Text 38
Sloka 38
Devanagari
Dévanágarí
प्रियस्य सख्यु: क्षणसङ्गमेन ।
सुदुश्चिकित्स्यस्य भवस्य मृत्यो-
र्भिषक्तमं त्वाद्य गतिं गता: स्म ॥ ३८ ॥
Text
Verš
priyasya sakhyuḥ kṣaṇa-saṅgamena
suduścikitsyasya bhavasya mṛtyor
bhiṣaktamaṁ tvādya gatiṁ gatāḥ sma
priyasya sakhyuḥ kṣaṇa-saṅgamena
suduścikitsyasya bhavasya mṛtyor
bhiṣaktamaṁ tvādya gatiṁ gatāḥ sma
Synonyms
Synonyma
vayam — we; tu — then; sākṣāt — directly; bhagavan — O Lord; bhavasya — of Lord Śiva; priyasya — very dear; sakhyuḥ — Your friend; kṣaṇa — for a moment; saṅgamena — by association; suduścikitsyasya — very difficult to cure; bhavasya — of material existence; mṛtyoḥ — of death; bhiṣak-tamam — the most expert physician; tvā — You; adya — today; gatim — destination; gatāḥ — have achieved; sma — certainly.
vayam — my; tu — potom; sākṣāt — přímo; bhagavan — ó Pane; bhavasya — Pána Śivy; priyasya — velice drahý; sakhyuḥ — Tvůj přítel; kṣaṇa — na okamžik; saṅgamena — společností; suduścikitsyasya — velice obtížné vyléčit; bhavasya — hmotné existence; mṛtyoḥ — smrti; bhiṣak-tamam — nejzkušenější lékař; tvā — Ty; adya — dnes; gatim — cíl; gatāḥ — dosáhli; sma — jistě.
Translation
Překlad
Dear Lord, by virtue of a moment’s association with Lord Śiva, who is very dear to You and who is Your most intimate friend, we were fortunate to attain You. You are the most expert physician, capable of treating the incurable disease of material existence. On account of our great fortune, we have been able to take shelter at Your lotus feet.
Drahý Pane, díky chvilkovému setkání s Pánem Śivou, který Ti je velice milý a je Tvým nejdůvěrnějším přítelem, se nám poštěstilo dosáhnout Tebe. Jsi ten nejzkušenější lékař, schopný zbavit nevyléčitelné nemoci hmotné existence. Máme velké štěstí, že jsme se mohli uchýlit k Tvým lotosovým nohám.
Purport
Význam
It has been said, hariṁ vinā na mṛtiṁ taranti. without taking shelter of the lotus feet of the Personality of Godhead, one cannot attain relief from the clutches of māyā, the repetition of birth, old age, disease and death. The Pracetās received the shelter of the Supreme Personality of Godhead by the grace of Lord Śiva. Lord Śiva is the supreme devotee of Lord Viṣṇu, the Supreme Personality of Godhead. Vaiṣṇavānāṁ yathā śambhuḥ: the most exalted Vaiṣṇava is Lord Śiva, and those who are actually devotees of Lord Śiva follow Lord Śiva’s advice and take shelter at the lotus feet of Lord Viṣṇu. The so-called devotees of Lord Śiva, who are simply after material prosperity, are in a way deceived by Lord Śiva. He does not actually deceive them, because Lord Śiva has no business deceiving people, but because the so-called devotees of Lord Śiva want to be deceived, Lord Śiva, who is very easily pleased, allows them all kinds of material benedictions. These benedictions might ironically result in the destruction of the so-called devotees. For instance, Rāvaṇa took all material benediction from Lord Śiva, but the result was that he was ultimately destroyed with his family, kingdom and everything else because he misused Lord Śiva’s benediction. Because of his material power, he became very proud and puffed up so that he dared kidnap the wife of Lord Rāmacandra. In this way he was ruined. To get material benedictions from Lord Śiva is not difficult, but actually these are not benedictions. The Pracetās received benediction from Lord Śiva, and as a result they attained the shelter of the lotus feet of Lord Viṣṇu. This is real benediction. The gopīs also worshiped Lord Śiva in Vṛndāvana, and the lord is still staying there as Gopīśvara. The gopīs, however, prayed that Lord Śiva bless them by giving them Lord Kṛṣṇa as their husband. There is no harm in worshiping the demigods, provided that one’s aim is to return home, back to Godhead. Generally people go to the demigods for material benefit, as indicated in Bhagavad-gītā (7.20):
Je řečeno: hariṁ vinā na sṛtiṁ taranti. Nikdo se nemůže osvobodit ze zajetí māyi, od opakovaného zrození, stáří, nemoci a smrti, nepřijme-li útočiště u lotosových nohou Osobnosti Božství. Pracetové toto útočiště přijali milostí Pána Śivy, nejpřednějšího z oddaných Pána Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství. Vaiṣṇavānāṁ yathā śambhuḥ — Pán Śiva je tím nejvznešenějším vaiṣṇavou a jeho skuteční oddaní se řídí jeho radou a přijímají útočiště u lotosových nohou Pána Viṣṇua. Své takzvané oddané, kterým jde pouze o hmotný blahobyt, Pán Śiva svým způsobem klame. Ne, že by je přímo podváděl (podvádět druhé není jeho záměrem), ale jelikož tito takzvaní oddaní chtějí být podvedeni, Pán Śiva — jehož je snadné potěšit — jim dává různá hmotná požehnání, která mohou nakonec ironicky vést k jejich zničení. Rāvaṇa například dostal od Pána Śivy veškerá hmotná požehnání, ale protože jich zneužil, byl nakonec zničen s celou svou rodinou, královstvím a vším ostatním. Vlivem své hmotné moci natolik zpyšněl, že se opovážil unést manželku Pána Rāmacandry, a to byl jeho konec. Není těžké získat od Pána Śivy hmotná požehnání, ale ta ve skutečnosti žádnými požehnáními nejsou. Pracetové dosáhli díky požehnání Pána Śivy útočiště u lotosových nohou Pána Viṣṇua. To je skutečné požehnání. Gopī také uctívaly Pána Śivu ve Vṛndāvanu, a on tam dodnes zůstává jako Gopīśvara. Gopī se ovšem modlily, aby jim požehnal tím, že jim dá Pána Kṛṣṇu za manžela. Na uctívání polobohů není nic špatného, je-li naším cílem návrat domů, zpátky k Bohu. Lidé se obvykle obracejí na polobohy pro hmotný zisk, jak uvádí Bhagavad-gītā (7.20):
prapadyante ’nya-devatāḥ
taṁ taṁ niyamam āsthāya
prakṛtyā niyatāḥ svayā
prapadyante 'nya-devatāḥ
taṁ taṁ niyamam āsthāya
prakṛtyā niyatāḥ svayā
“Those whose minds are distorted by material desires surrender unto demigods and follow the particular rules and regulations of worship according to their own natures.” One enamored by material benefits is called hṛta-jñāna, “one who has lost his intelligence.” In this connection it is to be noted that sometimes in revealed scriptures Lord Śiva is described as being nondifferent from the Supreme Personality of Godhead. The point is that Lord Śiva and Lord Viṣṇu are so intimately connected that there is no difference in opinion. The actual fact is, ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya: “The only supreme master is Kṛṣṇa, and all others are His devotees or servants.” (Cc. Ādi 5.142) This is the real fact, and there is no difference of opinion between Lord Śiva and Lord Viṣṇu in this connection. Nowhere in revealed scripture does Lord Śiva claim to be equal to Lord Viṣṇu. This is simply the creation of the so-called devotees of Lord Śiva, who claim that Lord Śiva and Lord Viṣṇu are one. This is strictly forbidden in the vaiṣṇava-tantra: yas tu nārāyaṇaṁ devam. Lord Viṣṇu, Lord Śiva and Lord Brahmā are intimately connected as master and servants. Śiva-viriñci-nutam: Viṣṇu is honored and offered obeisances by Lord Śiva and Lord Brahmā. To consider that they are all equal is a great offense. They are all equal in the sense that Lord Viṣṇu is the Supreme Personality of Godhead and all others are His eternal servants.
“Ti, jimž mysl znetvořily hmotné žádosti, se odevzdávají polobohům a uctívají je podle pravidel a předpisů, které odpovídají jejich povahám.” Člověk okouzlený hmotným ziskem se nazývá hṛta-jñāna (“ten, kdo pozbyl své inteligence”). V této souvislosti je třeba poznamenat, že zjevená písma někdy uvádějí, že se Pán Śiva neliší od Nejvyšší Osobnosti Božství. Jde o to, že Pán Śiva a Pán Viṣṇu jsou tak důvěrně spojeni, že jejich názory se nikdy nerozcházejí. Skutečnou pravdou je: ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya — “Jediným Nejvyšším Pánem je Kṛṣṇa a všichni ostatní jsou Jeho oddaní či služebníci.” (Cc. Ādi 5.142) To je pravá skutečnost a názory Pána Śivy a Pána Viṣṇua se v tomto směru neliší. Nikde ve zjevených písmech však Pán Śiva neprohlašuje, že se Pánu Viṣṇuovi vyrovná. To je pouze výmysl takzvaných oddaných Pána Śivy, kteří tvrdí, že Śiva je s Viṣṇuem totožný. Vaiṣṇava-tantra taková tvrzení přísně zakazuje: yas tu nārāyaṇaṁ devam. Pán Viṣṇu, Pán Śiva a Pán Brahmā jsou důvěrně spojeni jako pán a služebníci. Śiva-viriñci-nutam. Śiva i Brahmā Viṣṇua ctí a klaní se Mu. Považovat je všechny za rovnocenné je velký přestupek. Jsou si rovni v tom smyslu, že Pán Viṣṇu je Nejvyšší Osobnost Božství a všichni ostatní jsou Jeho věční služebníci.