Skip to main content

Text 20

Sloka 20

Devanagari

Dévanágarí

ससमुद्रमुप विस्तीर्णमपश्यन् सुमहत्सर: ।
महन्मन इव स्वच्छं प्रसन्नसलिलाशयम् ॥ २० ॥

Text

Verš

sa-samudram upa vistīrṇam
apaśyan sumahat saraḥ
mahan-mana iva svacchaṁ
prasanna-salilāśayam
sa-samudram upa vistīrṇam
apaśyan sumahat saraḥ
mahan-mana iva svacchaṁ
prasanna-salilāśayam

Synonyms

Synonyma

sa-samudram — almost near the ocean; upa — more or less; vistīrṇam — very wide and long; apaśyan — they saw; su-mahat — very great; saraḥ — reservoir of water; mahat — great soul; manaḥ — mind; iva — like; su-accham — clear; prasanna — joyful; salila — water; āśayam — taken shelter of.

sa-samudram — poblíž oceánu; upa — víceméně; vistīrṇam — velice širokou a dlouhou; apaśyan — viděli; su-mahat — velikou; saraḥ — vodní nádrž; mahat — velká duše; manaḥ — mysl; iva — jako; su-accham — jasná; prasanna — radostní; salila — voda; āśayam — přijali útočiště ve.

Translation

Překlad

While traveling, the Pracetās happened to see a great reservoir of water which seemed almost as big as the ocean. The water of this lake was so calm and quiet that it seemed like the mind of a great soul, and its inhabitants, the aquatics, appeared very peaceful and happy to be under the protection of such a watery reservoir.

Na své cestě Pracetové spatřili vodní nádrž velkou téměř jako oceán. Voda tohoto jezera byla tak klidná, že připomínala mysl velké duše, a jeho obyvatelé, vodní živočichové, se zdáli být v útočišti takové nádrže velice klidní a šťastní.

Purport

Význam

The word sa-samudra means “near the sea.” The reservoir of water was like a bay, for it was not very far from the sea. The word upa, meaning “more or less,” is used in many ways, as in the word upapati, which indicates a husband “more or less,” that is to say, a lover who is acting like a husband. Upa also means “greater,” “smaller” or “nearer.” Considering all these points, the reservoir of water which was seen by the Pracetās while they were traveling was actually a large bay or lake. And unlike the sea or ocean, which has turbulent waves, this reservoir was very calm and quiet. Indeed, the water was so clear that it seemed like the mind of some great soul. There may be many great souls — jñānīs, yogīs and bhaktas, or pure devotees, are also called great souls — but they are very rarely found. One can find many great souls amongst yogīs and jñānīs, but a truly great soul, a pure devotee of the Lord, who is fully surrendered to the Lord, is very rarely found (sa mahātmā sudurlabhaḥ, Bg. 7.19). A devotee’s mind is always calm, quiet and desireless because he is always anyābhilāṣitā-śūnyam, having no desire other than to serve Kṛṣṇa as His personal servant, friend, father, mother or conjugal lover. Due to his association with Kṛṣṇa, a devotee is always very calm and cool. It is also significant that within that reservoir all the aquatics were also very calm and quiet. Because the disciples of a devotee have taken shelter of a great soul, they become very calm and quiet and are not agitated by the waves of the material world.

Slovo sa-samudra znamená “blízko moře”. Jelikož vodní nádrž nebyla daleko od moře, připomínala záliv. Slovo upa, “víceméně”, lze použít mnoha způsoby, jako například ve slově upapati, které označuje “víceméně” manžela — tedy milence, který jedná jako manžel. Upa také znamená “větší”, “menší” či “bližší”. Zvážíme-li všechny tyto údaje, dojdeme k závěru, že vodní nádrž, kterou Pracetové na své cestě spatřili, byla ve skutečnosti velkým zálivem nebo jezerem. Na rozdíl od moře či oceánu s vysokými vlnami však byla velice klidná. Její voda byla tak jasná, že připomínala mysl nějaké velké duše. Možná existuje mnoho velkých duší — jñānī, yogīni a bhaktové neboli čistí oddaní se všichni nazývají “velké duše” — ale je velice vzácné je spatřit. Mezi yogīny a jñānīmi se můžeme setkat s mnoha velkými dušemi, ale se skutečně velkou duší — čistým oddaným Pána, který je Pánovi zcela odevzdán — se setkáme velice vzácně (sa mahātmā sudurlabhaḥ, Bg. 7.19). Mysl oddaného je vždy klidná a prostá tužeb, protože oddaný je vždy anyābhilāṣitā-śūnyam; nemá jinou touhu než sloužit Kṛṣṇovi jako Jeho osobní služebník, přítel, otec, matka nebo milostný partner. Oddaný je díky společnosti s Kṛṣṇou vždy klidný a mírný. Důležitý je také údaj, že všichni vodní živočichové v oné nádrži byli rovněž velice klidní. Jelikož žáci oddaného přijali útočiště u velké duše, jsou zcela klidní a nerozrušují je vlny hmotného světa.

This material world is often described as an ocean of nescience. In such an ocean, everything is agitated. The mind of a great devotee is also like an ocean or a very large lake, but there is no agitation. As stated in Bhagavad-gītā (2.41), vyavasāyātmikā buddhir ekeha kuru-nandana: those who are fixed in the service of the Lord are not agitated by anything. It is also stated in Bhagavad-gītā (6.22), yasmin sthito na duḥkhena guruṇāpi vicālyate: even if he suffers some reversals in life, a devotee is never agitated. Therefore whoever takes shelter of a great soul, or a great devotee, becomes pacified. In the Caitanya-caritāmṛta (Madhya 19.149) it is stated, kṛṣṇa-bhaktaniṣkāma, ataeva ‘śānta’: a devotee of Lord Kṛṣṇa is always peaceful because he has no desire, whereas the yogīs, karmīs and jñānīs have so many desires to fulfill. One may argue that the devotees have desires, for they wish to go home, back to Godhead, but such a desire does not agitate the mind. Although he wishes to go back to Godhead, a devotee is satisfied in any condition of life. Consequently, the word mahan-manaḥ is used in this verse to indicate that the reservoir of water was as calm and quiet as the mind of a great devotee.

Tento hmotný svět je často popisován jako oceán nevědomosti. Takový oceán je neustále rozbouřený. Mysl velkého oddaného se také podobá oceánu nebo rozlehlému jezeru, ale je zcela klidná. Jak uvádí Bhagavad-gītā (2.41): vyavasāyātmikā buddhir ekeha kuru-nandana. Ty, kdo neochvějně slouží Pánu, nic nevzruší. V Bhagavad-gītě (6.22) je rovněž řečeno: yasmin sthito na duḥkhena guruṇāpi vicālyate. Oddaný není vzrušený, ani když v jeho životě dochází k nepříznivým zvratům. Každý, kdo přijme útočiště u velké duše (velkého oddaného), dosáhne klidu. V Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 19.149) je řečeno: kṛṣṇa-bhakta — niṣkāma, ataeva ’śānta'. Oddaný Pána Kṛṣṇy je vždy klidný, protože nemá žádné touhy, zatímco yogīni, karmī a jñānī mají mnoho tužeb, které chtějí uspokojit. Někdo může namítnout, že oddaní mají také touhu, neboť se chtějí vrátit domů, zpátky k Bohu, ale taková touha nevzrušuje mysl. Oddaný sice chce jít zpátky k Bohu, ale je spokojený v jakýchkoliv životních podmínkách. Proto je zde použito slovo mahan-manaḥ, které poukazuje na to, že vodní nádrž byla klidná jako mysl velkého oddaného.