Text 44
Sloka 44
Devanagari
Dévanágarí
बभावुप पतिं शान्ता शिखा शान्तमिवानलम् ॥ ४४ ॥
Text
Verš
veṇī-bhūta-śiroruhā
babhāv upa patiṁ śāntā
śikhā śāntam ivānalam
veṇī-bhūta-śiroruhā
babhāv upa patiṁ śāntā
śikhā śāntam ivānalam
Synonyms
Synonyma
cīra-vāsā — wearing old garments; vrata-kṣāmā — lean and thin on account of austerities; veṇī-bhūta — entangled; śiroruhā — her hair; babhau — she shone; upa patim — near the husband; śāntā — peaceful; śikhā — flames; śāntam — without being agitated; iva — like; analam — fire.
Translation
Překlad
The daughter of King Vidarbha wore old garments, and she was lean and thin because of her vows of austerity. Since she did not arrange her hair, it became entangled and twisted in locks. Although she remained always near her husband, she was as silent and unagitated as the flame of an undisturbed fire.
Dcera krále Vidarbhy nosila staré šaty a kvůli svým slibům askeze byla slabá a hubená. Jelikož si nehleděla svých vlasů, zaplétaly se jí do chuchvalců. Přestože byla vždy nablízku svému manželovi, byla tichá a nevzrušená jako plameny klidného ohně.
Purport
Význam
When one begins to burn firewood, there is smoke and agitation in the beginning. Although there are so many disturbances in the beginning, once the fire is completely set, the firewood burns steadily. Similarly, when both husband and wife follow the regulative principles of austerity, they remain silent and are not agitated by sex impulses. At such a time both husband and wife are benefited spiritually. One can attain this stage of life by completely giving up a luxurious mode of life.
Když založíme oheň, zpočátku kouří a je neklidný, ale jakmile se dřevo rozhoří, začne být stálý. Podobně když oba manželé dodržují usměrňující zásady askeze, budou tiší a nevzrušení sexuálními impulsy. V tom případě manžel i manželka získávají duchovní prospěch. Tohoto životního stádia může člověk dosáhnout, když se zcela vzdá přepychového způsobu života.
In this verse the word cīra-vāsā refers to very old torn garments. The wife especially should remain austere, not desiring luxurious dresses and living standards. She should accept only the bare necessities of life and minimize her eating and sleeping. There should be no question of mating. Simply by engaging in the service of her exalted husband, who must be a pure devotee, the wife will never be agitated by sex impulses. The vānaprastha stage is exactly like this. Although the wife remains with the husband, she undergoes severe austerities and penances so that although both husband and wife live together, there is no question of sex. In this way both husband and wife can live together perpetually. Since the wife is weaker than the husband, this weakness is expressed in this verse with the words upa patim. Upa means “near to,” or “almost equal to.” Being a man, the husband is generally more advanced than his wife. Nonetheless, the wife is expected to give up all luxurious habits. She should not even dress nicely or comb her hair. Hair-combing is one of the main businesses of women. In the vānaprastha stage the wife should not take care of her hair. Thus her hair will become tangled in knots. Consequently, the wife will no longer be attractive to the husband, and she herself will no longer be agitated by sex impulses. In this way both husband and wife can advance in spiritual consciousness. This advanced stage is called the paramahaṁsa stage, and once it is obtained, both husband and wife can be actually liberated from bodily consciousness. If the disciple remains steady in the service of the spiritual master, he need no longer fear falling down into the clutches of māyā.
Slovo cīra-vāsā v tomto verši označuje staré, roztrhané šaty. Zvláště manželka by měla být odříkavá a nevyžadovat přepychové oděvy a životní úroveň. Měla by přijímat pouze základní životní nezbytnosti a omezit jídlo a spánek na minimum. Neměla by vůbec uvažovat o pohlavním životě. Když bude manželka pouze sloužit svému vznešenému manželovi, který musí být čistým oddaným, nebudou ji nikdy vzrušovat sexuální podněty. Tak vypadá stádium vānaprastha. Manželka sice žije se svým manželem, ale věnuje se přísné askezi a pokání, a proto i když jsou oba manželé spolu, zdržují se pohlavního styku. Takto spolu mohou žít neustále. Manželka je slabší než manžel, a to je zde vyjádřeno slovy upa patim. Upa znamená “blízko k” nebo “na téměř stejné úrovni jako”. Manžel je jakožto muž obvykle pokročilejší než jeho žena, nicméně od manželky se očekává, že se vzdá všech přepychových zvyků. Neměla by se dokonce ani pěkně strojit a česat si vlasy. Česání vlasů je jednou z hlavních činností žen. Ve stádiu vānaprasthy se manželka nemá o své vlasy vůbec starat. Vlasy se jí tak zapletou do uzlů a již nebude pro svého manžela přitažlivá. Ji samotnou také přestanou vzrušovat sexuální podněty, a tak mohou oba manželé dělat pokroky v duchovním vědomí. Toto pokročilé stádium se nazývá paramahaṁsa, a jakmile ho manželé dosáhnou, mohou být oba s konečnou platností osvobozeni od tělesného vědomí. Je-li žák stálý ve službě duchovnímu mistrovi, nemusí se již bát, že padne do zajetí māyi.