Text 30
Sloka 30
Devanagari
Dévanágarí
यवीयस: सप्त सुतान् सप्त द्रविडभूभृत: ॥ ३० ॥
Text
Verš
ātmajām asitekṣaṇām
yavīyasaḥ sapta sutān
sapta draviḍa-bhūbhṛtaḥ
ātmajām asitekṣaṇām
yavīyasaḥ sapta sutān
sapta draviḍa-bhūbhṛtaḥ
Synonyms
Synonyma
tasyām — through her; saḥ — the King; janayām cakre — begot; ātmajām — daughter; asita — blue or black; īkṣaṇām — whose eyes; yavīyasaḥ — younger, very powerful; sapta — seven; sutān — sons; sapta — seven; draviḍa — province of Draviḍa, or South India; bhū — of the land; bhṛtaḥ — kings.
Translation
Překlad
King Malayadhvaja fathered one daughter, who had very black eyes. He also had seven sons, who later became rulers of that tract of land known as Draviḍa. Thus there were seven kings in that land.
Král Malayadhvaja zplodil jednu dceru, jež měla neobyčejně černé oči. Měl také sedm synů, kteří se později stali vládci území zvaného Draviḍa. V té zemi bylo tedy sedm králů.
Purport
Význam
King Malayadhvaja was a great devotee, and after he married the daughter of King Vidarbha, he gave her one nice daughter, whose eyes were black. Figuratively this means that the daughter of King Malayadhvaja was also bestowed with devotional service, for her eyes were always fixed on Kṛṣṇa. A devotee has no vision in his life other than Kṛṣṇa. The seven sons are the seven processes of devotional service — hearing, chanting, remembering, offering worship, offering prayers, rendering transcendental loving service and serving the lotus feet of the Lord. Of the nine types of devotional service, only seven were immediately given. The balance — friendship and surrendering everything — were to be developed later. In other words, devotional service is divided into two categories, namely vidhi-mārga and rāga-mārga. The process of becoming friends with the Lord and sacrificing everything for Him belongs to the category of rāga-mārga, the stage of developed devotional service. For the neophyte, the important processes are those of hearing and chanting (śravaṇaṁ kīrtanam), remembering Kṛṣṇa, worshiping the Deity in the temple, offering prayers, always engaging in the service of the Lord, and worshiping the lotus feet of the Lord.
Král Malayadhvaja byl velký oddaný a poté, co se oženil s dcerou krále Vidarbhy, dal jí krásnou dceru s černýma očima. To obrazně vyjadřuje, že dcera krále Malayadhvaji byla také obdařena oddanou službou, neboť její oči byly neustále upřené na Kṛṣṇu. Oddaný ve svém životě nevidí nic jiného než Kṛṣṇu. Sedm synů představuje sedm způsobů oddané služby — naslouchání, opěvování, vzpomínání, uctívání, přednášení modliteb, poskytování transcendentální láskyplné služby a sloužení lotosovým nohám Pána. Z devíti druhů oddané služby bylo bezprostředně předáno pouze sedm. Zbývající dva — přátelství a odevzdání všeho—se měly vyvinout později. Oddaná služba se dělí do dvou kategorií: vidhi-mārga a rāga-mārga. Navázání přátelství s Pánem a obětování všeho pro Jeho potěšení patří do kategorie rāga-mārga, stádia rozvinuté oddané služby. Pro začátečníka je důležité naslouchání a opěvování (śravaṇaṁ kīrtanam), vzpomínání na Kṛṣṇu, uctívání Božstva v chrámu, přednášení modliteb, neustálé sloužení Pánu a uctívání Jeho lotosových nohou.
The word yavīyasaḥ indicates that these processes are very powerful. After a devotee engages in the processes of śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam/ arcanaṁ vandanaṁ dāsyam, and is able to secure these processes, he can later become a devotee capable of rendering spontaneous devotional service, namely sakhyam and ātma-nivedanam. Generally the great ācāryas who preach devotional service all over the world belong to the category of sakhyam ātma-nivedanam. A neophyte devotee cannot actually become a preacher. The neophyte is advised to execute devotional service in the seven other fields (śravaṇaṁ kīrtanam, etc.). If one can successfully execute the preliminary seven items, he can in the future be situated on the platform of sakhyam ātma-nivedanam.
Slovo yavīyasaḥ naznačuje, že tyto činnosti jsou velice mocné. Poté, co se oddaný věnuje činnostem śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam / arcanaṁ vandanaṁ dāsyam, a je schopný vykonávat je úspěšně, může být později schopen poskytovat spontánní oddanou službu, sakhyam a ātma-nivedanam. Velcí ācāryové, kteří káží oddanou službu po celém světě, obvykle patří do kategorie sakhyam ātma-nivedanam. Začínající oddaný nemůže být skutečný kazatel. Začátečníkovi se doporučuje zaměřit svoji oddanou službu na sedm ostatních oblastí (śravaṇaṁ kīrtanam atd.). Pokud někdo dokáže s úspěchem vykonávat sedm úvodních činností, může se v budoucnosti dostat na úroveň sakhyam ātma-nivedanam.
The specific mention of Draviḍa-deśa refers to the five Draviḍa-deśas in South India. All are very strong in rendering the preliminary devotional processes (śravaṇaṁ kīrtanam). Some great ācāryas, like Rāmānujācārya and Madhvācārya, also came from Draviḍa-deśa and became great preachers. They were all situated on the platform of sakhyam ātma-nivedanam.
Zmínka o Draviḍa-deśi se vztahuje na pět Draviḍa-deśí v jižní Indii. Všechny se vyznačují neochvějným vykonáváním úvodních činností oddané služby (śravaṇaṁ kīrtanam). Někteří velcí ācāryové, jako Rāmānujācārya a Madhvācārya, také pocházeli z Draviḍa-deśi a stali se velkými kazateli. Všichni byli na úrovni sakhyam ātma-nivedanam.