Text 17
Sloka 17
Devanagari
Dévanágarí
नरनाथ न जानीमस्त्वत्प्रिया यद्वयवस्यति ।
भूतले निरवस्तारे शयानां पश्य शत्रुहन् ॥ १७ ॥
Text
Verš
nara-nātha na jānīmas
tvat-priyā yad vyavasyati
bhūtale niravastāre
śayānāṁ paśya śatru-han
nara-nātha na jānīmas
tvat-priyā yad vyavasyati
bhūtale niravastāre
śayānāṁ paśya śatru-han
Synonyms
Synonyma
rāmāḥ ūcuḥ — the women thus spoke; nara-nātha — O King; na jānīmaḥ — we do not know; tvat-priyā — your beloved; yat vyavasyati — why she has taken to this sort of life; bhū-tale — on the ground; niravastāre — without bedding; śayānām — lying down; paśya — look; śatru-han — O killer of enemies.
Translation
Překlad
All the women addressed the King: O master of the citizens, we do not know why your dear wife has taken on this sort of existence. O killer of enemies, kindly look! She is lying on the ground without bedding. We cannot understand why she is acting this way.
Všechny ženy oslovily krále: Ó vládce obyvatel, nevíme, proč tvá drahá manželka začala žít takovým způsobem. Jen pohleď, ó hubiteli nepřátel! Leží na zemi bez matrací. Nechápeme, proč tak jedná.
Purport
Význam
When a person is devoid of devotional service, or viṣṇu-bhakti, he takes to many sinful activities. King Purañjana left home, neglected his own wife and engaged himself in killing animals. This is the position of all materialistic men. They do not care for a married chaste wife. They take the wife only as an instrument for sense enjoyment, not as a means for devotional service. To have unrestricted sex life, the karmīs work very hard. They have concluded that the best course is to have sex with any woman and simply pay the price for her, as though she were a mercantile commodity. Thus they engage their energy in working very hard for such material acquisitions. Such materialistic people have lost their good intelligence. They must search out their intelligence within the heart. A person who does not have a chaste wife accepted by religious principles always has a bewildered intelligence.
Když se člověk nevěnuje oddané službě, viṣṇu-bhakti, vykonává mnoho hříšných činností. Král Purañjana zanedbal svoji manželku, odjel z domova a věnoval se zabíjení zvířat. To je případ všech materialistů. Nepečují o svoji počestnou manželku, ale využívají ji pouze jako nástroj pro smyslový požitek, a nikoliv jako prostředek oddané služby. Karmī těžce pracují, aby mohli mít neomezený sex. Došli k závěru, že nejlepší je mít sex s kteroukoliv ženou a pouze za ni zaplatit, jako kdyby byla zboží. Svoji energii tedy vynakládají na těžkou práci pro takové hmotné zisky. Tito materialisté ztratili svoji dobrou inteligenci a je třeba, aby ji znovu našli ve svém srdci. Inteligence toho, kdo nemá počestnou manželku, kterou přijal podle náboženských zásad, je vždy zmatená.
The wife of King Purañjana was lying on the ground because she was neglected by her husband. Actually the woman must always be protected by her husband. We always speak of the goddess of fortune as being placed on the chest of Nārāyaṇa. In other words, the wife must remain embraced by her husband. Thus she becomes beloved and well protected. Just as one saves his money and places it under his own personal protection, one should similarly protect his wife by his own personal supervision. Just as intelligence is always within the heart, so a beloved chaste wife should always have her place on the chest of a good husband. This is the proper relationship between husband and wife. A wife is therefore called ardhāṅganī, or half of the body. One cannot remain with only one leg, one hand or only one side of the body. He must have two sides. Similarly, according to nature’s way, husband and wife should live together. In the lower species of life, among birds and animals, it is seen that by nature’s arrangement the husband and wife live together. It is similarly ideal in human life for the husband and wife to live together. The home should be a place for devotional service, and the wife should be chaste and accepted by a ritualistic ceremony. In this way one can become happy at home.
Manželka krále Purañjany ležela na zemi, protože ji její manžel zanedbal. Ženu musí vždy chránit její manžel. O bohyni štěstí se říká, že pobývá na hrudi Nārāyaṇa. Jinými slovy, manžel musí manželku vždy objímat — tak bude milovaná a dobře chráněná. Stejně jako člověk střádá peníze a osobně na ně dává pozor, tak má také chránit svoji manželku a osobně se o ni starat. Stejně jako inteligence vždy sídlí v srdci, milovaná počestná manželka má mít vždy místo na hrudi dobrého manžela. To je správný vztah mezi mužem a ženou v manželství. Manželka se proto nazývá ardhāṅganī, “polovička těla”. Člověk nemůže mít jen jednu nohu, jednu ruku nebo jednu stranu těla. Musí mít obě strany. Stejně tak je přirozené, aby manželé žili spolu. V nižších životních druzích, u ptáků a zvířat, vidíme, jak řízením přírody žijí manželé spolu. Podobně i v lidském životě je pro manžele ideální, aby žili společně. Domov má být místem pro oddanou službu a manželka má být počestná a přijatá prostřednictvím svatebním obřadu. Tak je možné být doma šťastný.