Skip to main content

Texts 35-36

Sloka 35-36

Devanagari

Dévanágarí

तत्र चन्द्रवसा नाम ताम्रपर्णी वटोदका ।
तत्पुण्यसलिलैर्नित्यमुभयत्रात्मनो मृजन् ॥ ३५ ॥
कन्दाष्टिभिर्मूलफलै: पुष्पपर्णैस्तृणोदकै: ।
वर्तमान: शनैर्गात्रकर्शनं तप आस्थित: ॥ ३६ ॥

Text

Verš

tatra candravasā nāma
tāmraparṇī vaṭodakā
tat-puṇya-salilair nityam
ubhayatrātmano mṛjan
tatra candravasā nāma
tāmraparṇī vaṭodakā
tat-puṇya-salilair nityam
ubhayatrātmano mṛjan
kandāṣṭibhir mūla-phalaiḥ
puṣpa-parṇais tṛṇodakaiḥ
vartamānaḥ śanair gātra-
karśanaṁ tapa āsthitaḥ
kandāṣṭibhir mūla-phalaiḥ
puṣpa-parṇais tṛṇodakaiḥ
vartamānaḥ śanair gātra-
karśanaṁ tapa āsthitaḥ

Synonyms

Synonyma

tatra — there; candravasā — the Candravasā River; nāma — named; tāmraparṇī — the Tāmraparṇī River; vaṭodakā — the Vaṭodakā River; tat — of those rivers; puṇya — pious; salilaiḥ — with the waters; nityam — daily; ubhayatra — in both ways; ātmanaḥ — of himself; mṛjan — washing; kanda — bulbs; aṣṭibhiḥ — and by seeds; mūla — roots; phalaiḥ — and by fruits; puṣpa — flowers; parṇaiḥ — and by leaves; tṛṇā — grass; udakaiḥ — and by water; vartamānaḥ — subsisting; śanaiḥ — gradually; gātra — his body; karśanam — rendering thin; tapaḥ — austerity; āsthitaḥ — he underwent.

tatra — tam; candravasā — řeka Candravasā; nāma — jménem; tāmraparṇī — řeka Tāmraparṇī; vaṭodakā — řeka Vaṭodakā; tat — těchto řek; puṇya — svatých; salilaiḥ — vodami; nityam — denně; ubhayatra — oběma způsoby; ātmanaḥ — sebe; mṛjan — myl; kanda — hlízami; aṣṭibhiḥ — a semeny; mūla — kořeny; phalaiḥ — a plody; puṣpa — květy; parṇaiḥ — a lístky; tṛṇā — trávou; udakaiḥ — a vodou; vartamānaḥ — udržoval; śanaiḥ — postupně; gātra — své tělo; karśanam — hubnoucí; tapaḥ — askezi; āsthitaḥ — podstoupil.

Translation

Překlad

In the province of Kulācala, there were rivers named Candravasā, Tāmraparṇī and Vaṭodakā. King Malayadhvaja used to go to those pious rivers regularly and take his bath there. Thus he purified himself externally and internally. He took his bath and ate bulbs, seeds, leaves, flowers, roots, fruits and grasses and drank water. In this way he underwent severe austerities. Eventually he became very skinny.

Provincií Kulācala protékaly řeky, které se jmenovaly Candravasā, Tāmraparṇī a Vaṭodakā. Král Malayadhvaja pravidelně chodil k těmto svatým řekám a koupal se v nich, čímž se zevně i vnitřně očišťoval. Když se vykoupal, jedl hlízy, semena, lístky, květy, kořeny, plody a traviny a pil vodu. Tak podstupoval přísnou askezi, která způsobila, že velice pohubl.

Purport

Význam

We can definitely see that to advance in Kṛṣṇa consciousness one must control his bodily weight. If one becomes too fat, it is to be assumed that he is not advancing spiritually. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura severely criticized his fat disciples. The idea is that one who intends to advance in Kṛṣṇa consciousness must not eat very much. Devotees used to go to forests, high hills or mountains on pilgrimages, but such severe austerities are not possible in these days. One should instead eat only prasāda and no more than required. According to the Vaiṣṇava calendar, there are many fasts, such as Ekādaśī and the appearance and disappearance days of God and His devotees. All of these are meant to decrease the fat within the body so that one will not sleep more than desired and will not become inactive and lazy. Overindulgence in food will cause a man to sleep more than required. This human form of life is meant for austerity, and austerity means controlling sex, food intake, etc. In this way time can be saved for spiritual activity, and one can purify himself both externally and internally. Thus both body and mind can be cleansed.

Je zřejmé, že pro pokrok ve vědomí Kṛṣṇy musíme omezovat svou tělesnou hmotnost. Pokud někdo příliš ztloustne, lze z toho usuzovat, že nedělá duchovní pokrok. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura přísně káral své tlusté žáky. Ten, kdo chce dělat pokroky ve vědomí Kṛṣṇy, nesmí příliš jíst. Dříve oddaní odcházeli do lesů či vysokých hor na poutní cesty, ale v současné době není taková askeze možná. Místo toho by měli oddaní jíst pouze prasādam, a to jen tolik, kolik je nutné. Ve vaiṣṇavském kalendáři je mnoho půstů, jako je Ekādaśī a dny příchodu a odchodu Boha a Jeho oddaných. Mají za cíl omezit množství tuku v těle, aby oddaný nespal víc, než je žádoucí, a nebyl líný. Přehnané holdování jídlu způsobuje, že spíme víc, než kolik potřebujeme. Tato lidská životní podoba je určena pro askezi a askeze znamená ovládnout sex, přijímání potravy atd. Tímto způsobem lze získat čas na duchovní činnosti a očistit se zevně i vnitřně — jak tělo, tak i mysl.