Skip to main content

Text 25

Sloka 25

Devanagari

Dévanágarí

विकृष्यमाण: प्रसभं यवनेन बलीयसा ।
नाविन्दत्तमसाविष्ट: सखायं सुहृदं पुर: ॥ २५ ॥

Text

Verš

vikṛṣyamāṇaḥ prasabhaṁ
yavanena balīyasā
nāvindat tamasāviṣṭaḥ
sakhāyaṁ suhṛdaṁ puraḥ
vikṛṣyamāṇaḥ prasabhaṁ
yavanena balīyasā
nāvindat tamasāviṣṭaḥ
sakhāyaṁ suhṛdaṁ puraḥ

Synonyms

Synonyma

vikṛṣyamāṇaḥ — being dragged; prasabham — forcibly; yavanena — by the Yavana; balīyasā — who was very powerful; na avindat — could not remember; tamasā — by darkness of ignorance; āviṣṭaḥ — being covered; sakhāyam — his friend; suhṛdam — always a well-wisher; puraḥ — from the very beginning.

vikṛṣyamāṇaḥ — vlečený; prasabham — silou; yavanena — Yavanou; balīyasā — který byl velice mocný; na avindat — nedokázal si vzpomenout; tamasā — temnotou nevědomosti; āviṣṭaḥ — zahalený; sakhāyam — na svého přítele; suhṛdam — věčného příznivce; puraḥ — od počátku.

Translation

Překlad

When King Purañjana was being dragged with great force by the powerful Yavana, out of his gross ignorance he still could not remember his friend and well-wisher, the Supersoul.

Král Purañjana, jehož s velkou silou vlekl mocný Yavana, si kvůli své naprosté nevědomosti stále nedokázal vzpomenout na svého přítele a příznivce, Nadduši.

Purport

Význam

In Bhagavad-gītā (5.29) Lord Kṛṣṇa says:

V Bhagavad-gītě (5.29) Pán Kṛṣṇa říká:

bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
sarva-loka-maheśvaram
suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
jñātvā māṁ śāntim ṛcchati
bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
sarva-loka-maheśvaram
suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
jñātvā māṁ śāntim ṛcchati

A person can be in full Kṛṣṇa consciousness and become happy and satisfied if he knows but three things — namely, that the Supreme Lord Kṛṣṇa is the enjoyer of all benefits, that He is the proprietor of everything, and that He is the supreme friend of all living entities. If one does not know this and functions instead under the bodily conception, he is always harassed by the tribulations offered by material nature. In actuality, the Supreme Lord is sitting by the side of everyone: īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe ’rjuna tiṣṭhati (Bg. 18.61). The living entity and the Supersoul are sitting side by side in the same tree, but despite being harassed by the laws of material nature, the foolish living entity does not turn toward the Supreme Personality of Godhead for protection. However, he thinks that he is able to protect himself from the stringent laws of material nature. This, however, is not possible. The living entity must turn toward the Supreme Personality of Godhead and surrender unto Him. Only then will he be saved from the onslaught of the powerful Yavana, or Yamarāja.

Člověk může mít plné vědomí Kṛṣṇy a být šťastný a spokojený, když bude vědět pouhé tři věci — že Nejvyšší Pán Kṛṣṇa je poživatelem všech výhod, vlastníkem všeho a nejlepším přítelem všech živých bytostí. Ten, kdo to neví a jedná v tělesném vědomí, prožívá neustálá utrpení od hmotné přírody. Nejvyšší Pán je ve skutečnosti po boku každého. Īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati (Bg. 18.61). Živá bytost a Nadduše sedí bok po boku na stejném stromě, ale přestože hloupá živá bytost trpí pod zákony hmotné přírody, neobrátí se k Nejvyššímu Pánu, aby ji ochránil. Myslí si, že se před přísnými zákony hmotné přírody dokáže ochránit sama. To však není možné. Živá bytost se musí obrátit k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, a odevzdat se Mu. Jedině tehdy bude zachráněna před útokem mocného Yavany, Yamarāje.

The word sakhāyam, “friend,” is very significant in this verse because God is eternally present beside the living entity. The Supreme Lord is also described as suḥrdam, “ever well-wisher.” The Supreme Lord is always a well-wisher, just like a father or mother. Despite all the offenses of a son, the father and mother are always the son’s well-wisher. Similarly, despite all our offenses and defiance of the desires of the Supreme Personality of Godhead, the Lord will give us immediate relief from all the hardships offered by material nature if we simply surrender unto Him, as confirmed in Bhagavad-gītā (mām eva ye prapadyante māyām etāṁ taranti te). Unfortunately, due to our bad association and great attachment for sense gratification, we do not remember our best friend, the Supreme Personality of Godhead.

Slovo sakhāyam (“přítel”) je v tomto verši velice důležité, protože Bůh věčně sídlí vedle živé bytosti. Nejvyšší Pán je také označen slovem suhṛdam (“věčný příznivec”). Pán je vždy příznivcem, jako otec a matka. Přes všechny přestupky, kterých se syn dopustí, jsou otec a matka vždy jeho příznivci. Stejně tak přes všechny naše přestupky a vzdorování touhám Nejvyšší Osobnosti Božství nám Pán poskytne okamžitou úlevu od všeho utrpení způsobeného hmotnou přírodou, když se Mu odevzdáme, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (mām eva ye prapadyante māyām etāṁ taranti te). Kvůli své špatné společnosti a velké připoutanosti ke smyslovému požitku si bohužel na svého nejlepšího přítele, Nejvyšší Osobnost Božství, nedokážeme vzpomenout.