Text 70

Sloka 70

Devanagari

Dévanágarí

नाहं ममेति भावोऽयं पुरुषे व्यवधीयते ।
यावद् बुद्धिमनोऽक्षार्थगुणव्यूहो ह्यनादिमान् ॥ ७० ॥

Text

Verš

nāhaṁ mameti bhāvo ’yaṁ
puruṣe vyavadhīyate
yāvad buddhi-mano-’kṣārtha-
guṇa-vyūho hy anādimān

Synonyms

Synonyma

na — not; aham — I; mama — mine; iti — thus; bhāvaḥ — consciousness; ayam — this; puruṣe — in the living entity; vyavadhīyate — is separated; yāvat — so long; buddhi — intelligence; manaḥ — mind; akṣa — senses; artha — sense objects; guṇa — of the material qualities; vyūhaḥ — a manifestation; hi — certainly; anādi-mān — the subtle body (existing since time immemorial).

na — ne; aham — já; mama — moje; iti — takto; bhāvaḥ — vědomí; ayam — toto; puruṣe — v živé bytosti; vyavadhīyate — je oddělené; yāvat — dokud; buddhi — inteligence; manaḥ — mysl; akṣa — smysly; artha — smyslové předměty; guṇa — hmotných kvalit; vyūhaḥ — projev; hi — jistě; anādi-mān — jemné tělo (které existuje od nepaměti).

Translation

Překlad

As long as there exists the subtle material body composed of intelligence, mind, senses, sense objects, and the reactions of the material qualities, the consciousness of false identification and its relative objective, the gross body, exist as well.

Dokud existuje jemnohmotné tělo, složené z inteligence, mysli, smyslů, smyslových předmětů a reakcí hmotných kvalit, existuje i vědomí falešné totožnosti a jeho relativní předmět, hrubé tělo.

Purport

Význam

The desires in the subtle body of mind, intelligence and ego cannot be fulfilled without a gross body composed of the material elements earth, water, air, fire and ether. When the gross material body is not manifest, the living entity cannot factually act in the modes of material nature. In this verse it is clearly explained that the subtle activities of the mind and intelligence continue due to the sufferings and enjoyments of the living entity’s subtle body. The consciousness of material identification (such as “I” and “mine”) still continues because such consciousness has been extant from time immemorial. However, when one transfers to the spiritual world by virtue of understanding Kṛṣṇa consciousness, the actions and reactions of both gross and subtle bodies no longer bother the spirit soul.

Touhy jemného těla, složeného z mysli, inteligence a ega, nelze uskutečnit bez hrubého těla, složeného z hmotných prvků země, vody, vzduchu, ohně a éteru. Není-li projevené hrubohmotné tělo, živá bytost nemůže v rámci kvalit hmotné přírody jednat. V tomto verši je jasně vysvětlené, že jemné činnosti mysli a inteligence pokračují kvůli utrpení a požitku jemného těla. Vědomí hmotného pojetí totožnosti (“já” a “moje”) trvá i nadále, protože existuje již od nepaměti. Když však duše pochopí vědomí Kṛṣṇy a přemístí se do duchovního světa, akce a reakce hrubého i jemného těla ji přestanou obtěžovat.