Text 33

Sloka 33

Devanagari

Dévanágarí

श्रीरुद्र उवाच
जितं त आत्मविद्वर्यस्वस्तये स्वस्तिरस्तु मे ।
भवताराधसा राद्धं सर्वस्मा आत्मने नम: ॥ ३३ ॥

Text

Verš

śrī-rudra uvāca
jitaṁ ta ātma-vid-varya-
svastaye svastir astu me
bhavatārādhasā rāddhaṁ
sarvasmā ātmane namaḥ

Synonyms

Synonyma

śrī-rudraḥ uvāca — Lord Śiva began to speak; jitam — all glories; te — unto You; ātma-vit — self-realized; varya — the best; svastaye — unto the auspicious; svastiḥ — auspiciousness; astu — let there be; me — of me; bhavatā — by You; ārādhasā — by the all-perfect; rāddham — worshipable; sarvasmai — the Supreme Soul; ātmane — unto the Supreme Soul; namaḥ — obeisances.

śrī-rudraḥ uvāca — Pán Śiva promluvil; jitam — sláva; te — Tobě; ātma-vit — seberealizovaný; varya — nejlepší; svastaye — příznivému; svastiḥ — přízeň; astu — nechť je; me — moje; bhavatā — Tebou; ārādhasā — zcela dokonalým; rāddham — hodný uctívání; sarvasmai — Nejvyšší Duše; ātmane — Nejvyšší Duši; namaḥ — poklony.

Translation

Překlad

Lord Śiva addressed the Supreme Personality of Godhead with the following prayer: O Supreme Personality of Godhead, all glories unto You. You are the most exalted of all self-realized souls. Since You are always auspicious for the self-realized, I wish that You be auspicious for me. You are worshipable by virtue of the all-perfect instructions You give. You are the Supersoul; therefore I offer my obeisances unto You as the supreme living being.

Pán Śiva se obrátil na Nejvyšší Osobnost Božství s následující modlitbou: Sláva Tobě, ó Nejvyšší Osobnosti Božství, nejvznešenější ze všech seberealizovaných duší. Jelikož jsi vždy příznivě nakloněný seberealizovaným osobám, přeji si, abys mi věnoval Svou přízeň. Jsi hoden uctívání na základě Svých naprosto dokonalých pokynů. Jsi Nadduše, a proto se Ti klaním jako nejvyšší živé bytosti.

Purport

Význam

As soon as a devotee is inspired by the Lord to offer the Lord a prayer, the devotee immediately glorifies the Lord in the beginning by saying, “All glories unto You, my Lord.” The Lord is glorified because He is considered to be the chief of all self-realized souls. As said in the Vedas (Kaṭha Upaniṣad 2.2.13), nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām: the Supreme Being, the Personality of Godhead, is the chief living being amongst all living beings. There are different kinds of individual living beings — some of them are in this material world, and some are in the spiritual world. Those who are in the spiritual world are known to be completely self-realized because on the spiritual platform the living entity is not forgetful of his service to the Lord. Therefore in the spiritual world all those who are in the devotional service of the Lord are eternally fixed, for they understand the position of the Supreme Being, as well as their individual constitution. Thus amongst self-realized souls, the Lord is known as the perfectly self-realized soul (nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām). When the individual soul is fixed in his knowledge of the Lord as the Supreme Being, he actually becomes established in an all-auspicious position. Lord Śiva prays herein that his auspicious position continue eternally by virtue of the Lord’s mercy upon him.

Jakmile Pán inspiruje oddaného, aby Mu složil modlitbu, oddaný Ho ihned začne velebit slovy: “Sláva Tobě, můj Pane!” Pán je oslavovaný, protože je považován za hlavní ze všech seberealizovaných duší. Ve Vedách (Kaṭha Upaniṣad 2.2.13) je řečeno: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām — Nejvyšší Bytost, Osobnost Božství, je hlavní živou bytostí mezi všemi živými bytostmi. Existují různé druhy individuálních živých bytostí — některé z nich žijí v tomto hmotném světě a jiné v duchovním. Ty, které jsou v duchovním světě, se nazývají “zcela seberealizované”, neboť na duchovní úrovni živá bytost nezapomíná na svou službu Pánu. Proto jsou všichni obyvatelé duchovního světa, kteří oddaně slouží Pánu, věčně neochvějní, neboť chápou postavení Nejvyšší Bytosti a také své přirozené individuální postavení. Pán je tedy známý jako nejdokonalejší seberealizovaná duše mezi seberealizovanými dušemi. Nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām. Když je individuální duše upevněná ve svém poznání Pána jakožto Nejvyšší Bytosti, nachází se v dokonale příznivém postavení. Pán Śiva se zde modlí, aby milostí Pána mohl v tomto postavení zůstat věčně.

The Supreme Lord is all-perfect, and the Lord instructs that one who worships Him also becomes perfect. As stated in Bhagavad-gītā (15.15): mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. The Lord is situated as the Supersoul in everyone’s heart, but He is so kind to His devotees that He gives them instructions by which they may continue to progress. When they receive instructions from the all-perfect, there is no chance of their being misled. This is also confirmed in Bhagavad-gītā (10.10): dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ yena mām upayānti te. The Lord is always ready to give instructions to the pure devotee so that the devotee can advance further and further in devotional service. Since the Lord gives instructions as sarvātmā, the Supersoul, Lord Śiva offers Him respect with the words sarvasmā ātmane namaḥ. The individual soul is called ātmā, and the Lord is also called ātmā as well as Paramātmā. Being situated in everyone’s heart, the Lord is known as the supreme ātmā. Therefore all obeisances are offered unto Him. In this regard, one may refer to the prayers of Kuntī in the First Canto of Śrīmad-Bhāgavatam (1.8.20):

Nejvyšší Pán je naprosto dokonalý a Sám učí, že kdo Ho uctívá, dosáhne také dokonalosti. Bhagavad-gītā (15.15) uvádí: mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. Pán sídlí jako Nadduše v srdci každého, ale ke Svým oddaným je tak laskavý, že jim udílí pokyny, jak mohou dále pokročit. Když přijímají pokyny z naprosto dokonalého zdroje, nemohou se dostat na scestí. To rovněž potvrzuje Bhagavad-gītā (10.10): dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ yena mām upayānti te. Pán je neustále připraven dát čistému oddanému pokyny, které mu pomohou k dalšímu pokroku v oddané službě. Protože Pán dává pokyny jako sarvātmā, Nadduše, Śiva se Mu klaní se slovy sarvātmā ātmane namaḥ. Individuální duše se nazývá ātmā a Pán se nazývá také ātmā či Paramātmā. Jelikož sídlí v srdci každého, je známý jako nejvyšší ātmā, a proto Mu oddaní vzdávají veškeré poklony. V této souvislosti si můžeme připomenout modlitbu královny Kuntī v prvním zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu (1.8.20):

tathā paramahaṁsānāṁ
munīnām amalātmanām
bhakti-yoga-vidhānārthaṁ
kathaṁ paśyema hi striyaḥ

The Lord is always ready to give instructions to the paramahaṁsas, or the topmost devotees of the Lord, who are completely liberated from all contaminations of the material world. The Lord always gives instructions to such exalted devotees to inform them how they can remain fixed in devotional service. Similarly, it is stated in the ātmārāma verse (Bhāg. 1.7.10):

Pro paramahaṁsy, nejpokročilejší oddané, kteří jsou zcela prosti veškerého znečištění hmotného světa, má Pán neustále připravené pokyny. Takové vznešené oddané vždy poučuje, jak mohou zůstat pevní v oddané službě. O podobném námětu pojednává verš ātmārāma (Bhāg. 1.7.10):

ātmārāmāś ca munayo
nirgranthā apy urukrame
kurvanty ahaitukīṁ bhaktim
ittham-bhūta-guṇo hariḥ

The word ātmārāma refers to those who are not interested in the material world but are simply engaged in spiritual realization. Such self-realized persons are generally considered in two categories — impersonal and personal. However, impersonalists also become devotees when they are attracted by the personal transcendental qualities of the Lord. The conclusion is that Lord Śiva wanted to remain a fixed devotee of the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva. As explained in the following verses, Lord Śiva never desires to merge into the existence of the Supreme Lord like the impersonalists. Rather, he thinks that it would be good fortune for him to continue to be fixed in the understanding of the Lord as the Supreme Being. By this understanding, one realizes that all living entities — including Lord Śiva, Lord Brahmā and other demigods — are servants of the Supreme Lord.

Slovo ātmārāma označuje ty, kdo se nezajímají o hmotný svět a usilují pouze o duchovní realizaci. Tyto seberealizované osoby se obvykle dělí do dvou kategorií — na impersonalisty a personalisty. I impersonalisté se však stanou oddanými, když je upoutají transcendentální osobní vlastnosti Pána. Pán Śiva chtěl tedy zůstat neochvějným oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství, Vāsudeva. Jak vysvětlí následující verše, Pán Śiva si nikdy nepřeje splynout s Nejvyšším Pánem jako impersonalisté. Naopak — považuje za štěstí, zůstane-li neochvějný v pochopení Pána jako Nejvyšší Bytosti. S tímto pochopením lze realizovat, že všechny živé bytosti včetně Pána Śivy, Pána Brahmy a dalších polobohů jsou služebníky Nejvyšší Osobnosti Božství.