Texts 23-25

Sloka 23-25

Devanagari

Dévanágarí

आधयो व्याधयस्तस्य सैनिका यवनाश्चरा: ।
भूतोपसर्गाशुरय: प्रज्वारो द्विविधो ज्वर: ॥ २३ ॥
एवं बहुविधैर्दु:खैर्दैवभूतात्मसम्भवै: ।
क्लिश्यमान: शतं वर्षं देहे देही तमोवृत: ॥ २४ ॥
प्राणेन्द्रियमनोधर्मानात्मन्यध्यस्य निर्गुण: ।
शेते कामलवान्ध्यायन्ममाहमिति कर्मकृत् ॥ २५ ॥

Text

Verš

ādhayo vyādhayas tasya
sainikā yavanāś carāḥ
bhūtopasargāśu-rayaḥ
prajvāro dvi-vidho jvaraḥ

evaṁ bahu-vidhair duḥkhair
daiva-bhūtātma-sambhavaiḥ
kliśyamānaḥ śataṁ varṣaṁ
dehe dehī tamo-vṛtaḥ

prāṇendriya-mano-dharmān
ātmany adhyasya nirguṇaḥ
śete kāma-lavān dhyāyan
mamāham iti karma-kṛt

Synonyms

Synonyma

ādhayaḥ — disturbances of the mind; vyādhayaḥ — disturbances of the body, or diseases; tasya — of Yavaneśvara; sainikāḥ — soldiers; yavanāḥ — Yavanas; carāḥ — followers; bhūta — of living entities; upasarga — at the time of distress; āśu — very soon; rayaḥ — very powerful; prajvāraḥ — named Prajvāra; dvi-vidhaḥ — two kinds; jvaraḥ — fever; evam — thus; bahu-vidhaiḥ — of different varieties; duḥkhaiḥ — by tribulations; daiva — by providence; bhūta — by other living entities; ātma — by the body and mind; sambhavaiḥ — produced; kliśyamānaḥ — subjected to sufferings; śatam — hundred; varṣam — years; dehe — in the body; dehī — the living entity; tamaḥ-vṛtaḥ — covered by material existence; prāṇa — of life; indriya — of the senses; manaḥ — of the mind; dharmān — characteristics; ātmani — unto the soul; adhyasya — wrongly attributing; nirguṇaḥ — although transcendental; śete — lies down; kāma — of sense enjoyment; lavān — on fragments; dhyāyan — meditating; mama — mine; aham — I; iti — thus; karma-kṛt — the actor.

ādhayaḥ — mentální problémy; vyādhayaḥ — tělesné potíže (nemoci); tasya — Yavaneśvarovi; sainikāḥ — vojáci; yavanāḥ — Yavanové; carāḥ — následovníci; bhūta — živých bytostí; upasarga — v těžkých dobách; āśu — velice brzy; rayaḥ — velmi mocný; prajvāraḥ — jménem Prajvāra; dvi-vidhaḥ — dva druhy; jvaraḥ — horečky; evam — takto; bahu-vidhaiḥ — různými druhy; duḥkhaiḥ — utrpení; daiva — prozřetelností; bhūta — od jiných živých bytostí; ātma — od těla a mysli; sambhavaiḥ — vytvořené; kliśyamānaḥ — podléhá bolestem; śatam — sto; varṣam — let; dehe — v těle; dehī — živá bytost; tamaḥ-vṛtaḥ — pohlcená hmotnou existencí; prāṇa — života; indriya — smyslů; manaḥ — mysli; dharmān — charakteristiky; ātmani — duši; adhyasya — mylně přisuzuje; nirguṇaḥ — přestože je transcendentální; śete — uléhá; kāma — smyslového požitku; lavān — o zlomcích; dhyāyan — medituje; mama — moje; aham — já; iti — takto; karma-kṛt — konatel.

Translation

Překlad

The followers of Yavaneśvara [Yamarāja] are called the soldiers of death, and they are known as the various types of disturbances that pertain to the body and mind. Prajvāra represents the two types of fever: extreme heat and extreme cold — typhoid and pneumonia. The living entity lying down within the body is disturbed by many tribulations pertaining to providence, to other living entities and to his own body and mind. Despite all kinds of tribulations, the living entity, subjected to the necessities of the body, mind and senses and suffering from various types of disease, is carried away by many plans due to his lust to enjoy the world. Although transcendental to this material existence, the living entity, out of ignorance, accepts all these material miseries under the pretext of false egoism (“I” and “mine”). In this way he lives for a hundred years within this body.

Následovníci Yavaneśvary (Yamarāje) se nazývají vojáci smrti a projevují se jako různé druhy potíží, které se týkají těla a mysli. Prajvāra představuje dva druhy horečky: nadměrné teplo a nadměrnou zimu—tyfus a zápal plic. Živou bytost pobývající v těle zneklidňují mnohá utrpení, která pocházejí od prozřetelnosti, jiných živých bytostí a vlastního těla a mysli. Přes všechna utrpení a přesto, že je vystavená požadavkům těla, mysli a smyslů a prodělává různé nemoci, se živá bytost nechává unášet mnoha plány zrozenými z její touhy užívat si světa. Ačkoliv je transcendentální hmotné existenci, z nevědomosti přijímá všechny tyto hmotné těžkosti na základě falešného egoismu typu “já” a “moje”. Takto žije ve svém těle po sto let.

Purport

Význam

In the Vedas it is stated: asaṅgo hy ayaṁ puruṣaḥ: the living entity is actually separate from material existence, for the soul is not material. In Bhagavad-gītā it is also said that the living entity is the superior energy and the material elements — earth, water, fire, air and so on — are the inferior energy. The material elements are also described as bhinna, or separated energy. When the internal or superior energy comes in contact with the external energy, it is subjected to so many tribulations. In Bhagavad-gītā (2.14) the Lord also says, mātrā-sparśās tu kaunteya śītoṣṇa-sukha-duḥkha-dāḥ: because of the material body, the living entity is subjected to many tribulations brought about by air, water, fire, extreme heat, extreme cold, sunshine, excessive eating, unhealthy food, maladjustments of the three elements of the body (kapha, pitta and vāyu), and so on. The intestines, the throat, the brain and the other parts of the body are affected by all kinds of diseases that are so powerful that they become sources of extreme suffering for the living entity. The living entity, however, is different from all these material elements. The two types of fever described in this verse can be explained in contemporary language as pneumonia and typhoid. When there is an extreme fever in the body, there is typhoid and pneumonia, and they are described as Prajvāra. There are also other miseries created by other living entities — the state exacts taxes, and there are also many thieves, rogues and cheaters. Miseries brought about by other living entities are called adhibhautika. There are also miseries in the form of famine, pestilence, scarcity, war, earthquakes and so on. These are caused by the demigods or other sources beyond our control. Actually there are many enemies of the living entities, and these are all described to point out how miserable this material existence is.

Ve Vedách je řečeno: asaṅgo 'yaṁ puruṣaḥ. Živá bytost je ve skutečnosti oddělená od hmotné existence, jelikož duše není hmotná. V Bhagavad-gītě je rovněž uvedeno, že živá bytost představuje vyšší energii a hmotné prvky — země, voda, oheň, vzduch atd. — jsou nižší energií. Hmotné prvky jsou také označeny jako oddělená energie (bhinna). Když vnitřní neboli vyšší energie přijde do styku s vnější energií, podléhá mnohým těžkostem. V Bhagavad-gītě (2.14) Pán také říká: mātrā-sparśās tu kaunteya śītoṣṇa-sukha-duḥkha-dāḥ — kvůli hmotnému tělu živá bytost prožívá mnohá utrpení způsobená vzduchem, vodou, ohněm, nadměrným teplem, nadměrnou zimou, sluneční září, přejídáním, nezdravým jídlem, nerovnováhou tří prvků v těle (kapha, pitta a vāyu) a podobně. Vnitřnosti, hrdlo, mozek a další části těla napadají různé nemoci, které jsou tak těžké, že se pro živou bytost stávají zdrojem nesmírného utrpení. Živá bytost se však od všech těchto hmotných prvků liší. Dva druhy horečky, o kterých hovoří tento verš, lze moderními termíny označit jako zápal plic a tyfus. Prajvāra, nadměrná horečka v těle, je průvodním znakem tyfu a zápalu plic. Dále je zde utrpení způsobené jinými živými bytostmi. Stát vybírá daně a člověka ohrožuje mnoho zlodějů, lotrů a podvodníků. Toto utrpení se nazývá adhibhautika. Další utrpení mají podobu hladomoru, epidemií, bídy, války, zemětřesení atd., a ta způsobují polobozi nebo jiné zdroje, na které nemáme vliv. Živé bytosti tedy mají mnoho nepřátel a jejich popis má ukázat, jak nepříznivá je tato hmotná existence.

Knowing the basic misery of material existence, one should be induced to get out of the material clutches and return home, back to Godhead. Actually the living entity is not at all happy in this material body. Because of the body, he suffers thirst and hunger and is influenced by the mind, by words, by anger, by the belly, by the genitals, by the rectum, and so on. Manifold miseries encircle the transcendental living entity simply because he desires to satisfy his senses in this material world. If he simply withdraws from activities of sense gratification and applies his senses in the service of the Lord, all the problems of material existence will immediately diminish. With the advancement of Kṛṣṇa consciousness he will be freed from all tribulations, and after giving up the body he will go back home, back to Godhead.

Poznání o hlavních strastech v hmotném světě by mělo každého vést ke snaze uniknout z hmotného zajetí a vrátit se domů, zpátky k Bohu. Živá bytost ve skutečnosti není v hmotném těle vůbec šťastná — trpí žízní a hladem a je ovlivněna myslí, slovy, hněvem, žaludkem, genitáliemi, konečníkem a podobně. Pouze proto, že si transcendentální živá bytost přeje v tomto hmotném světě uspokojovat své smysly, prožívá mnohá utrpení. Když přestane s činnostmi zaměřenými na smyslový požitek a zaměstná své smysly službou Pánu, všechny problémy hmotné existence se okamžitě zmenší. S pokrokem ve vědomí Kṛṣṇy se živá bytost zbaví všech strastí a po opuštění těla se vrátí domů, zpátky k Bohu.