Skip to main content

Text 37

Sloka 37

Devanagari

Dévanágarí

शीतोष्णवातवर्षाणि क्षुत्पिपासे प्रियाप्रिये ।
सुखदु:खे इति द्वन्द्वान्यजयत्समदर्शन: ॥ ३७ ॥

Text

Verš

śītoṣṇa-vāta-varṣāṇi
kṣut-pipāse priyāpriye
sukha-duḥkhe iti dvandvāny
ajayat sama-darśanaḥ
śītoṣṇa-vāta-varṣāṇi
kṣut-pipāse priyāpriye
sukha-duḥkhe iti dvandvāny
ajayat sama-darśanaḥ

Synonyms

Synonyma

śīta — cold; uṣṇa — heat; vāta — wind; varṣāṇi — and rainy seasons; kṣut — hunger; pipāse — and thirst; priya — pleasant; apriye — and unpleasant; sukha — happiness; duḥkhe — and distress; iti — thus; dvandvāni — dualities; ajayat — he conquered; sama-darśanaḥ — equipoised.

śīta — zima; uṣṇa — teplo; vāta — vítr; varṣāṇi — a období dešťů; kṣut — hlad; pipāse — a žízeň; priya — příjemné; apriye — a nepříjemné; sukha — štěstí; duḥkhe — a neštěstí; iti — takto; dvandvāni — duality; ajayat — překonal; sama-darśanaḥ — vyrovnaný.

Translation

Překlad

Through austerity, King Malayadhvaja in body and mind gradually became equal to the dualities of cold and heat, happiness and distress, wind and rain, hunger and thirst, the pleasant and the unpleasant. In this way he conquered all relativities.

Prostřednictvím askeze se král Malayadhvaja postupně svým tělem a myslí vyrovnal s dualitami, jako je zima a teplo, štěstí a neštěstí, vítr a déšť, hlad a žízeň a příjemné a nepříjemné. Tímto způsobem překonal veškerou relativitu.

Purport

Význam

Liberation means becoming free from the relativities of the world. Unless one is self-realized, he has to undergo the dual struggle of the relative world. In Bhagavad-gītā Lord Kṛṣṇa advises Arjuna to conquer all relativities through tolerance. Lord Kṛṣṇa points out that it is the relativities like winter and summer that give us trouble in the material world. In the winter we do not like taking a bath, but in the summer we wish to take a bath twice, thrice or more a day. Thus Kṛṣṇa advises us not to be disturbed by such relativities and dualities when they come and go.

Osvobození znamená překonání relativity světa. Dokud nejsme seberealizovaní, musíme zápasit s dualitami relativního světa. V Bhagavad-gītě radí Pán Kṛṣṇa Arjunovi, aby překonal všechny duality tím, že se s nimi smíří. Pán Kṛṣṇa podotýká, že právě tyto relativní věci, jako je zima a léto, jsou pro nás zdrojem potíží v hmotném světě. V zimě se nechceme koupat vůbec a v létě bychom se rádi koupali dvakrát, třikrát nebo i vícekrát denně. Kṛṣṇa proto radí, abychom se těmito relativními věcmi a dualitami nenechali znepokojovat, když přicházejí a odcházejí.

The common man has to undergo much austerity to become equipoised before dualities. One who becomes agitated by the relativities of life has accepted a relative position and must therefore undergo the austerities prescribed in the śāstras to transcend the material body and put an end to material existence. King Malayadhvaja underwent severe austerities by leaving his home, going to Kulācala, taking his bath in the sacred rivers and eating only vegetables like stems, roots, seeds, flowers and leaves, avoiding any cooked food or grains. These are very, very austere practices. In this age it is very difficult to leave home and go to the forest or the Himālayas to adopt the processes of austerity. Indeed, it is almost impossible. If one is even advised to give up meat-eating, drinking, gambling and illicit sex, one will fail to do so. What, then, would a person do if he went to the Himālayas or Kulācala? Such acts of renunciation are not possible in this age; therefore Lord Kṛṣṇa has advised us to accept the bhakti-yoga process. Bhakti-yoga will automatically liberate a person from the dualities of life. In bhakti-yoga, Kṛṣṇa is the center, and Kṛṣṇa is always transcendental. Thus in order to transcend dualities, one must always engage in the service of the Lord, as confirmed by Bhagavad-gītā (14.26):

Aby se člověk dokázal vyrovnat se všemi dualitami, musí podstoupit velkou askezi. Ten, koho vzrušují relativní věci, se dostal do relativního postavení. Musí proto podstoupit askezi předepsanou v śāstrách, aby transcendoval hmotné tělo a ukončil svoji hmotnou existenci. Král Malayadhvaja podstupoval přísnou askezi tím, že odešel z domova do Kulācaly, koupal se v posvátných řekách a jedl pouze zeleninu, jako jsou stonky, kořeny, semena, květy a listy. Vyhýbal se jakékoliv vařené potravě či obilí. To jsou velice asketické činnosti. V tomto věku je však příliš těžké odejít z domova do lesa nebo do Himalájí a věnovat se askezi. Je to prakticky nemožné. Člověk nedokáže následovat ani doporučení, aby zanechal jedení masa, pití, hazardování a nedovoleného sexu. Co by potom dělal, kdyby šel do Himalájí nebo do Kulācaly? Takové asketické jednání není v tomto věku možné, a proto nám Pán Kṛṣṇa radí, abychom přijali metodu bhakti-yogy. Bhakti-yoga živou bytost automaticky osvobodí od životních dualit. V bhakti-yoze je středem Kṛṣṇa a Kṛṣṇa je vždy transcendentální. Proto abychom překonali duality, musíme neustále sloužit Pánu, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (14.26):

māṁ ca yo ’vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

“One who engages in full devotional service, who does not fall down in any circumstance, at once transcends the modes of material nature and thus comes to the level of Brahman.”

“Kdo Mi slouží s úplnou oddaností a za žádných okolností se neodchýlí, překonává zároveň kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.”

If one is factually engaged in the service of the Lord, bhakti-yoga, he will automatically control his senses, his tongue and so many other things. Once engaged in the bhakti-yoga process with all sincerity, one will have no chance of falling down. Even if one falls down, there is no loss. One’s devotional activities may be stunned or choked for the time being, but as soon as there is another chance, the practitioner begins from the point where he left off.

Zaměstná-li se člověk službou Pánu (bhakti-yogou), pak automaticky ovládne své smysly, jazyk a mnoho dalších věcí. Ten, kdo se s naprostou upřímností zapojí do bhakti-yogy, nemůže poklesnout. I v případě, že poklesne, nic neztratí. Jeho činnosti v oddané službě se mohou na čas pozastavit, ale jakmile se naskytne další příležitost, bude pokračovat od bodu, kde přestal.