Text 67

Sloka 67

Devanagari

Dévanágarí

कस्त्वत्पदाब्जं विजहाति पण्डितो
यस्तेऽवमानव्ययमानकेतन: ।
विशङ्कयास्मद्गुरुरर्चति स्म यद्
विनोपपत्तिं मनवश्चतुर्दश ॥ ६७ ॥

Text

Verš

kas tvat-padābjaṁ vijahāti paṇḍito
yas te ’vamāna-vyayamāna-ketanaḥ
viśaṅkayāsmad-gurur arcati sma yad
vinopapattiṁ manavaś caturdaśa

Synonyms

Synonyma

kaḥ — who; tvat — Your; pada-abjam — lotus feet; vijahāti — avoids; paṇḍitaḥ — learned; yaḥ — who; te — unto You; avamāna — deriding; vyayamāna — decreasing; ketanaḥ — this body; viśaṅkayā — without any doubt; asmat — our; guruḥ — spiritual master, father; arcati — worships; sma — in the past; yat — that; vinā — without; upapattim — agitation; manavaḥ — the Manus; catuḥ-daśa — fourteen.

kaḥ — kdo; tvat — Tvoje; pada-abjam — lotosové nohy; vijahāti — vyhýbá se; paṇḍitaḥ — učený; yaḥ — kdo; te — Tobě; avamāna — vysmívá se; vyayamāna — snižuje; ketanaḥ — toto tělo; viśaṅkayā — nepochybně; asmat — náš; guruḥ — duchovní mistr, otec; arcati — uctívá; sma — v minulosti; yat — to; vinā — bez; upapattim — vzrušení; manavaḥ — Manuové; catuḥ-daśa — čtrnáct.

Translation

Překlad

My dear Lord, any learned person knows that unless he worships You, his entire life is spoiled. Knowing this, how could he give up worshiping Your lotus feet? Even our father and spiritual master, Lord Brahmā, unhesitatingly worshiped You, and the fourteen Manus followed in his footsteps.

Můj drahý Pane, každý učený člověk ví, že neuctívá-li Tebe, je celý jeho život promarněn. Jak by tedy mohl přestat uctívat Tvé lotosové nohy? I náš otec a duchovní mistr, Pán Brahmā, Tě bez váhání uctíval a čtrnáct Manuů kráčelo v jeho stopách.

Purport

Význam

The word paṇḍita means “a wise man.” Who is actually a wise man? The wise man is described in Bhagavad-gītā (7.19) in this way:

Slovo paṇḍita znamená “moudrý člověk”. Kdo je skutečně moudrý? Bhagavad-gītā (7.19) to popisuje takto:

bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā sudurlabhaḥ

“After many births and deaths, he who is actually in knowledge surrenders unto Me, knowing Me to be the cause of all causes and all that is. Such a great soul is very rare.”

“Po mnoha zrozeních a smrtích se ten, kdo je skutečně obdařen poznáním, odevzdá Mně, jelikož ví, že jsem příčinou všech příčin a všeho, co existuje. Taková velká duše je velmi vzácná.”

Thus when the wise man actually becomes wise after many births and whimsical attempts at self-realization, he surrenders unto the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa. Such a mahātmā, or learned person, knows that Kṛṣṇa, Vāsudeva, is everything (vāsudevaḥ sarvam iti). Learned persons always think that life is wasted unless they worship Lord Kṛṣṇa or become His devotee. Śrīla Rūpa Gosvāmī also says that when one becomes an advanced devotee, he understands that he should be reserved and perseverant (kṣāntiḥ) and that he should engage in the service of the Lord and not waste time (avyartha-kālatvam). He should also be detached from all material attraction (viraktiḥ), and he should not long for any material respect in return for his activities (māna-śūnyatā). He should be certain that Kṛṣṇa will bestow His mercy upon him (āśā-bandhaḥ), and he should always be very eager to serve the Lord faithfully (samutkaṇṭhā). The wise man is always very eager to glorify the Lord by chanting and hearing (nāma-gāne sadā ruciḥ), and he is always eager to describe the transcendental qualities of the Lord (āsaktis tad-guṇākhyāne). He should also be attracted to those places where the Lord had His pastimes (prītis tad-vasati-sthale). These are symptoms of an advanced devotee.

Když tedy moudrý člověk dosáhne po mnoha životech a náladových pokusech o seberealizaci skutečné moudrosti, odevzdá se Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi. Takový mahātmā neboli učenec ví, že Kṛṣṇa, Vāsudeva, je vším (vāsudevaḥ sarvam iti). Učení lidé mají neustále na paměti, že život bez uctívání Pána Kṛṣṇy — bez toho, aby se stali Jeho oddanými — je promarněný. Śrīla Rūpa Gosvāmī také říká, že když se člověk stane pokročilým oddaným, pochopí, že má být rozvážný a vytrvalý (kṣāntiḥ) a má sloužit Pánu, aniž by ztrácel čas (avyartha-kālatvam). Nemá za své činnosti očekávat žádnou hmotnou úctu (māna-śūnyatā), má být odpoutaný od všech hmotných svodů (viraktiḥ), být si jistý tím, že se mu dostane Kṛṣṇovy milosti (āśā-bandhaḥ), a vždy si toužebně přát, aby mohl věrně sloužit Pánu (samutkaṇṭhā). Moudrý člověk neustále touží oslavovat Pána opěvováním a nasloucháním (nāma-gāne sadā ruciḥ) a popisovat Pánovy transcendentální vlastnosti (āsaktis tad-guṇākhyāne). Mají ho také přitahovat místa, kde se odehrávaly Pánovy zábavy (prītis tad-vasati-sthale). To jsou příznaky pokročilého oddaného.

An advanced devotee, or a perfect human being who is actually wise and learned, cannot give up his service at the lotus feet of the Lord. Although Lord Brahmā has a long life span (4,320,000,000 years constitute twelve hours in a day of Brahmā), Brahmā is afraid of death and consequently engages in the devotional service of the Lord. Similarly, all the Manus who appear and disappear during the day of Brahmā are also engaged in the Lord’s devotional service. In Brahmā’s one day, fourteen Manus appear and disappear. The first Manu is Svāyambhuva Manu. Each Manu lives for seventy-one yugas, each consisting of some 4,320,000 years. Although the Manus have such a long life span, they still prepare for the next life by engaging in the devotional service of the Lord. In this age human beings only live for sixty or eighty years, and even this small life span is gradually decreasing. Therefore it is even more imperative for human beings to take to the worship of the lotus feet of the Lord by constantly chanting the Hare Kṛṣṇa mantra, as recommended by Lord Caitanya Mahāprabhu:

Pokročilý oddaný — dokonalý člověk, který je skutečně moudrý a učený — se nemůže své služby u lotosových nohou Pána vzdát. Pán Brahmā žije velmi dlouho (4 320 000 000 let tvoří 12 hodin jeho dne), ale přesto se bojí smrti, a z toho důvodu oddaně slouží Nejvyššímu Pánu. Slouží Mu i všichni Manuové, kteří se během Brahmova dne střídají. Za jeden den Brahmy se vystřídá čtrnáct Manuů, z nichž prvním je Svāyambhuva Manu. Každý Manu žije sedmdesát jedna yug, z nichž každá trvá zhruba 4 320 000 let. Přestože žijí tak dlouho, připravují se na další život vykonáváním oddané služby Pánu. V současném věku žijí lidé pouhých šedesát až osmdesát let, a dokonce i tato krátká délka života se postupně snižuje. Proto je pro lidi ještě naléhavější povinností uctívat lotosové nohy Pána neustálým zpíváním mantry Hare Kṛṣṇa, jak doporučoval Pán Caitanya Mahāprabhu.

tṛṇād api sunīcena
taror iva sahiṣṇunā
amāninā mānadena
kīrtanīyaḥ sadā hariḥ

(Śikṣāṣṭaka 3)

When one is engaged in devotional service, he is often surrounded by envious people, and often many enemies come to try to defeat him or stop him. This is not new in this present age, for even in the days of yore Prahlāda Mahārāja, who was engaged in the devotional service of the Lord, was harassed by his demoniac father, Hiraṇyakaśipu. The atheists are always prepared to harass a devotee; therefore Caitanya Mahāprabhu suggested that one be very tolerant of these people. Nonetheless, one has to continue chanting the Hare Kṛṣṇa mantra and preaching the chanting of this mantra because such preaching and chanting constitute the perfection of life. One should chant and preach about the urgency of making this life perfect in all respects. One should thus engage in the devotional service of the Lord and follow in the footsteps of previous ācāryas, beginning with Lord Brahmā and others.

Když člověk oddaně slouží, často se v jeho okolí vyskytují zlomyslní lidé a mnoho nepřátel se ho snaží zničit nebo zastavit. To není novinka současného věku, neboť i v dávných dobách sužoval démon Hiraṇyakaśipu svého syna Prahlāda Mahārāje, který oddaně sloužil Pánu. Ateisté jsou neustále připraveni oddaného obtěžovat — proto Caitanya Mahāprabhu doporučoval být snášenlivý. Přesto je však třeba pokračovat se zpíváním mantry Hare Kṛṣṇa a s šířením jejího zpívání, neboť to je dokonalostí života. Je třeba zpívat a kázat o tom, jak je naléhavě nutné učinit tento život dokonalým po všech stránkách. Každý by měl tedy oddaně sloužit Pánu a kráčet ve stopách předchozích ācāryů, počínaje Pánem Brahmou a dalšími.