Skip to main content

Text 44

Sloka 44

Devanagari

Dévanágarí

दर्शनं नो दिद‍ृक्षूणां देहि भागवतार्चितम् ।
रूपं प्रियतमं स्वानां सर्वेन्द्रियगुणाञ्जनम् ॥ ४४ ॥

Text

Verš

darśanaṁ no didṛkṣūṇāṁ
dehi bhāgavatārcitam
rūpaṁ priyatamaṁ svānāṁ
sarvendriya-guṇāñjanam
darśanaṁ no didṛkṣūṇāṁ
dehi bhāgavatārcitam
rūpaṁ priyatamaṁ svānāṁ
sarvendriya-guṇāñjanam

Synonyms

Synonyma

darśanam — vision; naḥ — our; didṛkṣūṇām — desirous to see; dehi — kindly exhibit; bhāgavata — of the devotees; arcitam — as worshiped by them; rūpam — form; priya-tamam — dearmost; svānām — of Your devotees; sarva-indriya — all the senses; guṇa — qualities; añjanam — very much pleasing.

darśanam — pohled; naḥ — náš; didṛkṣūṇām — kteří chceme vidět; dehi — laskavě projev; bhāgavata — oddaných; arcitam — jak Tě uctívají; rūpam — podobu; priya-tamam — nejdražší; svānām — Tvých oddaných; sarva-indriya — všechny smysly; guṇa — vlastnosti; añjanam — velice příjemné.

Translation

Překlad

My dear Lord, I wish to see You exactly in the form that Your very dear devotees worship. You have many other forms, but I wish to see Your form that is especially liked by the devotees. Please be merciful upon me and show me that form, for only that form worshiped by the devotees can perfectly satisfy all the demands of the senses.

Můj milý Pane, chci Tě vidět přesně v té podobě, kterou uctívají Tvoji nejdražší oddaní. Máš i mnoho jiných podob, ale já chci vidět tu, kterou mají oddaní zvláště rádi. Buď ke mně prosím milostivý a ukaž mi ji, neboť jedině ta podoba, již oddaní uctívají, může dokonale uspokojit všechny požadavky smyslů.

Purport

Význam

In the śruti, or veda-mantra, it is said that the Supreme Absolute Truth is sarva-kāmaḥ sarva-gandhaḥ sarva-rasaḥ, or, in other words, He is known as raso vai saḥ, the source of all relishable relationships (rasas). We have various senses — the powers of seeing, tasting, smelling, touching, etc. — and all the propensities of our senses can be satisfied when the senses are engaged in the service of the Lord. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate:Bhakti means engaging all the senses in the service of the master of the senses, Hṛṣīkeśa.” (Nārada-pañcarātra) These material senses, however, cannot be engaged in the service of the Lord; therefore one has to become free from all designations. Sarvopādhi-vinirmuktaṁ tatparatvena nirmalam: one has to become free from all designation or false egotism and thus become purified. When we engage our senses in the service of the Lord, the desires or the inclinations of the senses can be perfectly fulfilled. Lord Śiva therefore wants to see the Lord in a form which is inconceivable to the Bauddha philosophers, or the Buddhists.

Śruti neboli veda-mantra říká, že Nejvyšší Absolutní Pravda je sarva-kāmaḥ sarva-gandhaḥ sarva-rasaḥ — Pán je známý jako raso vai saḥ, zdroj všech vztahů s různými chutěmi (ras). Máme různé smysly—schopnost vidět, chutnat, čichat, dotýkat se atd. — a všechny jejich sklony lze uspokojit, zaměstnáme-li je službou Pánu. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate — “Bhakti znamená zapojit všechny smysly do služby Pánu smyslů, Hṛṣīkeśovi.” (Nārada-pañcarātra) Do služby Pánu ovšem nemůžeme zapojit tyto hmotné smysly — musíme se nejprve zbavit všech označení. Sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam. Musíme se oprostit od všech označení či falešného egoismu, a tak se očistit. Když zaměstnáme smysly službou Pánu, můžeme dokonale uspokojit jejich touhy a sklony. Śiva chce proto vidět Pána v podobě, která je pro budhisty, stoupence Buddhovy filozofie, nepochopitelná.

The impersonalists and the voidists also have to see the form of the Absolute. In Buddhist temples there are forms of Lord Buddha in meditation, but these are not worshiped like the forms of the Lord in Vaiṣṇava temples — forms like Rādhā-Kṛṣṇa, Sītā-Rāma or Lakṣmī-Nārāyaṇa. Amongst the different sampradāyas (Vaiṣṇava sects) either Rādhā-Kṛṣṇa or Lakṣmī-Nārāyaṇa is worshiped. Lord Śiva wants to see that form perfectly, just as the devotees want to see it. The words rūpaṁ priyatamaṁ svānām are specifically mentioned here, indicating that Lord Śiva wants to see that form which is very dear to the devotees. The word svānām is especially significant because only the devotees are very, very dear to the Supreme Personality of Godhead. The jñānīs, yogīs and karmīs are not particularly dear, for the karmīs simply want to see the Supreme Personality of Godhead as their order supplier, the jñānīs want to see Him to become one with Him, and the yogīs want to see Him partially represented within their heart as Paramātmā. But the bhaktas, or the devotees, want to see Him in His complete perfection. As stated in Brahma-saṁhitā (5.30):

Impersonalisté a voidisté musí také shlížet podobu Absolutního. V budhistických chrámech jsou podoby Pána Buddhy v meditaci, ale nejsou uctívány tak, jako jsou uctívány podoby Pána ve vaiṣṇavských chrámech (jako Rādhā-Kṛṣṇa, Sītā-Rāma nebo Lakṣmī-Nārāyaṇa). Různé vaiṣṇavské sampradāyi uctívají buď Rādhā-Kṛṣṇu, nebo Lakṣmī-Nārāyaṇa. Tuto podobu chce Pán Śiva vidět dokonale, stejně jako ji chtějí vidět oddaní. Konkrétně jsou zde uvedena slova rūpaṁ priyatamaṁ svānām, vyjadřující, že Pán Śiva chce vidět podobu, která je velice drahá oddaným. Zvláště významné je slovo svānām, neboť jedině oddaní jsou Nejvyšší Osobnosti Božství nesmírně drazí. Jñānī, yogīny a karmī Pán nemá rád nijak výjimečně, neboť karmī Ho vidí jako toho, kdo jim plní jejich přání, jñānī Ho chtějí vidět proto, aby s Ním splynuli, a yogīni si Ho přejí vidět v podobě Paramātmy, částečného zastoupení v jejich srdcích. Bhaktové, oddaní, Ho však chtějí vidět v Jeho naprosté dokonalosti. Tu popisuje Brahma-saṁhitā (5.30):

veṇuṁ kvaṇantam aravinda-dalāyatākṣaṁ
barhāvataṁsam asitāmbuda-sundarāṅgam
kandarpa-koṭi-kamanīya-viśeṣa-śobhaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
veṇuṁ kvaṇantam aravinda-dalāyatākṣaṁ
barhāvataṁsam asitāmbuda-sundarāṅgam
kandarpa-koṭi-kamanīya-viśeṣa-śobhaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“I worship Govinda, the primeval Lord, who is adept at playing on His flute, whose eyes are blooming like lotus petals, whose head is bedecked with peacock feathers, whose beauty is tinged with the hue of blue clouds, and whose unique loveliness charms millions of Cupids.” Thus Lord Śiva’s desire is to see the Supreme Personality of Godhead as He is described in this way — that is, he wants to see Him as He appears to the bhāgavatas, the devotees. The conclusion is that Lord Śiva wants to see Him in complete perfection and not in the impersonalist or voidist way. Although the Lord is one in His various forms (advaitam acyutam anādim), still His form as the young enjoyer of the gopīs and companion of the cowherd boys (kiśora-mūrti) is the most perfect form. Thus Vaiṣṇavas accept the form of the Lord in His Vṛndāvana pastimes as the chief form.

“Uctívám Govindu, prvotního Pána, který nádherně hraje na Svou flétnu, Jehož oči jsou jako okvětní lístky lotosu, Jehož hlavu zdobí paví pera, Jehož krása je přibarvená nádechem modrých mraků a Jehož jedinečná roztomilost okouzluje milióny Amorů.” Śiva tedy touží vidět Pána, Nejvyšší Osobnost Božství, tak, jak Ho popisuje tento verš — jak se zjevuje bhāgavatům, oddaným. Z toho plyne, že Ho Pán Śiva chce vidět v úplné dokonalosti, a nikoliv neosobním nebo voidistickým způsobem. Přestože je Nejvyšší Pán vždy jeden v mnoha různých podobách (advaitam acyutam anādim), Jeho podoba jako mladý milenec gopī a společník pasáčků krav (kiśora-mūrti) je nejdokonalejší. Vaiṣṇavové tedy za nejpřednější pokládají podobu Pána v Jeho vṛndāvanských zábavách.