Text 17

Sloka 17

Devanagari

Dévanágarí

यथा नभस्यभ्रतम:प्रकाशा
भवन्ति भूपा न भवन्त्यनुक्रमात् ।
एवं परे ब्रह्मणि शक्तयस्त्वमू
रजस्तम:सत्त्वमिति प्रवाह: ॥ १७ ॥

Text

Verš

yathā nabhasy abhra-tamaḥ-prakāśā
bhavanti bhūpā na bhavanty anukramāt
evaṁ pare brahmaṇi śaktayas tv amū
rajas tamaḥ sattvam iti pravāhaḥ

Synonyms

Synonyma

yathā — as; nabhasi — in the sky; abhra — clouds; tamaḥ — darkness; prakāśāḥ — and illumination; bhavanti — exist; bhū-pāḥ — O Kings; na bhavanti — do not appear; anukramāt — consecutively; evam — thus; pare — supreme; brahmaṇi — in the Absolute; śaktayaḥ — energies; tu — then; amūḥ — those; rajaḥ — passion; tamaḥ — darkness; sattvam — goodness; iti — thus; pravāhaḥ — emanation.

yathā — jako; nabhasi — na nebi; abhra — mraky; tamaḥ — tma; prakāśāḥ — a světlo; bhavanti — existují; bhū-pāḥ — ó králové; na bhavanti — neobjevují se; anukramāt — v nepřetržitém sledu; evam — takto; pare — nejvyšší; brahmaṇi — v Absolutním; śaktayaḥ — energie; tu — potom; amūḥ — ty; rajaḥ — vášeň; tamaḥ — temnota; sattvam — dobro; iti — takto; pravāhaḥ — emanace.

Translation

Překlad

My dear Kings, sometimes in the sky there are clouds, sometimes there is darkness, and sometimes there is illumination. The appearance of all these takes place consecutively. Similarly, in the Supreme Absolute, the modes of passion, darkness and goodness appear as consecutive energies. Sometimes they appear, and sometimes they disappear.

Moji milí králové, někdy jsou na nebi mraky, někdy je tma a někdy světlo. To vše se objevuje v nepřetržitém sledu. Stejně tak se v Nejvyšším Absolutním jako po sobě jdoucí energie objevují kvality vášně, temnoty a dobra. Někdy se objeví a jindy zase zmizí.

Purport

Význam

Darkness, illumination and clouds sometimes appear and sometimes disappear, but even when they have disappeared, the potency is still there, always existing. In the sky sometimes we see clouds, sometimes rainfall and sometimes snow. Sometimes we see night, sometimes day, sometimes illumination and sometimes darkness. All these exist due to the sun, but the sun is unaffected by all these changes. Similarly, although the Supreme Personality of Godhead is the original cause of the total cosmic manifestation, He is unaffected by the material existence. This is confirmed in Bhagavad-gītā (7.4):

Tma, světlo a mraky se někdy objeví a jindy zmizí, ale i když zmizí, existují neustále v potenciálním stavu. Někdy na nebi vidíme mraky, někdy prší a jindy sněží. Někdy vnímáme noc a jindy den, někdy světlo a jindy tmu. To vše existuje díky slunci, ale samotné Slunce tyto změny neovlivňují. Nejvyšší Pán je sice původní příčinou celého vesmírného projevu, ale hmotná existence Ho také neovlivňuje. To potvrzuje Bhagavad-gītā (7.4):

bhūmir āpo ’nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

“Earth, water, fire, air, ether, mind, intelligence and false ego — all together these eight comprise My separated material energies.”

“Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego—všech těchto osm prvků představuje Mé oddělené hmotné energie.”

Although the material, or physical, elements are the energy of the Supreme Personality of Godhead, they are separate. The Supreme Personality of Godhead is therefore not affected by material conditions. The Vedānta-sūtra confirms, janmādy asya yataḥ: the creation, maintenance and dissolution of this cosmic manifestation are due to the existence of the Supreme Lord. Nonetheless, the Lord is unaffected by all these changes in the material elements. This is indicated by the word pravāha, “emanation.” The sun always shines brilliantly and is not affected by clouds or darkness. Similarly, the Supreme Personality of Godhead is always present in His spiritual energy and is not affected by the material emanations. Brahma-saṁhitā (5.1) confirms:

I když jsou hmotné prvky energií Nejvyšší Osobnosti Božství, jsou oddělené, a Nejvyšší Pán tedy není hmotnými podmínkami ovlivněn. Vedānta-sūtra potvrzuje: janmādy asya yataḥ — stvoření, udržování a zničení tohoto vesmírného projevu nastává díky Nejvyšší Osobnosti Božství. Pána však tyto změny na úrovni hmotných prvků neovlivňují. To vyjadřuje slovo pravāha (“emanace”). Slunce vždy jasně září a mraky nebo tma na něho nepůsobí. Také Nejvyšší Pán je neustále přítomný ve Své duchovní energii a nepůsobí na Něho hmotné emanace. Brahma-saṁhitā (5.1) potvrzuje:

īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam

“Kṛṣṇa, who is known as Govinda, is the Supreme Godhead. He has an eternal, blissful, spiritual body. He is the origin of all. He has no other origin, and He is the prime cause of all causes.” Although He is the supreme cause, the cause of all causes, He is still parama, transcendental, and His form is sac-cid-ānanda, eternal, spiritual bliss. Kṛṣṇa is the shelter of everything, and this is the verdict of all scripture. Kṛṣṇa is the remote cause, and material nature is the immediate cause of the cosmic manifestation. In the Caitanya-caritāmṛta it is said that understanding prakṛti, or nature, to be the cause of everything is like understanding the nipples on the neck of a goat to be the cause of milk. Material nature is the immediate cause of the cosmic manifestation, but the original cause is Nārāyaṇa, Kṛṣṇa. Sometimes people think that the cause of an earthen pot is the earth. We see on a potter’s wheel a sufficient amount of earth to produce many pots, and although unintelligent men will say that the earth on the wheel is the cause of the pot, those who are actually advanced will find that the original cause is the potter, who supplies the earth and moves the wheel. Material nature may be a helping factor in the creation of this cosmic manifestation, but it is not the ultimate cause. In Bhagavad-gītā (9.10) the Lord therefore says:

“Kṛṣṇa, známý jako Govinda, je Nejvyšší Bůh. Má věčné duchovní tělo plné blaženosti. Je původem všeho. Nemá žádný jiný původ a je prvotní příčinou všech příčin.” I když je Kṛṣṇa původní příčinou, příčinou všech příčin, je parama, transcendentální, a Jeho podoba je sac-cid-ānanda, věčná a duchovně blažená. Kṛṣṇa je útočištěm všeho — to je závěr všech písem. On Sám je vzdálenou, a hmotná příroda bezprostřední příčinou vesmírného projevu. V Caitanya-caritāmṛtě je uvedeno, že pokládat prakṛti neboli přírodu za příčinu všeho je totéž jako považovat bradavky na krku kozy za zdroj mléka. Hmotná příroda je bezprostřední příčinou vesmírného projevu, ale původní příčinou je Nārāyaṇa, Kṛṣṇa. Někdy si lidé myslí, že příčinou hliněného hrnce je hlína. Na hrnčířském kruhu můžeme vidět mnoho hlíny, která vystačí na výrobu mnoha hrnců, a neinteligentní lidé řeknou, že tato hlína je příčinou hrnců. Ti, kdo jsou však skutečně pokročilí, zjišťují, že původní příčinou je hrnčíř, který dodává hlínu a roztáčí kolo. Hmotná příroda může napomáhat stvoření vesmírného projevu, ale není jeho původní příčinou. Pán proto říká v Bhagavad-gītě (9.10):

mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ
sūyate sa-carācaram

“This material nature is working under My direction, O son of Kuntī, and producing all moving and unmoving beings.”

“Tato hmotná příroda jedná pod Mým vedením, ó synu Kuntī, a vydává všechny pohyblivé i nehybné bytosti.”

The Supreme Lord casts His glance over material energy, and His glance agitates the three modes of nature. Creation then takes place. The conclusion is that nature is not the cause of the material manifestation. The Supreme Lord is the cause of all causes.

Nejvyšší Pán pohlédne na hmotnou energii a Jeho pohledem jsou vzrušeny tři kvality přírody. Tehdy nastane stvoření. Příroda tedy není příčinou hmotného projevu. Nejvyšší Pán je příčinou všech příčin.