Skip to main content

Text 10

Sloka 10

Devanagari

Dévanágarí

शशान् वराहान् महिषान् गवयान् रुरुशल्यकान् ।
मेध्यानन्यांश्च विविधान् विनिघ्नन् श्रममध्यगात् ॥ १० ॥

Text

Verš

śaśān varāhān mahiṣān
gavayān ruru-śalyakān
medhyān anyāṁś ca vividhān
vinighnan śramam adhyagāt
śaśān varāhān mahiṣān
gavayān ruru-śalyakān
medhyān anyāṁś ca vividhān
vinighnan śramam adhyagāt

Synonyms

Synonyma

śaśān — rabbits; varāhān — boars; mahiṣān — buffalo; gavayān — bison; ruru — black deer; śalyakān — porcupines; medhyān — game animals; anyān — others; ca — and; vividhān — various; vinighnan — by killing; śramam adhyagāt — became very tired.

śaśān — zajíce; varāhān — kance; mahiṣān — buvoly; gavayān — zubry; ruru — a černé jeleny; śalyakān — dikobrazy; medhyān — lovná zvířata; anyān — další; ca — a; vividhān — různá; vinighnan — zabíjením; śramam adhyagāt — velice se unavil.

Translation

Překlad

In this way King Purañjana killed many animals, including rabbits, boars, buffalo, bison, black deer, porcupines and other game animals. After killing and killing, the King became very tired.

Král Purañjana tak pozabíjel mnoho zvířat — zajíce, kance, buvoly, zubry, černé jeleny, dikobrazy a další lovná zvířata. Svým zabíjením se velice unavil.

Purport

Význam

A person in the mode of ignorance commits many sinful activities. In the Bhakti-rasāmṛta-sindhu, Śrīla Rūpa Gosvāmī explains that a man becomes sinful out of ignorance only. The resultant effect of sinful life is suffering. Those who are not in knowledge, who commit violations of the standard laws, are subject to be punished under criminal laws. Similarly, the laws of nature are very stringent. If a child touches fire without knowing the effect, he must be burned, even though he is only a child. If a child violates the law of nature, there is no compassion. Only through ignorance does a person violate the laws of nature, and when he comes to knowledge he does not commit any more sinful acts.

Člověk v kvalitě nevědomosti páchá mnoho hříšných činností. Śrīla Rūpa Gosvāmī vysvětluje v Bhakti-rasāmṛta-sindhu, že člověk hřeší pouze na základě nevědomosti. Výsledkem hříšného života je utrpení. Ti, kdo neznají státní zákony a jednají proti nim, jsou podle nich potrestáni. Zákony přírody jsou také velice přísné. Když se dítě dotkne ohně, aniž by znalo následky, oheň ho spálí, přestože je to jen dítě. Přírodní zákony neznají slitování ani s dítětem. Člověk narušuje přírodní zákony jen kvůli své nevědomosti, a když získá poznání, své hříšné jednání ukončí.

The King became tired after killing so many animals. When a man comes in contact with a saintly person, he becomes aware of the stringent laws of nature and thus becomes a religious person. Irreligious persons are like animals, but in this Kṛṣṇa consciousness movement such persons can come to a sense of understanding things as they are and abandon the four principles of prohibited activities, namely illicit sex life, meat-eating, gambling and intoxication. This is the beginning of religious life. Those who are so-called religious and indulge in these four principles of prohibited activities are pseudoreligionists. Religious life and sinful activity cannot parallel one another. If one is serious in accepting a religious life, or the path of salvation, he must adhere to the four basic rules and regulations. However sinful a man may be, if he receives knowledge from the proper spiritual master and repents his past activities in his sinful life and stops them, he immediately becomes eligible to return home, back to Godhead. This is made possible just by following the rules and regulations given by the śāstra and following the bona fide spiritual master.

Král zabil mnoho zvířat a byl unaven. Když se člověk setká se světcem, seznámí se s přísnými zákony přírody a stane se zbožným. Bezbožní lidé jsou jako zvířata, ale v tomto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy mohou přijít k rozumu a pochopit skutečnost. Potom zavrhnou čtyři základní zakázané činnosti — nedovolený sex, jedení masa, hazardování a požívání omamných látek. To je počátek zbožného života. Takzvaně zbožní lidé, kteří se věnují těmto čtyřem zakázaným činnostem, jsou podvodníci. Náboženský život a hříšné činnosti se navzájem vylučují. Má-li někdo vážný zájem o náboženský život, cestu osvobození, musí se držet těchto čtyř základních pravidel. Člověk může být jakkoliv hříšný, ale pokud přijme poznání od pravého duchovního mistra, lituje činností svého minulého hříšného života a skončí s nimi, okamžitě získá právo vrátit se domů, zpátky k Bohu. To je možné jedině tehdy, když bude dodržovat pravidla a usměrnění daná śāstrou a následovat pravého duchovního mistra.

At present the whole world is on the verge of retiring from a blind materialistic civilization, which may be likened to hunting animals in the forest. People should take advantage of this Kṛṣṇa consciousness movement and leave their troublesome life of killing. It is said that the killers of animals should neither live nor die. If they live only to kill animals and enjoy women, life is not very prosperous. And as soon as a killer dies, he enters the cycle of birth and death in the lower species of life. That also is not desirable. The conclusion is that killers should retire from the killing business and take to this Kṛṣṇa consciousness movement to make life perfect. A confused, frustrated man cannot get relief by committing suicide because suicide will simply lead him to take birth in the lower species of life or to remain a ghost, unable to attain a gross material body. Therefore the perfect course is to retire altogether from sinful activities and take up Kṛṣṇa consciousness. In this way one can become completely perfect and go back home, back to Godhead.

V současnosti se celý svět začíná odvracet od slepé materialistické civilizace, kterou lze přirovnat k lovu zvěře v lese. Lidé by měli využít tohoto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a zanechat svého nepříznivého života plného zabíjení. Je řečeno, že ti, kdo zabíjejí zvířata, by neměli žít ani umírat. Žijí-li jen proto, aby zabíjeli zvířata a užívali si se ženami, jejich život není příliš úspěšný. A jakmile zemřou, vstoupí do koloběhu rození a umírání v nižších životních druzích. To také není žádoucí. Tito lidé by měli zanechat zabíjení a připojit se k hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, aby svůj život dovedli k dokonalosti. Zmatený a zklamaný člověk si neuleví sebevraždou, protože ta ho pouze přivede ke zrození v nižších životních druzích nebo k tomu, že zůstane duchem, který nemůže přijmout hrubohmotné tělo. Dokonalým návodem je zcela zanechat hříšných činností a začít rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Tímto způsobem může každý dosáhnout dokonalosti a vrátit se domů, zpátky k Bohu.