Text 33
Sloka 33
Devanagari
Dévanágarí
आत्मनश्च परस्यापि गोत्रं नाम च यत्कृतम् ॥ ३३ ॥
Text
Verš
kartāraṁ puruṣarṣabha
ātmanaś ca parasyāpi
gotraṁ nāma ca yat-kṛtam
kartāraṁ puruṣarṣabha
ātmanaś ca parasyāpi
gotraṁ nāma ca yat-kṛtam
Synonyms
Synonyma
na — do not; vidāma — know; vayam — I; samyak — perfectly; kartāram — maker; puruṣa-ṛṣabha — O best of human beings; ātmanaḥ — of myself; ca — and; parasya — of others; api — also; gotram — family history; nāma — name; ca — and; yat-kṛtam — which has been made by whom.
Translation
Překlad
The girl said: O best of human beings, I do not know who has begotten me. I cannot speak to you perfectly about this. Nor do I know the names or the origin of the associates with me.
Dívka řekla: Ó nejlepší z lidských bytostí, nevím, kdo mě počal. Nemohu ti to přesně říci. Neznám ani jména a původ svých společníků.
Purport
Význam
The living entity is ignorant of his origin. He does not know why this material world was created, why others are working in this material world and what the ultimate source of this manifestation is. No one knows the answers to these questions, and this is called ignorance. By researching into the origin of life, important scientists are finding some chemical compositions or cellular combinations, but actually no one knows the original source of life within this material world. The phrase brahma-jijñāsā is used to indicate an inquisitiveness to know the original source of our existence in this material world. No philosopher, scientist or politician actually knows wherefrom we have come, why we are here struggling so hard for existence and where we will go. Generally people are of the opinion that we are all here accidentally and that as soon as these bodies are finished all our dramatic activities will be finished and we will become zero. Such scientists and philosophers are impersonalists and voidists. In this verse the girl is expressing the actual position of the living entity. She cannot tell Purañjana her father’s name because she does not know from where she has come. Nor does she know why she is present in that place. She frankly says that she does not know anything about all this. This is the position of the living entity in the material world. There are so many scientists, philosophers and big leaders, but they do not know wherefrom they have come, nor do they know why they are busy within this material world to obtain a position of so-called happiness. In this material world we have many nice facilities for living, but we are so foolish that we do not ask who has made this world habitable for us and has arranged it so nicely. Everything is functioning in order, but people foolishly think that they are produced by chance in this material world and that after death they will become zero. They think that this beautiful place of habitation will automatically remain.
Živá bytost neví nic o svém původu. Neví, proč byl tento hmotný svět stvořen, proč v něm druzí jednají a co je z konečného hlediska zdrojem tohoto projevu. Na tyto otázky neumí nikdo odpovědět; to se nazývá nevědomost. Když významní vědci zkoumají původ života, nalézají určité chemické sloučeniny či buněčné struktury, ale nikdo ve skutečnosti nezná původní zdroj života v tomto hmotném světě. Výraz brahma-jijñāsā se používá k označení zvídavosti a touhy poznat původní zdroj naší existence v hmotném světě. Žádný filozof, vědec ani politik neví, odkud pocházíme, proč tady tak těžce zápasíme o přežití a kam půjdeme. Lidé si obvykle myslí, že jsme zde všichni náhodou a že jakmile zaniknou těla, která máme, všechny naše divadelní činnosti skončí a staneme se ničím. Vědci a filozofové s takovými názory jsou impersonalisté a voidisté. Dívka vyjadřuje v tomto verši skutečné postavení živé bytosti. Nemůže Purañjanovi říci jméno svého otce, protože nezná svůj původ. Neví ani, proč přišla na to místo. Otevřeně říká, že to vše je jí neznámé. Takové je postavení živé bytosti v hmotném světě. Je zde mnoho vědců, filozofů a velkých vůdců, ale nevědí, odkud pocházejí ani proč se tolik snaží v tomto hmotném světě dosáhnout takzvaného štěstí. Máme zde mnoho vhodných prostředků pro život, ale jsme takoví hlupáci, že se neptáme, kdo pro nás tento svět učinil obyvatelným a tak dobře ho uspořádal. Vše se děje podle daného řádu, ale lidé se pošetile domnívají, že byli v hmotném světě vytvořeni náhodou a že se po smrti stanou ničím. Myslí si, že toto krásné místo k životu se automaticky zachová.