was as good as it was in the body of King Bharata. The arrangement by the Lord is so nice that if a person’s consciousness is turned into Kṛṣṇa consciousness, there is no doubt that in his next life he will be a great devotee of Kṛṣṇa, even if he is offered a different type of body.
Dakṣa se probral, jako by byl probuzen z hlubokého spánku. V sanskrtu se to nazývá supta ivottasthau. Znamená to, že si člověk okamžitě po probuzení vzpomene na všechny povinnosti, které ho čekají. Dakṣa byl zabit a přišel o hlavu, která byla spálena na popel. Když však byla k jeho mrtvému tělu připojena kozí hlava, Dakṣa milostí Pána Śivy znovu procitl. To znamená, že vědomí je také individuální. Dakṣa vlastně s kozí hlavou dostal nové tělo, ale jelikož vědomí patří osobnosti, zůstalo jeho vědomí stejné, přestože se tělo změnilo. Tělesná schránka nemá s vývojem vědomí nic společného. Převtělující se duše s sebou přenáší i vědomí. Védské dějiny zaznamenávají řadu takových událostí, například příběh Mahārāje Bharaty. Mahārāja Bharata byl po opuštění těla krále přemístěn do těla jelena, ale jeho vědomí mu zůstalo v nezměněné podobě. Uvědomoval si, že v minulém životě byl králem Bharatou, ale nyní získal tělo jelena, protože v okamžiku smrti upřeně myslel na jelena. Měl sice tělo jelena, ale jeho vědomí bylo stejné jako v těle krále Bharaty. Pánův řád je tak úžasný, že když někdo změní své vědomí na vědomí Kṛṣṇy, v příštím životě bude zcela jistě velkým oddaným Kṛṣṇy, i když dostane tělo jiného druhu.