Skip to main content

Text 56

Sloka 56

Devanagari

Dévanágarí

राजोवाच
श्रुतमन्वीक्षितं ब्रह्मन् भगवान् यदभाषत ।
नैतज्जानन्त्युपाध्याया: किं न ब्रूयुर्विदुर्यदि ॥ ५६ ॥

Text

Verš

rājovāca
śrutam anvīkṣitaṁ brahman
bhagavān yad abhāṣata
naitaj jānanty upādhyāyāḥ
kiṁ na brūyur vidur yadi
rājovāca
śrutam anvīkṣitaṁ brahman
bhagavān yad abhāṣata
naitaj jānanty upādhyāyāḥ
kiṁ na brūyur vidur yadi

Synonyms

Synonyma

rājā uvāca — the King said; śrutam — was heard; anvīkṣitam — was considered; brahman — O brāhmaṇa; bhagavān — the most powerful; yat — which; abhāṣata — you have spoken; na — not; etat — this; jānanti — do know; upādhyāyāḥ — the teachers of fruitive activities; kim — why; na brūyuḥ — they did not instruct; viduḥ — they understood; yadi — if.

rājā uvāca — král řekl; śrutam — vyslechl jsem; anvīkṣitam — zvážil jsem; brahman — ó brāhmaṇo; bhagavān — nejmocnější; yat — co; abhāṣata — řekl jsi; na — ne; etat — toto; jānanti — vědí; upādhyāyāḥ — učitelé plodonosných činností; kim — proč; na brūyuḥ — neučili; viduḥ — chápali; yadi — kdyby.

Translation

Překlad

The King replied: My dear brāhmaṇa, whatever you have said I have heard with great attention and, considering all of it, have come to the conclusion that the ācāryas [teachers] who engaged me in fruitive activity did not know this confidential knowledge. If they were aware of it, why did they not explain it to me?

Král odpověděl: Drahý brāhmaṇo, vše, co jsi řekl, jsem vyslechl s napjatou pozorností a po zralé úvaze jsem došel k závěru, že ācāryové (učitelé), kteří mě zaměstnali plodonosnými činnostmi, neznali toto důvěrné poznání. Proč by mi ho jinak nevysvětlili?

Purport

Význam

Actually the so-called teachers or leaders of material society do not really know the goal of life. They are described in Bhagavad-gītā as māyayāpahṛta-jñānāḥ. They appear to be very learned scholars, but actually the influence of the illusory energy has taken away their knowledge. Real knowledge means searching out Kṛṣṇa (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ). All Vedic knowledge is meant for searching out Kṛṣṇa because Kṛṣṇa is the origin of everything (janmādy asya yataḥ). In Bhagavad-gītā (10.2) Kṛṣṇa says, aham ādir hi devānāṁ: “I am the source of the demigods.” Thus Kṛṣṇa is the origin and beginning of all demigods, including Lord Brahmā, Lord Śiva and all others. The Vedic ritualistic ceremonies are concerned with satisfying different demigods, but unless one is very advanced, he cannot understand that the original personality is Śrī Kṛṣṇa (govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi). After hearing the instructions of Nārada, King Barhiṣmān came to his senses. The real goal of life is to attain devotional service to the Supreme Personality of Godhead. The King therefore decided to reject the so-called priestly orders that simply engage their followers in the ritualistic ceremonies without giving effective instructions about the goal of life. At the present moment the churches, temples and mosques all over the world are not attracting people because foolish priests cannot elevate their followers to the platform of knowledge. Not being aware of the real goal of life, they simply keep their congregations in ignorance. Consequently, those who are well educated have become uninterested in the ritualistic ceremonies. At the same time, they are not benefited with real knowledge. This Kṛṣṇa consciousness movement is therefore very important for the enlightenment of all classes. Following in the footsteps of Mahārāja Barhiṣmān, everyone should take advantage of this Kṛṣṇa consciousness movement and abandon the stereotyped ritualistic ceremonies that go under the garb of so many religions. The Gosvāmīs from the very beginning differed from the priestly class that was engaged in ritualistic ceremonies. Indeed, Śrīla Sanātana Gosvāmī compiled his Hari-bhakti-vilāsa for the guidance of the Vaiṣṇavas. The Vaiṣṇavas, not caring for the lifeless activities of the priestly classes, take to full Kṛṣṇa consciousness and become perfect in this very life. That is described in the previous verse as paramahaṁsa-śaraṇam, taking shelter of the paramahaṁsa, the liberated soul, and becoming successful in this life.

Takzvaní učitelé a vůdci materialistické společnosti ve skutečnosti neznají pravý cíl života. Bhagavad-gītā je popisuje slovy māyayāpahṛta-jñānāḥ. Vypadají jako velcí učenci, ale přitom o své poznání přišli vlivem iluzorní energie. Skutečné poznání znamená nalézt Kṛṣṇu. Vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Veškeré védské poznání má člověku pomoci nalézt Kṛṣṇu, protože Kṛṣṇa je původ všeho. Janmādy asya yataḥ. V Bhagavad-gītě (10.2) Kṛṣṇa říká: aham ādir hi devānāṁ — “Jsem zdrojem polobohů.” Kṛṣṇa je tedy původem a počátkem všech polobohů, včetně Pána Brahmy, Pána Śivy a ostatních. Védské obřady mají za cíl uspokojit různé polobohy, a dokud člověk není dostatečně pokročilý, nepochopí, že původní osobností je Śrī Kṛṣṇa. Govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi. Král Barhiṣmān po vyslechnutí Nāradových pokynů přišel k rozumu. Skutečným cílem života je dosáhnout oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství. Král se proto rozhodl, že již nebude poslouchat takzvané kněze, kteří své stoupence pouze nabádají k vykonávání různých obřadů, aniž by jim dali praktické poučení o cíli života. Kostely, chrámy a mešity po celém světě v současné době nikoho nepřitahují, protože pošetilí kněží nedokáží své stoupence povznést na úroveň poznání. Jelikož sami neznají skutečný cíl života, udržují své sbory v nevědomosti. Vzdělaní lidé se proto o náboženské obřady přestali zajímat. Zároveň však nemají možnost získat prospěch ze skutečného poznání. Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je tedy velice důležité pro osvícení lidí všech kategorií. Každý by měl tohoto hnutí využít a po vzoru Mahārāje Barhiṣmāna skončit se stereotypními obřadními činnostmi, které jsou vykonávány ve jménu mnoha náboženství. Šest Gosvāmīch se již od počátku lišilo od třídy kněží, kteří se věnovali pouze obřadům. Śrīla Sanātana Gosvāmī také pro duchovní vedení vaiṣṇavů sestavil dílo nazvané Hari-bhakti-vilāsa. Vaiṣṇavové se nestarají o bezduché činnosti kněží, ale rozvíjejí plné vědomí Kṛṣṇy a dosahují dokonalosti ještě v tomto životě. To je popsáno v minulém verši jako paramahaṁsa-śaraṇam — přijmout útočiště u paramahaṁsy, osvobozené duše, a dosáhnout úspěchu v současném životě.