Text 26

Sloka 26

Devanagari

Dévanágarí

स तान् प्रपन्नार्तिहरो भगवान्धर्मवत्सल: ।
धर्मज्ञान् शीलसम्पन्नान् प्रीत: प्रीतानुवाच ह ॥ २६ ॥

Text

Verš

sa tān prapannārti-haro
bhagavān dharma-vatsalaḥ
dharma-jñān śīla-sampannān
prītaḥ prītān uvāca ha

Synonyms

Synonyma

saḥ — Lord Śiva; tān — them; prapanna-ārti-haraḥ — one who drives away all kinds of dangers; bhagavān — the lord; dharma-vatsalaḥ — very much fond of religious principles; dharma-jñān — persons who are aware of religious principles; śīla-sampannān — very well behaved; prītaḥ — being pleased; prītān — of very gentle behavior; uvāca — talked with them; ha — in the past.

saḥ — Pán Śiva; tān — je; prapanna-ārti-haraḥ — ten, kdo zažehnává veškerá nebezpečí; bhagavān — pán; dharma-vatsalaḥ — jemuž jsou velice drahé náboženské zásady; dharma-jñān — ty, kteří mají na paměti náboženské zásady; śīla-sampannān — dobrého chování; prītaḥ — potěšený; prītān — s mírným chováním; uvāca — mluvil s nimi; ha — v minulosti.

Translation

Překlad

Lord Śiva became very pleased with the Pracetās because generally Lord Śiva is the protector of pious persons and persons of gentle behavior. Being very much pleased with the princes, he began to speak as follows.

Pracetové Pána Śivu potěšili, protože Pán Śiva je všeobecně ochráncem zbožných a mírných. Byl s princi velice spokojen a promluvil těmito slovy.

Purport

Význam

The Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu, or Kṛṣṇa, is known as bhakta-vatsala, and herein we find Lord Śiva described as dharma-vatsala. Of course, the word dharma-vatsala refers to a person who lives according to religious principles. That is understood. Nonetheless, these two words have additional significance. Sometimes Lord Śiva has to deal with persons who are in the modes of passion and ignorance. Such persons are not always very much religious and pious in their activities, but since they worship Lord Śiva for some material profit, they sometimes obey the religious principles. As soon as Lord Śiva sees that his devotees are following religious principles, he blesses them. The Pracetās, sons of Prācīnabarhi, were naturally very pious and gentle, and consequently Lord Śiva was immediately pleased with them. Lord Śiva could understand that the princes were sons of Vaiṣṇavas, and as such Lord Śiva offered prayers to the Supreme Personality of Godhead as follows.

Viṣṇu neboli Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je známý jako bhakta-vatsala a zde vidíme, že Pán Śiva je označen jako dharma-vatsala. Tato slova samozřejmě označují toho, kdo žije podle náboženských zásad. To je zřejmé. Mají však ještě dodatečný význam: Pán Śiva někdy musí jednat s bytostmi, které jsou pod vlivem kvalit vášně a nevědomosti. Tyto osoby obvykle nejsou příliš zbožné a nejednají podle náboženských zásad; někdy se jim však podřizují, když uctívají Pána Śivu pro nějaký hmotný zisk. Jakmile Pán Śiva vidí, že se jeho oddaní řídí náboženskými zásadami, dá jim svá požehnání. Pracetové, Prācīnabarhiho synové, byli povahou velice zbožní a mírní, a proto s nimi byl Pán Śiva okamžitě spokojen. Bylo mu jasné, že jsou syny vaiṣṇavů, a proto přednesl následující modlitby Nejvyššímu Pánu.