Skip to main content

Text 12

Sloka 12

Devanagari

Dévanágarí

बह्वेवमुद्विग्नद‍ृशोच्यमाने
जनेन दक्षस्य मुहुर्महात्मन: ।
उत्पेतुरुत्पाततमा: सहस्रशो
भयावहा दिवि भूमौ च पर्यक् ॥ १२ ॥

Text

Verš

bahv evam udvigna-dṛśocyamāne
janena dakṣasya muhur mahātmanaḥ
utpetur utpātatamāḥ sahasraśo
bhayāvahā divi bhūmau ca paryak
bahv evam udvigna-dṛśocyamāne
janena dakṣasya muhur mahātmanaḥ
utpetur utpātatamāḥ sahasraśo
bhayāvahā divi bhūmau ca paryak

Synonyms

Synonyma

bahu — much; evam — in this manner; udvigna-dṛśā — with nervous glances; ucyamāne — while this was being said; janena — by the persons (assembled at the sacrifice); dakṣasya — of Dakṣa; muhuḥ — again and again; mahā-ātmanaḥ — stronghearted; utpetuḥ — appeared; utpāta-tamāḥ — very powerful symptoms; sahasraśaḥ — by the thousands; bhaya-āvahāḥ — producing fear; divi — in the sky; bhūmau — on the earth; ca — and; paryak — from all sides.

bahu — mnohé; evam — tímto způsobem; udvigna-dṛśā — s neklidnými pohledy; ucyamāne — když bylo řečeno; janena — osobami (přítomnými na oběti); dakṣasya — Dakṣi; muhuḥ — znovu a znovu; mahā-ātmanaḥ — udatný; utpetuḥ — objevily se; utpāta-tamāḥ — velmi silné příznaky; sahasraśaḥ — po tisících; bhaya-āvahāḥ — nahánějící hrůzu; divi — na nebi; bhūmau — na zemi; ca — a; paryak — ze všech stran.

Translation

Překlad

While all the people talked amongst themselves, Dakṣa saw dangerous omens from all sides, from the earth and from the sky.

Zatímco se všichni přítomní mezi sebou dohadovali, Dakṣa pozoroval nepříznivá znamení na všech stranách, na zemi i na nebi.

Purport

Význam

In this verse Dakṣa has been described as mahātmā. The word mahātmā has been commented upon by different commentators in various manners. Vīrarāghava Ācārya has indicated that this word mahātmā means “steady in heart.” That is to say that Dakṣa was so stronghearted that even when his beloved daughter was prepared to lay down her life, he was steady and unshaken. But in spite of his being so stronghearted, he was perturbed when he saw the various disturbances created by the gigantic black demon. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura remarks in this connection that even if one is called mahātmā, a great soul, unless he exhibits the symptoms of a mahātmā, he should be considered a durātmā, or a degraded soul. In Bhagavad-gītā (9.13) the word mahātmā describes the pure devotee of the Lord: mahātmānas tu māṁ pārtha daivīṁ prakṛtim āśritāḥ. A mahātmā is always under the guidance of the internal energy of the Supreme Personality of Godhead, and thus how could such a misbehaved person as Dakṣa be a mahātmā? A mahātmā is supposed to have all the good qualities of the demigods, and thus Dakṣa, lacking those qualities, could not be called a mahātmā; he should instead be called durātmā, a degraded soul. The word mahātmā to describe the qualifications of Dakṣa is used sarcastically.

O Dakṣovi se zde hovoří jako o mahātmovi. Slovo mahātmā vysvětlují různí komentátoři různými způsoby. Vīrarāghava Ācārya naznačuje, že slovo mahātmā znamená “s tvrdým srdcem”. Dakṣa měl velice tvrdé srdce, neboť ho nevyvedlo z míry ani to, že se jeho milovaná dcera chystá zemřít. Když však spatřil různé pohromy způsobené obrovským černým démonem, i on byl znepokojen. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti poznamenává, že člověk sice může být nazýván velkou duší, mahātmou, ale nechová-li se podle toho, má být hodnocen jako durātmā, pokleslá duše. Bhagavad-gītā (9.13) označuje slovem mahātmā čistého oddaného Pána: mahātmānas tu māṁ pārtha daivīṁ prakṛtim āśritāḥ. Mahātmā je neustále pod vedením vnitřní energie Nejvyšší Osobnosti Božství — jak by tedy někdo s takovým chováním, jaké předvedl Dakṣa, mohl být mahātmou? O mahātmovi se předpokládá, že má všechny dobré vlastnosti polobohů. Dakṣa tyto vlastnosti postrádá, a proto nemůže být označen jako mahātmā, ale naopak jako durātmā, pokleslá duše. Označení mahātmā je v souvislosti s Dakṣou míněno posměšně.