Skip to main content

Text 75

Sloka 75

Devanagari

Dévanágarí

अनेन पुरुषो देहानुपादत्ते विमुञ्चति ।
हर्षं शोकं भयं दु:खं सुखं चानेन विन्दति ॥ ७५ ॥

Text

Verš

anena puruṣo dehān
upādatte vimuñcati
harṣaṁ śokaṁ bhayaṁ duḥkhaṁ
sukhaṁ cānena vindati
anena puruṣo dehān
upādatte vimuñcati
harṣaṁ śokaṁ bhayaṁ duḥkhaṁ
sukhaṁ cānena vindati

Synonyms

Synonyma

anena — by this process; puruṣaḥ — the living entity; dehān — gross bodies; upādatte — achieves; vimuñcati — gives up; harṣam — enjoyment; śokam — lamentation; bhayam — fear; duḥkham — unhappiness; sukham — happiness; ca — also; anena — by the gross body; vindati — enjoys.

anena — tímto způsobem; puruṣaḥ — živá bytost; dehān — hrubá těla; upādatte — získává; vimuñcati — opouští; harṣam — požitek; śokam — nářek; bhayam — strach; duḥkham — neštěstí; sukham — štěstí; ca — také; anena — hrubým tělem; vindati — zakouší.

Translation

Překlad

By virtue of the processes of the subtle body, the living entity develops and gives up gross bodies. This is known as the transmigration of the soul. Thus the soul becomes subjected to different types of so-called enjoyment, lamentation, fear, happiness and unhappiness.

Působením jemného těla živá bytost vytváří a opouští hrubá těla. To se nazývá převtělování duše. Tímto způsobem duše zakouší různé druhy takzvaného požitku, nářku, strachu, štěstí a neštěstí.

Purport

Význam

According to this explanation, one can clearly understand that originally the living entity was as good as the Supreme Personality of Godhead in his pure, spiritual existence. However, when the mind becomes polluted by desires for sense gratification in the material world, the living entity drops into the material conditions, as explained in this verse. Thus he begins his material existence, which means that he transmigrates from one body to another and becomes more and more entangled in material existence. The process of Kṛṣṇa consciousness, by which one always thinks of Kṛṣṇa, is the transcendental process by which one can revert to his original, spiritual existence. Devotional service means always thinking of Kṛṣṇa:

Z tohoto vysvětlení můžeme jasně pochopit, že původně byla živá bytost ve své čisté, duchovní existenci kvalitativně na stejné úrovni jako Nejvyšší Osobnost Božství. Když se však její mysl znečistí touhami po smyslovém požitku v hmotném světě, živá bytost klesá do hmotného prostředí, jak je vysvětleno v tomto verši. Tak začíná svoji hmotnou existenci — převtěluje se z jednoho těla do druhého a čím dál více se zaplétá v hmotném bytí. Metoda vědomí Kṛṣṇy, která učí neustále myslet na Kṛṣṇu, je transcendentální metoda, pomocí které se živá bytost může vrátit do své původní, duchovní existence. Oddaná služba znamená neustále myslet na Kṛṣṇu.

man-manā bhava mad-bhakto
mad-yājī māṁ namaskuru
mām evaiṣyasi satyaṁ te
pratijāne priyo ’si me
man-manā bhava mad-bhakto
mad-yājī māṁ namaskuru
mām evaiṣyasi satyaṁ te
pratijāne priyo 'si me

“Always think of Me and become My devotee. Worship Me and offer your homage unto Me. Thus you will come to Me without fail. I promise you this because you are My very dear friend.” (Bg. 18.65)

“Vždy na Mě mysli a staň se Mým oddaným, uctívej Mě a klaň se Mi. Tak ke Mně nepochybně přijdeš. Slibuji ti to, protože jsi Můj velice drahý přítel.” (Bg. 18.65)

One should always engage in the Lord’s devotional service. As recommended in the arcana-mārga, one should worship the Deity in the temple and constantly offer obeisances to the spiritual master and the Deity. These processes are recommended to one who actually wants to become free from material entanglement. Modern psychologists can study the actions of the mind — thinking, feeling and willing — but they are unable to go deep into the matter. This is due to their lack of knowledge and to their not being associated with a liberated ācārya.

Pánovi bychom měli neustále oddaně sloužit. Arcana-mārga doporučuje uctívat Božstva v chrámu a neustále se klanět duchovnímu mistrovi a Božstvům. To jsou činnosti doporučené tomu, kdo se chce skutečně osvobodit z hmotného zapletení. Moderní psychologové mohou studovat pochody mysli — myšlení, cítění a chtění — ale nedokáží jít hlouběji, neboť jim chybí poznání a nejsou ve styku s osvobozeným ācāryou.

As stated in Bhagavad-gītā (4.2):

V Bhagavad-gītě (4.2) je řečeno:

evaṁ paramparā-prāptam
imaṁ rājarṣayo viduḥ
sa kāleneha mahatā
yogo naṣṭaḥ parantapa
evaṁ paramparā-prāptam
imaṁ rājarṣayo viduḥ
sa kāleneha mahatā
yogo naṣṭaḥ parantapa

“This supreme science was thus received through the chain of disciplic succession, and the saintly kings understood it in that way. But in course of time the succession was broken, and therefore the science as it is appears to be lost.” Guided by so-called psychologists and philosophers, people in the modern age do not know of the activities of the subtle body and thus cannot understand what is meant by the transmigration of the soul. In these matters we have to take the authorized statements of Bhagavad-gītā (2.13):

“Takto byla tato nejvyšší věda předávána posloupností duchovních učitelů a takto ji přijali svatí králové. Během času však byla posloupnost přerušena, a proto se zdá, že původní věda je ztracena.” Lidé moderního věku, vedeni takzvanými psychology a filozofy, neznají činnosti jemného těla, a proto nechápou, co znamená převtělování duše. V těchto otázkách musíme přijmout autorizované výroky Bhagavad-gīty (2.13):

dehino ’smin yathā dehe
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati
dehino 'smin yathā dehe
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati

“As the embodied soul continually passes, in this body, from boyhood to youth to old age, the soul similarly passes into another body at death. The self-realized soul is not bewildered by such a change.” Unless all human society understands this important verse in Bhagavad-gītā, civilization will advance in ignorance, not in knowledge.

“Tak jako vtělená duše postupně přechází v tomto těle z dětství do mládí a stáří, přechází také v okamžiku smrti do jiného těla. Seberealizovaná duše se touto změnou nedá zmást.” Dokud celá lidská společnost nepochopí tento důležitý verš Bhagavad-gīty, civilizace bude dělat pokroky v nevědomosti, a nikoliv v poznání.