Text 49

Sloka 49

Devanagari

Dévanágarí

भगवान् स्वेन भागेन सर्वात्मा सर्वभागभुक् ।
दक्षं बभाष आभाष्य प्रीयमाण इवानघ ॥ ४९ ॥

Text

Verš

bhagavān svena bhāgena
sarvātmā sarva-bhāga-bhuk
dakṣaṁ babhāṣa ābhāṣya
prīyamāṇa ivānagha

Synonyms

Synonyma

bhagavān — Lord Viṣṇu; svena — with His own; bhāgena — with the share; sarva-ātmā — the Supersoul of all living entities; sarva-bhāga-bhuk — the enjoyer of the results of all sacrifices; dakṣam — Dakṣa; babhāṣe — said; ābhāṣya — addressing; prīyamāṇaḥ — being satisfied; iva — as; anagha — O sinless Vidura.

bhagavān — Pán Viṣṇu; svena — se Svým; bhāgena — podílem; sarva-ātmā — Nadduše všech živých bytostí; sarva-bhāga-bhuk — poživatel výsledků všech obětí; dakṣam — Dakṣu; babhāṣe — oslovil; ābhāṣya — obrátil se na; prīyamāṇaḥ — spokojený; iva — jako; anagha — ó bezhříšný Viduro.

Translation

Překlad

Maitreya continued: My dear sinless Vidura, Lord Viṣṇu is actually the enjoyer of the results of all sacrifices, yet because of His being the Supersoul of all living entities, He was satisfied simply with His share of the sacrificial offerings. He therefore addressed Dakṣa in a pleasing attitude.

Maitreya pokračoval: Můj drahý Viduro, jenž jsi bez hříchu, Pán Viṣṇu je ve skutečnosti poživatelem výsledků všech obětí. Jelikož je však Nadduší všech živých bytostí, byl uspokojen přijetím pouze svého podílu obětiny. Poté se přívětivě obrátil na Dakṣu.

Purport

Význam

In Bhagavad-gītā (5.29) it is said, bhoktāraṁ yajña-tapasām: Lord Viṣṇu, or Kṛṣṇa, is the supreme enjoyer of all the results of sacrifices, austerities and penances; in whatever one may engage, the ultimate goal is Viṣṇu. If a person does not know that, he is misled. As the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu has nothing to demand from anyone. He is self-satisfied, self-sufficient, but He accepts the offerings of yajña because of His friendly attitude toward all living entities. When His share of the sacrificial results was offered to Him, He appeared very pleased. It is said in Bhagavad-gītā (9.26), patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ yo me bhaktyā prayacchati: if any devotee offers Him even a small leaf, or a flower or water, if it is offered with love and affection, the Lord accepts it and is pleased. Although He is self-sufficient and does not need anything from anyone, He accepts such offerings because, as Supersoul, He has such a friendly attitude toward all living entities. Another point here is that He does not encroach upon another’s share. In the yajña there is a share for the demigods, Lord Śiva, and Lord Brahmā, and a share for Lord Viṣṇu. He is satisfied with His own share and does not encroach upon others’. Indirectly, He indicated that He was not satisfied with Dakṣa’s trying to deny Lord Śiva his share. Maitreya addressed Vidura as sinless because Vidura was a pure Vaiṣṇava and never committed any offense to any demigod. Although Vaiṣṇavas accept Lord Viṣṇu as the Supreme, they are not prone to offend demigods. They give the demigods proper respect. Vaiṣṇavas accept Lord Śiva as the best Vaiṣṇava. For a Vaiṣṇava there is no possibility of offending any demigods, and the demigods are also pleased with the Vaiṣṇava because they are faultless devotees of Lord Viṣṇu.

Bhagavad-gītā (5.29) praví: bhoktāraṁ yajña-tapasām — Pán Viṣṇu, Kṛṣṇa, je nejvyšším poživatelem výsledků obětí a askeze; konečným cílem všeho, co činíme, je Viṣṇu. Kdo to neví, žije v iluzi. Viṣṇu je Nejvyšší Osobnost Božství, a přirozeně tedy nemá v ničem nouzi. Nic nepotřebuje, je naprosto spokojený a dokonale soběstačný. Přesto však přijímá obětování yajñi ze Svého přátelství ke všem živým bytostem. Když obdržel Svou část obětiny, zdál se být velice spokojen. O tom rovněž hovoří Bhagavad-gītā (9.26): patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ yo me bhaktyā prayacchati — obětuje-li oddaný s láskou a oddaností byť i jen malý lístek, květinku či trochu vody, Pán jeho dary s potěšením přijímá. Kṛṣṇa je sice soběstačný a od nikoho nic nepotřebuje, ale přesto přijímá takové dary, protože jakožto Nadduše je velice přátelský ke všem živým bytostem. Navíc se zde uvádí, že si nedělá nároky na podíl ostatních. Určitý podíl na oběti je vyhrazen polobohům, Pánu Śivovi, Pánu Brahmovi a další podíl Pánu Viṣṇuovi. Pán Viṣṇu je se svým podílem zcela spokojen a nesnaží se získat podíl ostatních. Nepřímo naznačil, že Dakṣův pokus odepřít Pánu Śivovi jeho podíl Jej nepotěšil. Maitreya oslovil Viduru jako osobu bez hříchu, protože Vidura byl ryzí vaiṣṇava a nikdy nespáchal přestupek proti žádnému polobohu. Přestože vaiṣṇava přijímá Viṣṇua jako Nejvyššího, nemá sklony urážet polobohy. Naopak — vzdává jim náležitou úctu. Pán Śiva je pro něho například tím největším vaiṣṇavou. Pro vaiṣṇavu nepřipadá v úvahu urážet polobohy a polobozi jsou vaiṣṇavům rovněž příznivě nakloněni, jelikož vaiṣṇavové jsou bezchybní oddaní Pána Viṣṇua.