Skip to main content

Text 63

Sloka 63

Devanagari

Dévanágarí

यथानुमीयते चित्तमुभयैरिन्द्रियेहितै: ।
एवं प्राग्देहजं कर्म लक्ष्यते चित्तवृत्तिभि: ॥ ६३ ॥

Text

Verš

yathānumīyate cittam
ubhayair indriyehitaiḥ
evaṁ prāg-dehajaṁ karma
lakṣyate citta-vṛttibhiḥ
yathānumīyate cittam
ubhayair indriyehitaiḥ
evaṁ prāg-dehajaṁ karma
lakṣyate citta-vṛttibhiḥ

Synonyms

Synonyma

yathā — as; anumīyate — can be imagined; cittam — one’s consciousness or mental condition; ubhayaiḥ — both; indriya — of the senses; īhitaiḥ — by the activities; evam — similarly; prāk — previous; dehajam — performed by the body; karma — activities; lakṣyate — can be perceived; citta — of consciousness; vṛttibhiḥ — by the occupations.

yathā — jako; anumīyate — lze si představit; cittam — vědomí nebo mentální stav; ubhayaiḥ — obou; indriya — smyslů; īhitaiḥ — podle činností; evam — podobně; prāk — minulé; dehajam — vykonávané tělem; karma — činnosti; lakṣyate — lze vidět; citta — vědomí; vṛttibhiḥ — podle zaměstnání.

Translation

Překlad

One can understand the mental or conscious position of a living entity by the activities of two kinds of senses — the knowledge-acquiring senses and the executive senses. Similarly, by the mental condition or consciousness of a person, one can understand his position in the previous life.

Stav mysli či vědomí živé bytosti můžeme pochopit podle činností dvou druhů smyslů — poznávacích a činných. Stejně tak můžeme podle mentálního stavu či vědomí určité osoby pochopit její postavení v minulém životě.

Purport

Význam

There is an English proverb that says, “The face is the index of the mind.” If one is angry, his anger is immediately expressed in his face. Similarly, other mental states are reflected by the actions of the gross body. In other words, the activities of the gross body are reactions of the mental condition. The mind’s activities are thinking, feeling and willing. The willing portion of the mind is manifest by the activities of the body. The conclusion is that by the activities of the body and senses, we can understand the condition of the mind. The condition of the mind is affected by past activities in the past body. When the mind is joined with a particular sense, it immediately becomes manifest in a certain way. For instance, when there is anger in the mind, the tongue vibrates so many maledictions. Similarly, when the mind’s anger is expressed through the hand, there is fighting. When it is expressed through the leg, there is kicking. There are so many ways in which the subtle activities of the mind are expressed through the various senses. The mind of a person in Kṛṣṇa consciousness also acts in a similar way. The tongue chants Hare Kṛṣṇa, the mahā-mantra, the hands are raised in ecstasy, and the legs dance in Kṛṣṇa consciousness. These symptoms are technically called aṣṭa-sāttvika-vikāra. Sāttvika-vikāra is transformation of the mental condition in goodness or sometimes transcendental ecstasy.

Jedno anglické přísloví říká, že obličej je zrcadlem mysli. Pokud se člověk hněvá, hněv se mu okamžitě objeví ve tváři. Podobně se v činnostech hrubého těla odrážejí i další mentální stavy. Činnosti hrubého těla jsou tedy reakcemi mentálního stavu. Činnostmi mysli je myšlení, cítění a chtění. Volní část mysli se projevuje činnostmi těla. Z toho vyplývá, že z činností těla a smyslů můžeme pochopit stav mysli. Ten ovlivňují minulé činnosti v minulém těle. Jakmile se mysl spojí s určitým smyslem, okamžitě se projeví určitým způsobem. Když je mysl plná hněvu, jazyk kleje; když se hněv mysli projeví prostřednictvím ruky, nastává boj, a když se projeví prostřednictvím nohy, člověk kope. Je mnoho způsobů, jak různé smysly vyjadřují jemné činnosti mysli. I mysl oddaného ve vědomí Kṛṣṇy jedná podobným způsobem. Jazyk zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, ruce jsou zdvižené v extázi a nohy tančí ve vědomí Kṛṣṇy. Tyto příznaky se odborně nazývají aṣṭa-sāttvika-vikāra. Sāttvika-vikāra je přeměna mentálního stavu v kvalitě dobra nebo někdy transcendentální extáze.