Text 62

Sloka 62

Devanagari

Dévanágarí

विप्रलब्धो महिष्यैवं सर्वप्रकृतिवञ्चित: ।
नेच्छन्ननुकरोत्यज्ञ: क्लैब्यात्क्रीडामृगो यथा ॥ ६२ ॥

Text

Verš

vipralabdho mahiṣyaivaṁ
sarva-prakṛti-vañcitaḥ
necchann anukaroty ajñaḥ
klaibyāt krīḍā-mṛgo yathā

Synonyms

Synonyma

vipralabdhaḥ — captivated; mahiṣyā — by the Queen; evam — thus; sarva — all; prakṛti — existence; vañcitaḥ — being cheated; na icchan — without desiring; anukaroti — used to follow and imitate; ajñaḥ — the foolish King; klaibyāt — by force; krīḍā-mṛgaḥ — a pet animal; yathā — just like.

vipralabdhaḥ — uchvácený; mahiṣyā — královnou; evam — takto; sarva — celá; prakṛti — existence; vañcitaḥ — podvedený; na icchan — aniž by si přál; anukaroti — následoval a napodoboval; ajñaḥ — pošetilý král; klaibyāt — silou; krīḍā-mṛgaḥ — ochočené zvíře; yathā — stejně jako.

Translation

Překlad

In this way, King Purañjana was captivated by his nice wife and was thus cheated. Indeed, he became cheated in his whole existence in the material world. Even against that poor foolish King’s desire, he remained under the control of his wife, just like a pet animal that dances according to the order of its master.

Takto byl král Purañjana uchvácen svou krásnou manželkou, a tímto způsobem podveden. Skutečně, byl podvedený ohledně celé své existence v hmotném světě. Přestože si to ubohý pošetilý král nepřál, byl stále pod vládou své manželky, stejně jako ochočené zvíře, které tančí podle pokynů svého pána.

Purport

Význam

The word vipralabdhaḥ is very significant in this verse. Vi means “specifically,” and pralabdha means “obtained.” Just to satisfy his desires, the King got the Queen, and thus he became cheated by material existence. Although he was not willing to do so, he remained a pet animal under the control of material intelligence. Just as a pet monkey dances according to the desires of its master, the King danced according to the desires of the Queen. In Śrīmad-Bhāgavatam (5.5.2) it is said, mahat-sevāṁ dvāram āhur vimukteḥ: if one associates with a saintly person, a devotee, one’s path of liberation becomes clear. But if one associates with a woman or with a person who is too much addicted to a woman, his path of bondage becomes completely clear.

Velice významné je v tomto verši slovo vipralabdhaḥ. Vi znamená “zvláště” a pralabdha znamená “získané”. Král získal královnu pro uspokojení svých tužeb, a tak byl podveden hmotnou existencí. Proti své vůli se stal ochočeným zvířetem pod vládou hmotné inteligence. Stejně jako ochočená opice tančí, jak si to přeje její pán, král tančil podle přání královny. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (5.5.2) je řečeno: mahat-sevāṁ dvāram āhur vimukteḥ — pokud se člověk stýká se světcem neboli oddaným, otevírají se mu dveře k osvobození. Pokud se však stýká se ženou nebo s někým, kdo je k ženě příliš připoutaný, otevírají se mu dveře k otroctví.

On the whole, for spiritual advancement one must give up the company of women. This is what is meant by the order of sannyāsa, the renounced order. Before taking sannyāsa, or completely renouncing the material world, one has to practice avoiding illicit sex. Sex life, licit or illicit, is practically the same, but through illicit sex one becomes more and more captivated. By regulating one’s sex life there is a chance that one may eventually be able to renounce sex or renounce the association of women. If this can be done, advancement in spiritual life comes very easily.

Pro duchovní pokrok je nutné se vzdát společnosti žen. To je význam stavu sannyāsa, života v odříkání. Nežli člověk přijme sannyās a zcela se zřekne hmotného světa, musí se učit vyhýbat nedovolenému sexu. Dovolený i nedovolený sex znamená prakticky totéž, ale nedovolený sex čím dál více uchvacuje. Když člověk usměrní svůj sexuální život, má naději, že bude nakonec schopen se sexu a společnosti žen zříci. Pokud toto dokáže, jeho duchovní pokrok se dostaví velice rychle.

How one becomes captivated by the association of one’s dear wife is explained in this chapter by Nārada Muni. Attraction for one’s wife means attraction for the material qualities. One who is attracted by the material quality of darkness is in the lowest stage of life, whereas one who is attracted by the material quality of goodness is in a better position. Sometimes we see that when a person is on the platform of material goodness, he is attracted more or less by the cultivation of knowledge. This is, of course, a better position, for knowledge gives one the preference to accept devotional service. Unless one comes to the platform of knowledge, the brahma-bhūta stage, one cannot advance in devotional service. As Kṛṣṇa says in Bhagavad-gītā (18.54):

V této kapitole Nārada Muni vysvětluje, jak muž propadne společnosti své drahé manželky. Být přitahován ke své ženě znamená být přitahován k hmotným kvalitám. Ten, kdo je přitahován kvalitou temnoty, je v nejnižším životním stádiu, zatímco ten, koho přitahuje hmotná kvalita dobra, je v lepším postavení. Někdy si můžeme všimnout, že člověka na úrovni hmotného dobra do určité míry přitahuje rozvoj poznání. To je samozřejmě lepší postavení, neboť poznání člověku pomáhá k tomu, aby přijal oddanou službu. Dokud člověk nedosáhne úrovně poznání, stádia brahma-bhūta, nemůže v oddané službě dělat pokroky. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (18.54):

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

“One who is thus transcendentally situated at once realizes the Supreme Brahman and becomes fully joyful. He never laments nor desires to have anything; he is equally disposed to every living entity. In that state he attains pure devotional service unto Me.”

“Kdo zaujme toto transcendentální postavení, okamžitě realizuje Nejvyšší Brahman a je naplněn radostí. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a ke všem živým bytostem je stejný. V tomto stavu dosáhne čisté oddané služby Mně.”

The platform of knowledge is advantageous because it is a means by which one may come to the stage of devotional service. However, if one takes to devotional service directly, knowledge is revealed without separate endeavor. This is confirmed in Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.7):

Úroveň poznání je výhodná, protože představuje prostředek pro dosažení stádia oddané služby. Začne-li však někdo vykonávat oddanou službu přímo, poznání je mu zjeveno bez vedlejšího úsilí. To potvrzuje Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.7):

vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam

Devotional service automatically reveals actual knowledge of our material existence. One who is sufficiently intelligent immediately attains the stage of renunciation of so-called society, family and love as well as other things. As long as we are attached to society, family and love of the material world, there is no question of knowledge. Nor is there a question of devotional service. By directly taking to devotional service, however, one becomes filled with knowledge and renunciation. In this way one’s life becomes successful.

Oddaná služba automaticky vyjevuje skutečné poznání o naší hmotné existenci. Ten, kdo je dostatečně inteligentní, se okamžitě zřekne takzvané společnosti, rodiny a lásky, jakož i dalších věcí. Dokud lpíme na společnosti, rodině a lásce hmotného světa, nemůže být ani řeči o nějakém poznání nebo oddané službě. Pokud se však začneme přímo věnovat oddané službě, budeme naplněni poznáním a odříkáním a náš život bude úspěšný.

Thus end the Bhaktivedanta purports of the Fourth Canto, Twenty-fifth Chapter, of the Śrīmad-Bhāgavatam, entitled “The Descriptions of the Characteristics of King Purañjana.”

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté páté kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Popis vlastností krále Purañjany”.