Text 16

Sloka 16

Devanagari

Dévanágarí

अन्त:पुरं च हृदयं विषूचिर्मन उच्यते ।
तत्र मोहं प्रसादं वा हर्षं प्राप्नोति तद्गुणै: ॥ १६ ॥

Text

Verš

antaḥ-puraṁ ca hṛdayaṁ
viṣūcir mana ucyate
tatra mohaṁ prasādaṁ vā
harṣaṁ prāpnoti tad-guṇaiḥ

Synonyms

Synonyma

antaḥ-puram — private residence; ca — and; hṛdayam — the heart; viṣūciḥ — the servant named Viṣūcīna; manaḥ — the mind; ucyate — is said; tatra — there; moham — illusion; prasādam — satisfaction; vā — or; harṣam — jubilation; prāpnoti — obtains; tat — of the mind; guṇaiḥ — by the modes of nature.

antaḥ-puram — soukromé sídlo; ca — a; hṛdayam — srdce; viṣūciḥ — služebník Viṣūcīna; manaḥ — mysl; ucyate — je řečeno; tatra — tam; moham — iluze; prasādam — spokojenost; vā — nebo; harṣam — radost; prāpnoti — získává; tat — mysli; guṇaiḥ — působením kvalit přírody.

Translation

Překlad

The word antaḥ-pura refers to the heart. The word viṣūcīna, meaning “going everywhere,” indicates the mind. Within the mind the living entity enjoys the effects of the modes of material nature. These effects sometimes cause illusion, sometimes satisfaction and sometimes jubilation.

Slovo antaḥ-pura označuje srdce a slovo viṣūcīna, které znamená “chodí všude”, se vztahuje na mysl. V mysli si živá bytost vychutnává plody působení kvalit hmotné přírody, které někdy způsobují iluzi, někdy spokojenost a někdy radost.

Purport

Význam

The mind and intelligence of the living entity in material existence are affected by the modes of material nature, and according to the association of the material modes, the mind is habituated to go here and there. The heart feels satisfaction, jubilation or illusion according to the effects of the modes of material nature. Actually the living entity in his material condition remains inert. It is the modes of material nature that act on the mind and heart. The results are enjoyed or suffered by the living entity. This is clearly stated in Bhagavad-gītā (3.27):

Mysl a inteligence živé bytosti v hmotném světě jsou ovlivněny kvalitami hmotné přírody a mysl má ve zvyku přelétávat sem a tam podle toho, s jakými kvalitami je ve styku. Srdce prožívá spokojenost, radost nebo iluzi úměrně k působení kvalit hmotné přírody. Hmotně podmíněná živá bytost ve skutečnosti zůstává netečná; jsou to pouze kvality hmotné přírody, které působí na srdce a mysl, a živá bytost se podle toho raduje nebo trpí. To je jasně řečeno v Bhagavad-gītě (3.27):

prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate

“The bewildered spirit soul, under the influence of the three modes of material nature, thinks himself the doer of activities that are in actuality carried out by nature.”

“Duše zmatená falešným egem se považuje za konatele činností, které jsou ve skutečnosti konány třemi kvalitami hmotné přírody.”