Text 44

Sloka 44

Devanagari

Dévanágarí

अथ निर्याय सलिलात्प्रचेतस उदन्वत: ।
वीक्ष्याकुप्यन्द्रुमैश्छन्नां गां गां रोद्धुमिवोच्छ्रितै: ॥ ४४ ॥

Text

Verš

atha niryāya salilāt
pracetasa udanvataḥ
vīkṣyākupyan drumaiś channāṁ
gāṁ gāṁ roddhum ivocchritaiḥ

Synonyms

Synonyma

atha — thereafter; niryāya — after coming out; salilāt — from the water; pracetasaḥ — all the Pracetās; udanvataḥ — of the sea; vīkṣya — having observed; akupyan — became very angry; drumaiḥ — by trees; channām — covered; gām — the world; gām — the heavenly planets; roddhum — to obstruct; iva — as if; ucchritaiḥ — very tall.

atha — poté; niryāya — poté, co vyšli; salilāt — z vody; pracetasaḥ — všichni Pracetové; udanvataḥ — moře; vīkṣya — když viděli; akupyan — velice se rozhněvali; drumaiḥ — stromy; channām — pokrytý; gām — svět; gām — nebeské planety; roddhum — zatarasit; iva — jako kdyby; ucchritaiḥ — velmi vysoké.

Translation

Překlad

Thereafter all the Pracetās emerged from the waters of the sea. They then saw that all the trees on land had grown very tall, as if to obstruct the path to the heavenly planets. These trees had covered the entire surface of the world. At this time the Pracetās became very angry.

Poté se Pracetové vynořili z moře a viděli, že všechny stromy vyrostly do veliké výšky — jako kdyby chtěly zatarasit cestu na nebeské planety — a pokryly celý povrch Země. Pracetové se tehdy velice rozhněvali.

Purport

Význam

King Prācīnabarhiṣat left his kingdom before his sons arrived after their execution of penance and austerity. The sons, the Pracetās, were ordered by the Supreme Personality of Godhead to come out of the water and go to the kingdom of their father in order to take care of that kingdom. However, when they came out they saw that everything had been neglected due to the King’s absence. They first observed that food grains were not being produced and that there were no agricultural activities. Indeed, the surface of the world was practically covered by very tall trees. It seemed as though the trees were determined to stop people from going into outer space to reach the heavenly kingdoms. The Pracetās became very angry when they saw the surface of the globe covered in this way. They desired that the land be cleared for crops.

Král Prācīnabarhiṣat opustil své království dříve, než se jeho synové vrátili po ukončení své askeze. Nejvyšší Pán Pracetům nařídil, aby opustili moře a ujali se království svého otce. Když se však vynořili z vody, viděli, že kvůli nepřítomnosti krále je vše zanedbané. Nejprve si všimli, že se nikde nepěstuje obilí a neexistuje zemědělství. Celý svět byl zarostlý velmi vysokými stromy, které jako kdyby chtěly lidem zabránit v cestě do nebeského království. Když to Pracetové uviděli, velice se rozhněvali a chtěli půdu odlesnit, aby na ní mohlo růst obilí.

It is not a fact that jungles and trees attract clouds and rain, because we find rainfall over the sea. Human beings can inhabit any place on the surface of the earth by clearing jungles and converting land for agricultural purposes. People can keep cows, and all economic problems can be solved in that way. One need only work to produce grains and take care of the cows. The wood found in the jungles may be used for constructing cottages. In this way the economic problem of humanity can be solved. At the present moment there are many vacant lands throughout the world, and if they are properly utilized, there will be no scarcity of food. As far as rain is concerned, it is the performance of yajña that attracts rain. As stated in Bhagavad-gītā (3.14):

Není pravda, že džungle a stromy přitahují mraky a déšť, neboť vidíme, že prší i nad mořem. Jestliže lidé vykácejí pralesy a připraví půdu pro zemědělské účely, mohou obývat jakékoliv místo na zemském povrchu. Budou-li chovat krávy, vyřeší se tím všechny hospodářské problémy. Práce je třeba pouze při pěstování obilí a péči o krávy. Dřevo z lesů je možné použít ke stavbě obydlí. Takto lze vyřešit hospodářské problémy lidstva. V současné době je na světě mnoho neobydlených území, a bude-li tato půda správně využita, nebude nedostatek potravy. Co se týče dešťů, ty přivolává vykonávání yajñi. Bhagavad-gītā (3.14) uvádí:

annād bhavanti bhūtāni
parjanyād anna-sambhavaḥ
yajñād bhavati parjanyo
yajñaḥ karma-samudbhavaḥ

“All living bodies subsist on food grains, which are produced from rains. Rains are produced by performance of yajña [sacrifice], and yajña is born of prescribed duties.” By performing sacrifice, man will have sufficient rainfall and crops.

“Všechna živá těla závisejí na obilí, jehož růst zajišťují deště. Deště přicházejí díky yajñi (oběti) a yajña se rodí z vykonávání předepsaných povinností.” Vykonáváním oběti si člověk zajistí dostatek dešťů a obilí.