Skip to main content

Text 17

Sloka 17

Devanagari

Dévanágarí

क्षीयमाणे स्वसम्बन्धे एकस्मिन् बहुभिर्युधा ।
चिन्तां परां जगामार्त: सराष्ट्रपुरबान्धव: ॥ १७ ॥

Text

Verš

kṣīyamāṇe sva-sambandhe
ekasmin bahubhir yudhā
cintāṁ parāṁ jagāmārtaḥ
sa-rāṣṭra-pura-bāndhavaḥ
kṣīyamāṇe sva-sambandhe
ekasmin bahubhir yudhā
cintāṁ parāṁ jagāmārtaḥ
sa-rāṣṭra-pura-bāndhavaḥ

Synonyms

Synonyma

kṣīyamāṇe — when he became weak; sva-sambandhe — his intimate friend; ekasmin — alone; bahubhiḥ — with many warriors; yudhā — by battle; cintām — anxiety; parām — very great; jagāma — obtained; ārtaḥ — being aggrieved; sa — along with; rāṣṭra — of the kingdom; pura — of the city; bāndhavaḥ — friends and relatives.

kṣīyamāṇe — když zeslábl; sva-sambandhe — jeho důvěrný přítel; ekasmin — sám; bahubhiḥ — s mnoha válečníky; yudhā — bojem; cintām — strach; parām — velký; jagāma — dostal; ārtaḥ — zarmoucený; sa — s; rāṣṭra — království; pura — města; bāndhavaḥ — přátelé a příbuzní.

Translation

Překlad

Because he had to fight alone with so many soldiers, all of whom were great warriors, the serpent with five hoods became very weak. Seeing that his most intimate friend was weakening, King Purañjana and his friends and citizens living within the city all became very anxious.

Jelikož pětihlavý had musel bojovat sám s tolika vojáky, kteří byli všichni zkušenými válečníky, velice zeslábl. Když král Purañjana viděl, že jeho nejdůvěrnější přítel slábne, dostal spolu se svými přáteli a obyvateli města velký strach.

Purport

Význam

The living entity resides within the body and struggles for existence with the limbs of the body, which are referred to here as citizens and friends. One can struggle alone with many soldiers for some time, but not for all time. The living entity within the body can struggle up to the limit of a hundred years with good luck, but after that it is not possible to prolong the struggle. Thus the living entity submits and falls victim. In this regard, Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura has sung, vṛddha kāla āola saba sukha bhāgala: when one becomes old, it becomes impossible to enjoy material happiness. Generally people think that religion and piety come at the end of life, and at this time one generally becomes meditative and takes to some so-called yogic process to relax in the name of meditation. Meditation, however, is simply a farce for those who have enjoyed life in sense gratification. As described in the Sixth Chapter of Bhagavad-gītā, meditation (dhyāna, dhāraṇā) is a difficult subject matter that one has to learn from his very youth. To meditate, one must restrain himself from all kinds of sense gratification. Unfortunately, meditation has now become a fashion for those who are overly addicted to sensual things. Such meditation is defeated by the struggle for existence. Sometimes such meditative processes pass for transcendental meditation. King Purañjana, the living entity, being thus victimized by the hard struggle for existence, took to transcendental meditation with his friends and relatives.

Živá bytost pobývá v těle a bojuje o přežití společně s tělesnými údy, které jsou zde označeny jako obyvatelé města a přátelé. Člověk může bojovat sám proti mnoha vojákům nějaký čas, ne však pořád. Živá bytost v těle může zápasit až sto let, má-li štěstí, ale ne déle. Potom bude poražena. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura v této souvislosti zpíval: vṛddha kāla āola saba sukha bhāgala. Když člověk zestárne, nemůže si již užívat hmotného štěstí. Obvykle si lidé myslí, že náboženství a zbožnost přijdou na konci života, kdy se z nich stanou hloubaví, meditativní lidé a začnou se věnovat nějaké takzvané jógové metodě, aby si ve jménu meditace odpočinuli. Pro ty, kdo celý život strávili smyslovým požitkem, je však taková meditace pouhou fraškou. V šesté kapitole Bhagavad-gīty je meditace (dhyāna, dhāraṇā) popsána jako obtížná disciplína, kterou se člověk musí učit od útlého mládí. Aby mohl meditovat, musí se zdržet veškerého smyslového požitku. Nyní se bohužel meditace stává módou pro lidi, kteří jsou velice připoutaní ke smyslovým předmětům. Takovou meditaci ukončí boj o přežití. Někdy jsou tyto meditační techniky pokládány za transcendentální meditaci. Král Purañjana, živá bytost, se takto stal obětí těžkého boje o přežití a společně se svými přáteli a příbuznými se začal věnovat transcendentální meditaci.