Text 15

Sloka 15

Devanagari

Dévanágarí

शिथिलावयवो यर्हि गन्धर्वैर्हृतपौरुष: ।
यवनैररिभी राजन्नुपरुद्धो रुरोद ह ॥ १५ ॥

Text

Verš

śithilāvayavo yarhi
gandharvair hṛta-pauruṣaḥ
yavanair aribhī rājann
uparuddho ruroda ha

Synonyms

Synonyma

śithila — slackened; avayavaḥ — his limbs; yarhi — when; gandharvaiḥ — by the Gandharvas; hṛta — defeated; pauruṣaḥ — his bodily strength; yavanaiḥ — by the Yavanas; aribhiḥ — by the enemies; rājan — O King Prācīnabarhiṣat; uparuddhaḥ — being checked; ruroda — cried loudly; ha — indeed.

śithila — oslabené; avayavaḥ — jeho údy; yarhi — když; gandharvaiḥ — Gandharvy; hṛta — přemožená; pauruṣaḥ — jeho tělesná síla; yavanaiḥ — Yavany; aribhiḥ — nepřáteli; rājan — ó králi Prācīnabarhiṣate; uparuddhaḥ — zadržený; ruroda — hlasitě naříkal; ha — vskutku.

Translation

Překlad

The limbs of the serpent’s body were slackened by the Gandharvas and Yavana soldiers, who had thoroughly defeated his bodily strength. When he attempted to leave the body, he was checked by his enemies. Being thus baffled in his attempt, he began to cry loudly.

Údy hadova těla byly ochablé náporem útočících Gandharvů a Yavanů, kteří zcela přemohli jeho tělesnou sílu. Když se pokusil opustit tělo, nepřátelé ho zadrželi. Po svém zmařeném pokusu začal hlasitě naříkat.

Purport

Význam

At the last stage of life, the different gates of the body are choked by the effects of disease, which are caused by an imbalance of bile, mucus and air. Thus the living entity cannot clearly express his difficulties, and surrounding relatives hear the sound “ghura ghura” from a dying man. In his Mukunda-mālā-stotra, King Kulaśekhara states:

V posledním stádiu života jsou různé brány těla ucpané kvůli nemocem způsobeným nerovnováhou mezi žlučí, hlenem a vzduchem. Živá bytost proto nemůže jasně vyjádřit, jaké má potíže, a příbuzní stojící okolo slyší od umírajícího člověka zvuk “ghura ghura”. Král Kulaśekhara ve své Mukunda-mālā-stotře říká:

kṛṣṇa tvadīya-padapaṅkaja-pañjarāntam
adyaiva me viśatu mānasa-rāja-haṁsaḥ
prāṇa-prayāṇa-samaye kapha-vāta-pittaiḥ
kaṇṭhāvarodhana-vidhau smaraṇaṁ kutas te

“My dear Kṛṣṇa, please help me die immediately so that the swan of my mind may be encircled by the stem of Your lotus feet. Otherwise at the time of my final breath, when my throat is choked up, how will it be possible for me to think of You?” The swan takes great pleasure in diving within water and being encircled by the stem of the lotus flower. This entanglement is sporting joy. If, in our healthy condition, we think of the lotus feet of the Lord and die, it is most fortunate. In old age, at the time of death, the throat sometimes becomes choked with mucus or blocked by air. At such a time the sound vibration of Hare Kṛṣṇa, the mahā-mantra, may not come out. Thus one may forget Kṛṣṇa. Of course, those who are strong in Kṛṣṇa consciousness cannot possibly forget Kṛṣṇa at any stage because they are accustomed to chanting the Hare Kṛṣṇa mantra, especially when there is a signal from death.

“Můj milý Kṛṣṇo, pomoz mi prosím zemřít okamžitě, dokud labuť mé mysli může být obklopena stonky Tvých lotosových nohou. Jak na Tebe budu moci myslet v době, kdy vydechnu naposled, když mé hrdlo bude zalknuté?” Labuť se velice ráda potápí ve vodě mezi stonky lotosových květů. Je to pro ni zábava. Zemřeme-li, dokud jsme zdraví a myslíme na lotosové nohy Pána, je to velice šťastná smrt. Když člověk umírá starý, má někdy hrdlo zalknuté hlenem nebo ucpané vzduchem, a v tom případě z něho nemůže vyjít zvuková vibrace mahā-mantry Hare Kṛṣṇa. Člověk tak může zapomenout na Kṛṣṇu. Ti, kdo jsou silní ve vědomí Kṛṣṇy, samozřejmě nezapomínají na Kṛṣṇu za žádných okolností, protože jsou zvyklí zpívat Hare Kṛṣṇa mantru neustále; a zvláště tehdy, když jsou ve smrtelném nebezpečí.