Text 36

Sloka 36

Devanagari

Dévanágarí

यत्र नारायण: साक्षाद्भगवान्न्यासिनां गति: ।
संस्तूयते सत्कथासु मुक्तसङ्गै: पुन: पुन: ॥ ३६ ॥

Text

Verš

yatra nārāyaṇaḥ sākṣād
bhagavān nyāsināṁ gatiḥ
saṁstūyate sat-kathāsu
mukta-saṅgaiḥ punaḥ punaḥ

Synonyms

Synonyma

yatra — where; nārāyaṇaḥ — Lord Nārāyaṇa; sākṣāt — directly; bhagavān — the Supreme Personality of Godhead; nyāsinām — of persons in the renounced order of life; gatiḥ — the ultimate goal; saṁstūyate — is worshiped; sat-kathāsu — by discussing the transcendental vibration; mukta-saṅgaiḥ — by those who are liberated from material contamination; punaḥ punaḥ — again and again.

yatra — kde; nārāyaṇaḥ — Pán Nārāyaṇa; sākṣāt — přímo; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; nyāsinām — členů životního stavu odříkání; gatiḥ — konečný cíl; saṁstūyate — je uctíván; sat-kathāsu — diskutováním transcendentální vibrace; mukta-saṅgaiḥ — těmi, kdo jsou zbaveni hmotného znečištění; punaḥ punaḥ — znovu a znovu.

Translation

Překlad

The Supreme Lord, Nārāyaṇa, is present among devotees who are engaged in hearing and chanting the holy name of the Supreme Personality of Godhead. Lord Nārāyaṇa is the ultimate goal of sannyāsīs, those in the renounced order of life, and Nārāyaṇa is worshiped through this saṅkīrtana movement by those who are liberated from material contamination. Indeed, they recite the holy name again and again.

Nejvyšší Pán, Nārāyaṇa, je přítomný mezi oddanými, kteří se věnují naslouchání a opěvování svatého jména Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Nārāyaṇa je konečným cílem sannyāsīnů (členů životního stavu odříkání) a ti, kdo jsou zbaveni hmotného znečištění, Ho uctívají prostřednictvím tohoto saṅkīrtanového hnutí a znovu a znovu zpívají Jeho svaté jméno.

Purport

Význam

The Māyāvādī sannyāsīs are missing the real presence of Nārāyaṇa. This is because they falsely claim to be Nārāyaṇa Himself. According to the customary etiquette of Māyāvādī sannyāsīs, they address one another as Nārāyaṇa. To say that everyone is a temple of Nārāyaṇa is correct, but to accept another human being as Nārāyaṇa is a great offense. The conception of daridra-nārāyaṇa (poor Nārāyaṇa), an attempt to identify the poor with Nārāyaṇa, is also a great offense. Even to identify Nārāyaṇa with demigods like Lord Brahmā and Lord Śiva is an offense:

Māyāvādští sannyāsīni postrádají skutečnou přítomnost Nārāyaṇa, protože za Nārāyaṇa falešně prohlašují sami sebe. Podle své zavedené etikety se navzájem oslovují jako Nārāyaṇa. Říkat, že každý je chrámem Nārāyaṇa, je v pořádku, ale považovat za Nārāyaṇa jinou lidskou bytost je velkým přestupkem. Pojetí daridra-nārāyaṇa (chudého Nārāyaṇa) — pokus ztotožňovat chudáka s Nārāyaṇem — je také velký přestupek. Přestupkem je i ztotožňování Nārāyaṇa s polobohy, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva.

yas tu nārāyaṇaṁ devaṁ
brahma-rudrādi-daivataiḥ
samatvenaiva vīkṣeta
sa pāṣaṇḍī bhaved dhruvam

“One who considers Lord Nārāyaṇa on a level with great demigods like Lord Brahmā and Lord Śiva is immediately listed among nonbelievers.” The fact is that by performing saṅkīrtana-yajña one can immediately please the Supreme Personality of Godhead. Then Nārāyaṇa Himself descends and immediately is present. In this Age of Kali, Nārāyaṇa is immediately present in the form of Lord Caitanya. Concerning Lord Caitanya, Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.32) states:

“Ten, kdo řadí Pána Nārāyaṇa do stejné kategorie s velkými polobohy, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva, je započítáván mezi nevěřící.” Skutečnost je taková, že vykonáváním saṅkīrtana-yajñi lze okamžitě potěšit Nejvyšší Osobnost Božství. Nārāyaṇa pak Osobně sestoupí a je bezprostředně přítomný. V tomto věku Kali je Nārāyaṇa bezprostředně přítomný v podobě Pána Caitanyi, o Němž Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.32) říká:

kṛṣṇa-varṇaṁ tviṣākṛṣṇaṁ
sāṅgopāṅgāstra-pārṣadam
yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair
yajanti hi sumedhasaḥ

“In the Age of Kali, intelligent persons perform congregational chanting to worship the incarnation of Godhead who constantly sings the name of Kṛṣṇa. Although His complexion is not blackish, He is Kṛṣṇa Himself. He is accompanied by His associates, servants, weapons and confidential companions.” After all, human life is meant for pleasing Nārāyaṇa, and this can easily be done by performing saṅkīrtana-yajña. Whenever there is congregational chanting of the holy names of the Lord, Gaura Nārāyaṇa, the Supreme Personality of Godhead in His incarnation as Lord Caitanya, immediately appears and is worshiped by saṅkīrtana-yajña.

“Ve věku Kali se inteligentní lidé věnují skupinovému zpívání, aby uctívali inkarnaci Boha, která neustále zpívá jméno Kṛṣṇy. Přestože pleť tohoto avatāra není černá, jedná se o Samotného Kṛṣṇu. Doprovázejí Ho Jeho společníci, služebníci, zbraně a důvěrní druhové.” Lidský život je určen pro potěšení Nārāyaṇa, a toho lze snadno dosáhnout vykonáváním saṅkīrtana-yajñi. Kdykoliv někde probíhá skupinové zpívání svatých jmen Pána, okamžitě se tam zjeví Gaura Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství ve Své inkarnaci jako Pán Caitanya, a je saṅkīrtana-yajñou uctíván.

In this verse it is said that Nārāyaṇa is nyāsināṁ gatiḥ, the ultimate goal of the sannyāsīs. The goal of those who have renounced the material world is the attainment of Nārāyaṇa. A Vaiṣṇava sannyāsī therefore dedicates his life to serving Nārāyaṇa; he does not falsely claim to be Nārāyaṇa. Instead of becoming nirvaira (nonenvious of other living entities), one who tries to become Nārāyaṇa becomes envious of the Supreme Lord. Therefore the attempt to become Nārāyaṇa constitutes the greatest offense. Actually, when one chants or discusses the transcendental activities of the Lord, he immediately becomes nonenvious. In this material world everyone is envious of everyone else, but by vibrating or discussing the holy name of the Lord, one becomes nonenvious and devoid of material hankering. Because of our envy of the Supreme Personality of Godhead, we have become envious of all other living entities. When we are no longer envious of the Supreme Personality of Godhead, there will be real peace, unity and fraternity in human society. Without Nārāyaṇa or saṅkīrtana-yajña there cannot be peace in this material world.

Zde je řečeno, že Nārāyaṇa je nyāsināṁ gatiḥ, konečný cíl sannyāsīnů. Cílem těch, kdo se zřekli hmotného světa, je dosáhnout Nārāyaṇa. Každý vaiṣṇavský sannyāsī proto odevzdává svůj život službě Nārāyaṇovi a nikdy za Nārāyaṇa neprohlašuje sebe samotného. Pokud se někdo chce stát Nārāyaṇem, pak místo aby byl nirvaira (bez nepřátelství k ostatním živým bytostem), stává se nepřítelem Nejvyššího Pána. Pokus stát se Nārāyaṇem tedy představuje ten největší přestupek. Zato když někdo opěvuje či rozebírá transcendentální činnosti Pána, ihned se zbaví všeho nepřátelství. V tomto hmotném světě je každý naplněn záští vůči všem ostatním, ale když člověk zpívá svaté jméno Pána nebo o něm rozmlouvá, přestane být nepřátelský a zbaví se hmotných tužeb. Nepřátelství vůči všem ostatním živým bytostem pramení z našeho nepřátelství vůči Nejvyšší Osobnosti Božství. Přestaneme-li projevovat závist a zášť vůči Nejvyššímu Pánu, zavládne v lidské společnosti mír, jednota a bratrství. Bez Nārāyaṇa a saṅkīrtana-yajñi není mír v tomto hmotném světě možný.