Text 29

Sloka 29

Devanagari

Dévanágarí

रुद्र उवाच
तव वरद वराङ्‌घ्रावाशिषेहाखिलार्थे
ह्यपि मुनिभिरसक्तैरादरेणार्हणीये ।
यदि रचितधियं माविद्यलोकोऽपविद्धं
जपति न गणये तत्त्वत्परानुग्रहेण ॥ २९ ॥

Text

Verš

rudra uvāca
tava varada varāṅghrāv āśiṣehākhilārthe
hy api munibhir asaktair ādareṇārhaṇīye
yadi racita-dhiyaṁ māvidya-loko ’paviddhaṁ
japati na gaṇaye tat tvat-parānugraheṇa

Synonyms

Synonyma

rudraḥ uvāca — Lord Śiva said; tava — Your; vara-da — O supreme benefactor; vara-aṅghrau — precious lotus feet; āśiṣā — by desire; iha — in the material world; akhila-arthe — for fulfillment; hi api — certainly; munibhiḥ — by the sages; asaktaiḥ — liberated; ādareṇa — with care; arhaṇīye — worshipable; yadi — if; racita-dhiyam — mind fixed; mā — me; avidya-lokaḥ — the ignorant persons; apaviddham — unpurified activity; japati — utters; na gaṇaye — do not value; tat — it; tvat-para-anugraheṇa — by compassion like Yours.

rudraḥ uvāca — Pán Śiva pravil; tava — Tvoje; vara-da — ó nejvyšší dobrodinče; vara-aṅghrau — vzácné lotosové nohy; āśiṣā — touhou; iha — v hmotném světě; akhila-arthe — k naplnění; hi api — jistě; munibhiḥ — mudrci; asaktaiḥ — osvobozenými; ādareṇa — pečlivě; arhaṇīye — hodné úcty; yadi — když; racita-dhiyam — upřenou myslí; mā — mne; avidya-lokaḥ — nevědomí lidé; apaviddham — nečistá činnost; japati — vyslovují; na gaṇaye — neocení; tat — to; tvat-para-anugraheṇa — s takovým soucitem, jako máš Ty.

Translation

Překlad

Lord Śiva said: My dear Lord, my mind and consciousness are always fixed on Your lotus feet, which, as the source of all benediction and the fulfillment of all desires, are worshiped by all liberated great sages because Your lotus feet are worthy of worship. With my mind fixed on Your lotus feet, I am no longer disturbed by persons who blaspheme me, claiming that my activities are not purified. I do not mind their accusations, and I excuse them out of compassion, just as You exhibit compassion toward all living entities.

Pán Śiva pravil: Drahý Pane, má mysl i vědomí jsou neustále soustředěné na Tvé lotosové nohy, které jsou zdrojem veškerých požehnání a naplněním všech tužeb. Uctívají je všichni velcí osvobození mudrci, neboť jsou vskutku hodné uctívání. Má mysl je upřená na Tvé lotosové nohy a již mě nezneklidňují urážky těch, kdo tvrdí, že mé činnosti jsou nečisté. Jejich obvinění mi nevadí a soucitně jim odpouštím, stejně jako Ty projevuješ Svůj soucit všem živým bytostem.

Purport

Význam

Lord Śiva expresses herein his regret at having been angry and having disturbed the sacrificial activities of Dakṣa. King Dakṣa had insulted him in many ways, and thus he had become angry and had frustrated the entire sacrificial ceremony. Later, when he was pleased, the yajña performances were reinstituted, and therefore he regretted his activities. Now he says that because his mind is fixed on the lotus feet of the Supreme Lord, Viṣṇu, he is no longer disturbed by the ordinary critics of his way of life. From this statement by Lord Śiva it is understood that as long as one is on the material platform one is affected by the three modes of material nature. As soon as one is in Kṛṣṇa consciousness, however, one is no longer affected by such material activities. One should therefore always be fixed in Kṛṣṇa consciousness, busy in the transcendental loving service of the Lord. It is guaranteed that such a devotee will never be affected by the actions and reactions of the three modes of material nature. This fact is also corroborated in Bhagavad-gītā: anyone who is fixed in the transcendental service of the Lord has surpassed all the material qualities and is situated in the status of Brahman realization, in which one is not afflicted by hankering for material objects. The recommendation of the Śrīmad-Bhāgavatam is that one should always be Kṛṣṇa conscious and should never forget his transcendental relationship with the Lord. This program has to be followed strictly by everyone. From the statement of Lord Śiva it is understood that he was always in Kṛṣṇa consciousness, and thus he remained free from material affliction. The only remedy, therefore, is to continue Kṛṣṇa consciousness rigidly, in order to get out of the contamination of the material modes.

Pán Śiva litoval, že se rozzlobil a narušil Dakṣův obětní obřad. Král Dakṣa ho mnoha způsoby urazil, a proto se rozhněval a zmařil celou oběť. Když byl později uspokojen, yajña byla znovu zahájena a on svého chování litoval. V této souvislosti říká, že jeho mysl je upřená na lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, a proto ho již nerozrušují ti, kdo kritizují jeho vystupování. Z tohoto Śivova výroku vyplývá, že na hmotné úrovni stále podléháme třem kvalitám hmotné přírody, ale na úrovni vědomí Kṛṣṇy jsme mimo dosah hmotných činností. Proto je důležité, abychom upnuli své vědomí na Kṛṣṇu a nepřetržitě Mu s láskou sloužili. Akce a reakce způsobené třemi kvalitami hmotné přírody se takového oddaného zaručeně nikdy nedotknou. Bhagavad-gītā tuto skutečnost potvrzuje, když říká, že ten, kdo je stálý v transcendentální službě Pánu, překonal všechny hmotné kvality a dosáhl realizace Brahmanu, kdy ho nesužují touhy po hmotných věcech. Śrīmad-Bhāgavatam nám doporučuje být stále ve vědomí Kṛṣṇy a nikdy nezapomenout na náš transcendentální vztah s Pánem. Tím by se měl každý důsledně řídit. Z výroku Pána Śivy vyplývá, že je neustále ve vědomí Kṛṣṇy, a proto je zcela osvobozený od hmotného utrpení. Neochvějné pokračování v cestě vědomí Kṛṣṇy je jediným lékem, který nás může zbavit znečišťujícího vlivu hmotných kvalit.