Text 6

Sloka 6

Devanagari

Dévanágarí

सखाय इन्द्रियगणा ज्ञानं कर्म च यत्कृतम् ।
सख्यस्तद्वृत्तय: प्राण: पञ्चवृत्तिर्यथोरग: ॥ ६ ॥

Text

Verš

sakhāya indriya-gaṇā
jñānaṁ karma ca yat-kṛtam
sakhyas tad-vṛttayaḥ prāṇaḥ
pañca-vṛttir yathoragaḥ

Synonyms

Synonyma

sakhāyaḥ — the male friends; indriya-gaṇāḥ — the senses; jñānam — knowledge; karma — activity; ca — also; yat-kṛtam — done by the senses; sakhyaḥ — female friends; tat — of the senses; vṛttayaḥ — engagements; prāṇaḥ — life air; pañca-vṛttiḥ — having five processes; yathā — like; uragaḥ — the serpent.

sakhāyaḥ — přátelé; indriya-gaṇāḥ — smysly; jñānam — poznání; karma — činnost; ca — také; yat-kṛtam — vykonávané pomocí smyslů; sakhyaḥ — přítelkyně; tat — smyslů; vṛttayaḥ — zaměstnání; prāṇaḥ — životní vzduch; pañca-vṛttiḥ — který má pět funkcí; yathā — jako; uragaḥ — had.

Translation

Překlad

The five working senses and the five senses that acquire knowledge are all male friends of Purañjanī. The living entity is assisted by these senses in acquiring knowledge and engaging in activity. The engagements of the senses are known as girlfriends, and the serpent, which was described as having five heads, is the life air acting within the five circulatory processes.

Pět činných a pět poznávacích smyslů jsou přátelé Purañjanī. Smysly pomáhají živé bytosti získávat poznání a jednat. Různá zaměstnání smyslů jsou její přítelkyně a had, o němž bylo řečeno, že má pět hlav, je životní vzduch proudící v pěti okruzích.

Purport

Význam

kṛṣṇa-bahirmukha hañā bhoga-vāñchā kare
nikaṭa-stha māyā tāre jāpaṭiyā dhare

(Prema-vivarta)

Because of his desire to enjoy the material world, the living entity is dressed with the material gross and subtle bodies. Thus he is given a chance to enjoy the senses. The senses are therefore the instruments for enjoying the material world; consequently the senses have been described as friends. Sometimes, because of too much sinful activity, the living entity does not get a material gross body, but hovers on the subtle platform. This is called ghostly life. Because of his not possessing a gross body, he creates a great deal of trouble in his subtle body. Thus the presence of a ghost is horrible for those who are living in the gross body. As stated in Bhagavad-gītā (15.10):

Na základě touhy užívat si hmotného světa je živá bytost oděná do hrubohmotných a jemnohmotných těl. Tak dostává příležitost ke smyslovému požitku. Smysly jsou tedy nástroje požitku v hmotném světě, a proto byly označeny jako přátelé. Někdy živá bytost nedostane kvůli příliš hříšným činnostem hrubohmotné tělo, ale zůstane na jemnohmotné úrovni. To se nazývá život v podobě ducha. Jelikož tato bytost nemá hrubé tělo, způsobuje ve svém jemném těle mnoho nepříjemností. Proto těm, kdo žijí v hrubých tělech, nahánějí duchové hrůzu. V Bhagavad-gītě (15.10) je řečeno:

utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi
bhuñjānaṁ vā guṇānvitam
vimūḍhā nānupaśyanti
paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ

“The foolish cannot understand how a living entity can quit his body, nor can they understand what sort of body he enjoys under the spell of the modes of nature. But one whose eyes are trained in knowledge can see all this.”

“Hlupáci nemohou pochopit, jak živá bytost opouští své tělo, ani v jakém těle pobývá a užívá si pod vlivem kvalit hmotné přírody. Avšak ti, kdo mají oči cvičené v poznání, toto vše vidí.”

The living entities are merged into the air of life, which acts in different ways for circulation. There is prāṇa, apāna, udāna, vyāna and samāna, and because the life air functions in this fivefold way, it is compared to the five-hooded serpent. The soul passes through the kuṇḍalinī-cakra like a serpent crawling on the ground. The life air is compared to uraga, the serpent. Pañca-vṛtti is the desire to satisfy the senses, attracted by the five sense objects, namely form, taste, sound, smell and touch.

Živé bytosti jsou ponořené v životním vzduchu, který proudí v různých okruzích jako prāṇa, apāna, udāna, vyāna a samāna. Jelikož má životní vzduch těchto pět funkcí, je přirovnán k pětihlavému hadu. Duše prochází kuṇḍalinī-cakrou jako had, který se plazí po zemi. Životní vzduch se přirovnává k hadu (uraga). Pañca-vṛtti je touha uspokojit smysly, které přitahuje pět smyslových předmětů — podoba, chuť, zvuk, vůně a dotek.