Text 31

Sloka 31

Devanagari

Dévanágarí

वरं वृणीमहेऽथापि नाथ त्वत्परत: परात् ।
न ह्यन्तस्त्वद्विभूतीनां सोऽनन्त इति गीयसे ॥ ३१ ॥

Text

Verš

varaṁ vṛṇīmahe ’thāpi
nātha tvat parataḥ parāt
na hy antas tvad-vibhūtīnāṁ
so ’nanta iti gīyase

Synonyms

Synonyma

varam — benediction; vṛṇīmahe — we shall pray for; atha api — therefore; nātha — O Lord; tvat — from You; parataḥ parāt — beyond the transcendence; na — not; hi — certainly; antaḥ — end; tvat — Your; vibhūtīnām — of opulences; saḥ — You; anantaḥ — unlimited; iti — thus; gīyase — are celebrated.

varam — požehnání; vṛṇīmahe — budeme se modlit o; atha api — proto; nātha — ó Pane; tvat — od Tebe; parataḥ parāt — přesahující transcendenci; na — ne; hi — jistě; antaḥ — konec; tvat — Tvého; vibhūtīnām — bohatství; saḥ — Ty; anantaḥ — neomezený; iti — takto; gīyase — jsi oslavovaný.

Translation

Překlad

Dear Lord, we shall therefore pray for Your benediction because You are the Supreme, beyond all transcendence, and because there is no end to Your opulences. Consequently, You are celebrated by the name Ananta.

Drahý Pane, budeme se proto modlit o Tvé požehnání, jelikož jsi Nejvyšší, přesahuješ veškerou transcendenci a Tvé bohatství nemá konce. Z toho důvodu jsi oslavovaný pod jménem Ananta.

Purport

Význam

There was no need for the Pracetās to ask any benediction from the Supreme Lord because the devotees are simply satisfied by the presence of the Supreme Personality of Godhead. Dhruva Mahārāja practiced severe austerities and penances to see the Supreme Lord, and his intention was to receive benediction from the Lord. He wanted to acquire the throne of his father — or attain an even better position — but when he was actually in the presence of the Supreme Lord, he forgot everything. He said, “My dear Lord, I do not wish to ask any benediction.” This is the actual position of the devotee. The devotee simply wants to be in the presence of the Supreme Lord — either in this world or in the next — and engage in His service. That is the ultimate goal and benediction for the devotees.

Pracetové nepotřebovali žádat Pána o žádné požehnání, protože oddaným stačí ke spokojenosti samotná přítomnost Nejvyšší Osobnosti Božství. Dhruva Mahārāja podstoupil tvrdou askezi, aby spatřil Nejvyššího Pána a získal Jeho požehnání. Chtěl usednout na trůn svého otce — a dokonce dosáhnout ještě lepšího postavení — ale když se skutečně ocitl v přítomnosti Nejvyššího Pána, na všechno zapomněl. Řekl: “Můj milý Pane, nechci Tě žádat o žádné požehnání.” To je pravý postoj oddaného. Oddaný chce pouze být v přítomnosti Nejvyššího Pána — ať už v tomto či dalším světě — a sloužit Mu. To je pro něho nejvyšším cílem a požehnáním.

The Lord asked the Pracetās to pray for some benediction, and they said, “What kind of benediction should we pray for? The Lord is unlimited, and there are unlimited benedictions.” The purport is that if one must ask for benediction, he must ask for unlimited benediction. The words tvat parataḥ are very significant in this verse. The Supreme Personality of Godhead is parataḥ parāt. The word para means “transcendental, beyond this material world.” The impersonal Brahman effulgence is beyond this material world, and this is called paraṁ padam. Āruhya kṛcchreṇa paraṁ padam (Bhāg. 10.2.32). Merging into the impersonal effulgence of the Lord is called paraṁ padam, but there is a higher transcendental position, which is the association of the Supreme Personality of Godhead. Brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate (Bhāg. 1.2.11): the Absolute Truth is realized first as impersonal Brahman, then as Paramātmā, and finally as Bhagavān. Thus the Personality of Godhead, Bhagavān, is parataḥ parāt, beyond Brahman and Paramātmā realization. In this connection, Śrīla Jīva Gosvāmī points out that parataḥ parāt means “better than the best.” The best is the spiritual world, and it is known as Brahman. The Supreme Personality of Godhead, however, is known as Parabrahman. Therefore parataḥ parāt means “better than Brahman realization.”

Pán vyzval Pracety, aby se modlili o nějaké požehnání, a oni odpověděli: “O jaké požehnání bychom se měli modlit? Pán je neomezený a existují neomezená požehnání.” Tím je řečeno, že má-li člověk žádat o nějaké požehnání, má to být to, které je neomezené. Velice významná jsou slova tvat parataḥ. Nejvyšší Osobnost Božství je parataḥ parāt. Slovo para znamená “transcendentální, mimo tento hmotný svět”. Neosobní záře Brahmanu je za hranicemi hmotného světa a nazývá se paraṁ padam. Āruhya kṛcchreṇa paraṁ padam (Bhāg. 10.2.32). Splynutí s neosobní září Pána je paraṁ padam, ale existuje ještě vyšší transcendentální postavení, ve společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate (Bhāg. 1.2.11). Absolutní Pravdu lze realizovat nejprve jako neosobní Brahman, potom jako Paramātmu a nakonec jako Bhagavāna, Osobnost Božství. Bhagavān je tedy parataḥ parāt — přesahuje realizaci Brahmanu a Paramātmy. V této souvislosti Śrīla Jīva Gosvāmī poznamenává, že parataḥ parāt znamená “lepší než nejlepší”. Nejlepší je duchovní svět, Brahman. Nejvyšší Osobnost Božství je však Parabrahman. Parataḥ parāt tedy znamená “lepší než realizace Brahmanu”.

As will be explained in the next verses, the Pracetās planned to ask the Lord for something that has no limit. The Lord’s pastimes, qualities, forms and names are all unlimited. There is no limit to His name, forms, pastimes, creation and paraphernalia. The living entity cannot conceive of the unlimitedness of the unlimited. However, if living entities are engaged in hearing about the unlimited potencies of the Supreme Lord, they are factually connected directly to the unlimited. Such understanding of the unlimited becomes unlimited by hearing and chanting.

Další verše vysvětlí, že Pracetové chtěli Pána požádat o něco, co nemá meze. Pánovy zábavy, vlastnosti, podoby a jména — to vše je neomezené. Pro Jeho jméno, podoby, zábavy, stvoření a příslušenství meze neexistují. Živá bytost si nedokáže představit neomezenost neomezeného. Když však naslouchá o neomezených energiích Nejvyššího Pána, je s neomezeným skutečně přímo spojena. Toto chápání neomezeného se prostřednictvím naslouchání a opěvování stává neomezeným.